Námořní humanitární koridor do Pásma Gazy začne fungovat o víkendu, oznámila von der Leyenová

Již tento víkend by měl začít fungovat námořní humanitární koridor do Pásma Gazy, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru. Humanitární situace v Pásmu Gazy je podle ní děsivá a k civilistům žijícím v oblasti se potřebná pomoc musí nutně dostat co nejdříve. Podle kyperského prezidenta Nikose Christodulidise první loď s pomocí vypluje z Larnaky v sobotu. Některé zdroje ovšem tvrdí, že by se na cestu mohla vydat už v pátek.

Pilotní zkušební provoz by měl být spuštěn již během pátku. Z Larnaky by měla vyplout loď s potravinovou pomocí, kterou shromáždila americká humanitární organizace World Central Kitchen (WCK) s podporou Spojených arabských emirátů.

Šéf organizace Open Arms Òscar Camps agentuře AP potvrdil, že se očekává, že loď vypluje v sobotu. Samotná plavba by měla trvat dva až tři dny. Na palubě je zhruba 200 tun rýže, mouky a dalších potravin. Do Pásma Gazy by měly dopravit potraviny menší čluny. Loď bude kotvit poblíž břehů Pásma Gazy, ale ne přímo v přístavu. Camps řekl, že se o bezpečnost posádky neobává.

Kypr se nachází pouhých 370 kilometrů od Gazy a o možnosti vytvořit námořní koridor, který by mohl poskytovat nepřetržitou pomoc nevinným civilistům v Gaze, hovoří již od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Ursula von der Leyenová přijela na Kypr ve čtvrtek večer a jednala také s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. V pátek navštívila přístav Larnaka, odkud bude pomoc do Pásma Gazy proudit. Izrael již dříve uvedl, že je připraven umožnit podobnou lodní dopravu humanitární pomoci, která projde bezpečnostní kontrolou na Kypru.

Jednání o vylepšení koridoru budou pokračovat

Na celé operaci se podílí Evropská komise, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Kypr, Spojené arabské emiráty, Británie a Spojené státy, uvedla EK v prohlášení. Námořní koridor má fungovat ve spolupráci s vrchní koordinátorkou OSN pro humanitární pomoc a obnovu v Gaze Sigrid Kaagovou.

„Lidé v Gaze zoufale potřebují humanitární pomoc. Spojené království spolu s USA a dalšími partnery oznámili, že otevřou námořní koridor pro dodávky pomoci přímo do Gazy,“ uvedl na sociální síti X také britský ministr zahraničí David Cameron. „Nadále naléháme na Izrael, aby umožnil více kamionům vjezd do Gazy. Je to nejrychlejší způsob, jak doručit pomoc těm, kteří ji potřebují.“

Izrael oznámení mezinárodní koalice uvítal. „Izrael bude nadále umožňovat převoz humanitární pomoci Palestincům v Gaze v souladu s válečným právem a ve spolupráci s USA a našimi partnery ve světě,“ cituje server The Times of Israel prohlášení ministerstva zahraničí. Za to, že převoz pomoci do Gazy naopak blokuje, kritizovaly Izrael některé úřady OSN. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová minulý týden uvedla, že Izrael by „bez výmluv měl dělat víc“.

Nadále budou probíhat jednání, jak fungování tohoto „námořního kanálu“ ještě vylepšit, dodala Evropská Komise. Rovněž se budou řešit další možnosti, pokud jde o pozemní či letecké trasy pro poskytování humanitární pomoci, včetně tras přes Egypt či Jordánsko.

Spojené státy již dříve oznámily záměr zřídit v Gaze dočasné molo a ve spolupráci s humanitárními organizacemi a dalšími partnery využívat právě tento způsob k dopravě většího množství pomoci po moři. Veškeré podobné úsilí bude koordinováno s izraelskou vládou, stojí také v prohlášení Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 4 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 4 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 8 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 9 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 10 hhodinami
Načítání...