Už popáté dělám pro magazín CIO BW a zejména jeho čtenáře anketní článek mezi státními organizacemi o jejich vztahu k informačním technologiím. Přede mnou začal tuto zajímavou tradici bývalý šéfredaktor magazínu. Je zajímavé pročíst si starší články a porovnat případné sliby a přání, jež respondenti vyjádřili před lety, s tím, čeho za ty roky dosáhli.
Je pro vaši firmu udržitelné podnikání klíčovou záležitostí?
Kladené otázky za ty roky procházejí jen minimální úpravou, protože nás většinou zajímají jen strohá čísla: vynaložené finance na IT v uplynulých dvou letech, výhled investic na další dva roky, k tomu nějaký komentář k největším investičním projektům a obecný komentář ke stavu eGovernmentu v Česku. Letos přibyla jedna nová otázka o využívání umělé inteligence na úřadech.
V rámci pravidelného dvouletého monitoringu důležitých organizací pro chod státu tak letos obeslal magazín CIO Business World krajské úřady, jedenáct největších měst, všechna ministerstva s portfejí a další významné organizace jako například Senát PČR, Českou národní banku, Správu železnic nebo například Pražský hrad či Národní sportovní agenturu.
Hříšníci
Nebylo by fér, aby v textu byly vyjmenovány jen organizace, které odpovědi zaslaly. Pro lepší názornost jsou níže v boxu vypsáni ti, kteří na výzvu nezareagovali. Třeba jejich tiskové oddělení příště zlepší svou práci.
Ministerstva: ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo obrany, ministerstvo
zahraničí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí
Krajské úřady: Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj
Municipality: Praha, Brno, Plzeň, Jablonec nad Nisou, České Budějovice, Olomouc, Ústí nad Labem
Ostatní úřady a instituce: Kancelář prezidenta republiky, Národní bezpečnostní úřad, Hasičský záchranný sbor, Národní knihovna, Ředitelství silnic a dálnic, Národní sportovní agentura
Nutno podotknout, že jsme jim poslali vždy jen úvodní e-mail se sadou dotazů na kontaktní místo pro novináře, případně marketingové oddělení, uvedené na webových stránkách dané organizace. Odpovědi jsme nijak neurgovali.
A reakce úřadů je smutná. Vlastně ani ne tak reakce, protože kdo zareagoval, zpravidla rovnou poslal odpovědi vyčerpávající. Bohužel ale z ministerstev odpovědělo jen devět úřadů, z krajů odpovědělo jen osm úřadů. Z velkých měst reagovala jen čtyři a z šestnácti oslovených organizací poslalo odpovědi pouze šest z nich, plus jednu výmluvu.
České dráhy jako vždy odmítly participovat. Na rozdíl od předchozích let se však jejich zástupce nejdřív zeptal, koho dalšího jsme oslovili a zdali je fér porovnávat různé organizace. Na redakční odpověď už žádná další reakce nepřišla, takže pravděpodobně opět mají ČD pocit, že coby akciový podnik nemusejí nikomu nic sdělovat.
Ředitelství silnic a dálnic také neodpovědělo, což je s podivem, když vedoucí tiskového oddělení této organizace Jan Rýdl byl vyhlášen nejlepším mluvčím roku 2023.
Zajímavou odpověď poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Otázky se podle mluvčí fondu Evy Češpivy „zaměřují ve velké míře na data, která nejsou veřejně dostupná a nepovažujeme za žádoucí je prezentovat i z hlediska bezpečnosti“. Jak dotaz na objem investovaných prostředků do ICT ohrožuje jeho bezpečnost, už úřad nevysvětlil.
Tradičně odmítl Český hydrometeorologický úřad. Překvapivě odpovědi nedodala ani Národní sportovní agentura, což je vlastně takové oddělené ministerstvo sportu, které každoročně hospodaří s miliardami určenými pro dotace na sportovní kluby. Ani tam si neudělali chvilku čas, aby sepsali odpovědi, zřejmě je časově zaneprazdňuje vyhlašování stále se opakujících dotačních výzev, aby uspokojili všechny známé a kamarády ze sportovních svazů, kteří nejsou schopní podat správnou žádost na první pokus.
Za největší zklamání z celého anketního šetření považuji postoj Hradu. Že se s odpověďmi nikdy nezatěžoval nižší hradní úředník Jiří Ovčáček, bylo tak nějak vcelku očekávatelné. S kancléřem Mynářem na to asi „kluci z Hradu“ neměli čas. Jestli to bylo vždy z důvodu jejich časové zaneprázdněnosti při citování žalmů na Twitteru, obstarávání lyžařského areálu v Osvětimanech, těžbě dřeva v Lánské oboře nebo tím, že počítačové schopnosti hradního pána končily při hledání informací o sobě (což pak vedlo až k výskytu dětské pornografie na prezidentském počítači), těžko říct.
Bohužel je to zřejmě nějaká hradní tradice. Ani s novým hradním pánem Petrem Pavlem odpovědi nedorazily. Opět se může jen spekulovat, jestli to je proto, že v tiskovém oddělení po personálních rošádách pořád vládne Ovčáčkův chaos nebo prostě na práci nemají kvůli mocenským válkám kolem poradce Petra Koláře a bývalé kancléřky Jany Vohralíkové čas. Každopádně je to škoda. Čekal jsem změnu.
Naopak se polepšil Úřad vlády, který odpovědi poslal s pouhým denním zpožděním. Předloni totiž neodpověděl raději vůbec. Stejně tak se to povedlo i ministerstvu vnitra. Rekordmanem je ministerstvo zahraničních věcí, které se opozdilo o devět dnů, ale pochvalme je za to, že aspoň odpovědělo.
Svými nekonečnými úspěchy se také jaksi zapomnělo pochlubit ministerstvo pro místní rozvoj, které řídí pirátský šéf a poslanec Ivan Bartoš, jenž současně zastává pozici místopředsedy vlády pro digitalizaci. Asi měl na začátku roku plné ruce práce s řešením e-průšvihů od digitálních technických průkazů až po padající registry kvůli digitální občance.
Ostudnou oslovenou skupinou jsou i velké municipality – z jedenácti největších českých měst odpověděly jen Liberec, Pardubice, Ostrava a Hradec Králové. Největší zklamání přinesl postoj Prahy, člověk by čekal, že Piráti se se svými úspěchy v této oblasti rádi pochlubí. Na druhou stranu, když se nad tím člověk zamyslí, není se moc s čím chlubit, takže je to vlastně pochopitelné.
Obecně ale každý úřad, který odpověděl, si zaslouží pochvalu. Bylo vás málo, o to jsou vaše odpovědi cennější.
Článek vyšel v magazínu CIO BW 1/24. Který si můžete objednat zde.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
Úřad vlády
Úřad vlády České republiky v posledních letech intenzivně investoval do rozvoje a modernizace ICT. Ve vztahu k celkovým výdajům úřadu představovaly výdaje na ICT v roce 2023 přibližně 4,71 %, zatímco pro rok 2024 se očekává nárůst tohoto podílu na 5,59 %.
V rámci ICT projektů úřad uskutečnil řadu klíčových iniciativ zaměřených na modernizaci technických řešení, zvýšení kybernetické bezpečnosti, automatizaci procesů a digitalizaci agend. Významná část rozpočtu byla věnována provozu dosavadních provozních aplikací úřadu. K realizovaným projektům patří analýza migrace e-mailových služeb z HCL Domino na MS Exchange, implementace service desk systému, náhrada existujícího antivirového řešení, nasazení mobile device managementu a přechod na jednotnou vládní doménu Gov.cz.
V následujících dvou letech se úřad zaměří na další digitalizaci procesů, automatizaci a snížení manuálních administrativních úkonů. Mezi plánované projekty patří implementace nové spisové služby s předpokládanými náklady patnáct milionů korun, podpora a rozvoj Microsoft nástrojů včetně implementace Exchange a rámcová smlouva na nákup výpočetní techniky s náklady šestnáct milionů korun.
V posledních třech letech nebyly z evropských dotačních prostředků čerpány žádné finance na ICT projekty. Úřad však průběžně sleduje možnosti relevantních dotačních příležitostí a v tuto chvíli nedokáže předpovědět výši možných eurodotací, které by mohly být v budoucnu využity.
Zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti je pro Úřad vlády prioritou, a proto byla v loňském roce zahájena spolupráce s ČVUT s cílem zlepšit ochranu proti kybernetickým útokům. Funguje také spolupráce s NÚKIB a dalšími orgány státní správy. V oblasti umělé inteligence (AI) začalo pilotní testování Microsoft Copilot a AI chatbotu v rámci vybraného pracoviště Úřadu vlády.
Ministerstvo vnitra
V roce 2022 dosáhl rozpočet na ICT 608 milionů korun, zatímco v roce 2023 byl navýšen na 1,017 miliardy, což zahrnovalo vázané výdaje na příští roky a předpokládané čerpání dotací EU. Pro rok 2024 je plánovaný rozpočet 330 milionů, přestože skutečná potřeba je odhadována na 1,095 miliardy. Rozdíl má být krytý zejména z přebytků z loňského roku.
Z celkových výdajů ministerstva v roce 2023 připadlo na ICT 583 milionů, což představuje přibližně 6,3 % z celkových výdajů.
V oblasti klíčových ICT projektů ministerstvo uskutečnilo několik iniciativ včetně vytvoření rámcových smluv pro dodávky technologií, výstavby nového segmentu pro zpracování utajovaných informací a přípravy na změnu ICT infrastruktury. Ministerstvo také připravuje nové ekonomické, personální, spisové a konzulární aplikace.
V letech 2024 a 2025 plánuje ministerstvo řadu výběrových řízení v rámci projektu transformace IT. Tato řízení se zaměřují na maximalizaci využití vládních cloudových služeb a další meziresortní spolupráce. Plánovány jsou také zakázky na dodavatele pro spisovou službu, personální systém a ekonomický systém s předpokládanými hodnotami v desítkách milionů korun. Na konzulární a vízové agendy, které přesahují stamiliony, se využívají evropské dotace.
Co se týče eurodotací, ministerstvo využívá prostředky z Národního plánu obnovy, Nástroje správy hranic a víz a z Integrovaného regionálního operačního programu, celkem v hodnotě přesahující 1,4 miliardy.
V oblasti kybernetické bezpečnosti čelí ministerstvo pravidelným útokům včetně DDoS a phishingu a dlouhodobě se věnuje zajišťování bezpečnosti svých systémů. Ministerstvo také rozšiřuje svou kybernetickou obranu prostřednictvím modernizace dohledových systémů, s pětiletým provozem kalkulovaným na cca 150 milionů.
V roce 2023 začalo ministerstvo aktivně využívat služby AI, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, a běží zde několik pilotních instalací napříč resortem.
Pokud jde o webovou prezentaci, ministerstvo přesunulo svůj web a e-mailovou doménu na doménu II. řádu Gov.cz podle usnesení vlády loni v prosinci.
Ministerstvo pro životní prostředí
Podíl výdajů na ICT v roce 2023 byl přibližně 0,8 % z celkových výdajů ministerstva, zatímco pro rok 2024 se předpokládá mírné snížení na 0,7 %. Tento relativně nízký podíl je dán zahrnutím dotačních titulů do celkových výdajů MŽP.
V oblasti klíčových ICT projektů MŽP uskutečnilo několik iniciativ za stovky milionů korun, většina z nich byla vyžadována novou legislativou nebo vyvolána novým životním cyklem služby. K největším dodavatelům MŽP patří O2 IT Services, Seyfor, Asseco Central Europe a Macron Software.
Pro roky 2024 a 2025 plánuje MŽP významná výběrová řízení v oblasti ICT včetně projektu úplné elektrické podání a vyřízení (EnviÚEAP) s odhadovanými náklady na investici přes 30 milionů korun, financovaných z Národního plánu obnovy.
Kybernetická bezpečnost je pro MŽP zásadní oblastí, které se intenzivně věnuje.
„Informace o způsobu, průběhu nebo stavu zajišťování kybernetické bezpečnosti, stejně jako o detekci a mitigaci útoků, jsou považovány za neveřejné,“ říká za ministerstvo jeho mluvčí Ondřej Charvát.
Na společnou vládní doménu Gov.cz přejde úřad během letoška.
Ministerstvo zemědělství
V roce 2023 připadalo na ICT technologie z rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) 0,88 % celkových výdajů úřadu, avšak v roce 2024 se tento podíl zvýší na 0,92 %.
Mezi nedávno uskutečněné klíčové ICT projekty patří implementace IPS řešení včetně jeho provozu a rozvoje na pět let za 26,577 milionu s dodavatelem CompuNet. Sharp zase na čtyři roky zajistí tiskové služby formou dodávky padesáti multifunkčních tiskáren za téměř jedenáct milionů korun. Generační obnovu infrastruktury ICT technologií zajistilo O2 za 18,857 milionu.
V letech 2024 a 2025 MZe plánuje několik významných výběrových řízení v oblasti ICT včetně zajištění systému pro správu prostorových dat, vývoje IDM řešení, provozu a rozvoje ESB platformy a modernizace sítě Wi-Fi. Předpokládané hodnoty těchto projektů nejsou v současnosti uvedeny.
V oblasti kybernetické bezpečnosti MZe vnímá situaci jako vážnou a čelí pravidelným útokům, zejména phishingovým a cíleným pokusům v souvislosti s geopolitickou situací.
„Momentálně nevyužíváme služby umělé inteligence v praxi, také jsme v minulosti testovali využití chatbotů, které však nebyly z pohledu potřeb MZe úspěšné,“ řekl Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí MZe.
Přesun webové prezentace resortu na vládní doménu Gov.cz je plánován v průběhu letošního roku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vynaložilo v roce 2023 na ICT technologie 4,8 % celkových výdajů úřadu, avšak v roce 2024 se tento podíl zvýší na 5,3 %. Úřad provozuje jedny z největších IT systémů v Česku a téměř všechny systémy a aplikace jsou kritické ve smyslu kybernetického zákona.
Mezi nedávné klíčové ICT projekty patří Klientská zóna Jenda, zaměřená na realizaci procesů poskytovaných služeb v oblasti nepojistných sociálních dávek s předpokládanými náklady cca 300 milionů korun. Projekt specializovaného pracoviště Úřadu práce, který si klade za cíl centralizaci neproduktivních činností a racionalizaci pobočkové sítě a projekt optimalizace získávání dat, zaměřený na efektivní výměnu dat mezi MPSV a ostatními subjekty.
V období let 2024 a 2025 MPSV uskuteční výběrové řízení pro doplnění externích kapacit v oblasti zpracování dat a datové analýzy s celkovou předpokládanou výší kontraktu 290 milionů korun. Dále probíhá výběrové řízení na provozní podporu a rozvoj JPŘ PSV s předpokládanou hodnotou zakázky 225,985 milionu korun.
MPSV v uplynulých letech často čelilo vlnám phishingových kampaní, které spočívaly v zasílání SMS s fiktivními stránkami lákajícími na příspěvek na bydlení. Lidé po kliknutí na stránky, které se podobaly portálu pro podání žádosti o příspěvek, byli požádáni o přihlášení se bankovní identitou, a tím útočník mohl získat přístup do jejich internetového bankovnictví. Společně s NIC.cz úřad zablokoval přes sto falešných domén.
„Systémy ministerstva jsou častým cílem různých útoků, které však zatím nezpůsobily zásadní negativní dopady,“ popisuje Karolína Koleňáková z odboru komunikace ministerstva. Podle ní úřad pracuje i na rozšíření interního týmu odborníků a implementaci nových bezpečnostních technologií, jako je Intune pro ochranu koncových zařízení a omezení USB médií.
„Analýza v našem resortu ukázala, že mnohdy stačí drobná změna v procesu a USB média začnou být zbytečná. Omezení USB médií posouvá kybernetickou bezpečnost zase o kousek výše,“ popisuje Koleňáková.
„Využíváme AI modely na specifické případy v oblasti zpracování žádostí klientů a plánujeme nasazení voicebotu pro poradenství v oblasti státní sociální pomoci,“ říká Karolína Koleňáková s tím, že cílem je „vzít“ zaměstnancům nezajímavou práci, kterou může zastat stroj. Ve využívání AI modelů vidí MPSV velký potenciál hlavně v úrovni zefektivnění vnitřního fungování úřadu a při zlepšení obsluhy klientů.
Přesun domény MPSV na Mpsv.gov.cz je plánován na druhý až třetí kvartál roku 2025.
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo dopravy České republiky (MDČR) ročně vynakládá na ICT kolem 6 % rozpočtu. Mezi klíčové ICT projekty MDČR patří elektronické podání žádostí o řidičský průkaz, portál dopravy s údaji z agendy řidičů, vozidel, plavidel a letectví, možnost elektronických žádostí v agendě vozidel a další. Implementace a provoz těchto služeb stály desítky milionů korun.
V nejbližší době MDČR plánuje výběrové řízení na platební bránu pro úhradu správních poplatků.
V oblasti kybernetické bezpečnosti MDČR čelilo v roce 2023 několika kybernetickým útokům na svou webovou prezentaci. MDČR je zapojeno do výzkumu možností využití umělé inteligence (AI) ve spolupráci s Digitální a informační agenturou, zejména ve věci využití AI v legislativním procesu.
MDČR plánuje migraci své webové prezentace na jednotnou doménu Gov.cz v prvním pololetí roku 2024.
Ministerstvo kultury
Ministerstvo kultury České republiky (MK) dává na ICT technologie kolem osmi procent rozpočtu a nedávno dokončilo několik klíčových projektů v oblasti IT. Patří mezi ně nasazení dotačního portálu (DP MK), což je systém pro digitalizaci dotačního řízení s celkovými investicemi ve výši maximálně třicet milionů korun na pět let. Dalším významným projektem bylo rozšíření datového centra. MK také uzavřelo smlouvu o poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro tři ministerstva. Dalším projektem byla smlouva o vytvoření a provozu webu pro Celostátní galerii kreativců.
V následujících letech MK plánuje několik významných výběrových řízení v oblasti ICT včetně digitalizace interního oběhu dokumentů a samoobslužného portálu pro odbavení agend MK.
Pokud jde o evropské dotace na ICT projekty, MK čerpalo dotaci na dotační portál (DP MK) a požádalo o dotaci na digitalizaci interního oběhu dokumentů (eSSL) ve výši 55 milionů korun. V následujících letech se nepředpokládá výrazná změna směrem k dotačním titulům.
Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, MK se aktivně snaží zabezpečit úřad řadou opatření včetně zabezpečeného perimetru a koncových stanic. Zatím se MK podařilo útokům v kategorii „událost“ čelit, ačkoli se pravidelně snaží hrozbu kybernetických útoků eliminovat. Velký útok v kategorii „incident“ zatím nebyl zaznamenán.
Pokud jde o služby umělé inteligence (AI), MK se připojuje k meziresortním programům v této oblasti a již nyní využívá strojové učení v některých nástrojích včetně kyberbezpečnosti a dohledových center provozu ICT.
MK přešlo na novou webovou doménu Mk.gov.cz na začátku roku.
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti (MPS) utrácí ročně kolem tří procent rozpočtu na IT a nutno říct, že to vzhledem k opakujícím se výpadkům serveru Justice.cz není moc vidět.
V posledních dvou letech MPS uskutečnilo několik klíčových IT projektů včetně aktualizace informačního systému probační a mediační služby, zavádění nového systému pro rejstřík trestů, implementace QR kódů pro platby soudních poplatků a vývoje nových systémů pro zvýšení efektivity a bezpečnosti justičního systému. Tyto projekty jsou součástí širší strategie digitalizace a modernizace, která zahrnuje i zvýšenou kybernetickou bezpečnost a rozvoj eGovernmentu.
Kybernetická bezpečnost je pro ministerstvo – alespoň na papíře – klíčovou prioritou, ale moc se to vzhledem k častým a úspěšným DDoS útokům zřejmě nedaří. Ministerstvo také plánuje další významná výběrová řízení v oblasti ICT pro roky 2024 a 2025, zaměřená především na bezpečnostní technologie.
Ministerstvo prozatím nevyužívá služeb umělé inteligence (AI), ale je otevřené budoucímu zvážení jejího využití. Plány na přesun webové prezentace na platformu Gov.cz jsou v souladu s celkovou strategií sjednocení a centralizace on-line komunikace s veřejností.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) utrácí za ICT minimální částky, obzvlášť to vynikne v porovnání s celkovým rozpočtem. Na ICT jde pouze cca 0,02 % rozpočtu, ale je třeba říct, že rozpočet ministerstva je obří. V letošním roce se očekává mírný nárůst tohoto procenta v důsledku investic do nové infrastruktury.
Mezi významné projekty MŠMT v oblasti IT a komunikačních technologií patří první etapa zavedení informačního systému ve vzdělávání (eEdu-I) s rozpočtem 27 milionů korun. V roce 2024 je naplánováno zavedení nového diskového uložiště a zálohovacího zařízení za 39 milionů korun a předimplementační analýza pro druhou etapu eEdu (eEdu-II) za dva miliony. Pro příští rok je plánována realizace druhé záložní lokality za 70 milionů.
MŠMT v posledních letech nečerpalo finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na ICT projekty, především kvůli značné administrativní zátěži. Projekty, které byly původně zamýšlené k financování z ESIF, byly nakonec financovány ze státního rozpočtu.
V oblasti kybernetické bezpečnosti MŠMT přikládá vysokou prioritu ochraně své infrastruktury před rostoucím počtem a sofistikovaností kybernetických útoků, přestože zatím nečelilo žádným zásadním incidentům.
Pokud jde o webovou prezentaci, MŠMT plánuje její přesun na platformu Gov.cz po dokončení analýzy současného stavu a zajištění technických podmínek.
Chcete si článek dočíst?
Tento článek je exkluzivní obsah pouze pro odběratele našeho newsletteru.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU