Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem. Jsme připraveni na jadernou válku, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 označil případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance za "bezvýznamný krok".

Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Putin dále prohlásil, že Rusko je připraveno na jadernou válku z vojensko-technologického hlediska.

"Vojáci jsme tam (na finské hranici) dosud neměli, ale nyní tam budou. Ani ničící systémy tam doposud nebyly, ale nyní se tam objeví," uvedl Putin. Dodal, že z hlediska ochrany vlastních národních zájmů je případný vstup Finska a Švédska do NATO zcela bezvýznamný.

Finsko, které bylo po desítky let neutrální, se stalo 31. členem NATO loni v dubnu, zatímco Švédsko se k alianci připojilo letos v březnu. Oba státy, stejně jako jejich spojenci, věří, že členství v NATO přispěje k jejich vlastní bezpečnosti a bezpečnosti celé aliance.

Putin také zdůraznil, že Rusko je vojensky připraveno na jaderný konflikt a v případě ohrožení jeho existence je ochotno použít jaderné zbraně. Jaderná válka ale podle něj není nevyhnutelná. Zatím nebyla potřeba použít jaderné zbraně v ukrajinském konfliktu.

Putin také varoval, že pokud by Spojené státy provedly jaderné testy, mohlo by Rusko učinit totéž. Současně vzkázal USA, že pokud by američtí vojáci vstoupili na Ukrajinu, bude k nim Rusko přistupovat jako k intervenčním silám.

V rozhovoru rovněž uvedl, že Rusko je připravené jednat o Ukrajině, ale pouze na základě reálných podmínek.

Putin a další ruští představitelé opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou, kterou Rusko rozpoutalo před více než dvěma lety. Krátce po invazi na Ukrajinu nařídil Putin uvést ruské jaderné síly do vysoké pohotovosti.

V loňském roce nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.

Související

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.
Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Írán

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují

Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti

V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku

Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.

včera

Zbraně

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.

včera

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?

Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci

Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.

včera

Boeing B-52H Stratofortress amerického letectva

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

včera

Paul Salem

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

včera

Donald Trump

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

včera

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy