Alzheimerova demence: Nemoc, která bolí pečující
Nepamatuje si, co měl k obědu nebo jestli vůbec obědval? Ztratil se při cestě na nákup? Z ničeho nic se rozčílí a chová se podezřívavě? Alzheimerova nemoc většinou postihuje lidi nad 65 let a může se rychle zhoršovat. Léčit ji sice nedokážeme, ale její průběh můžeme zpomalit léky a aktivním životem.
Alzheimerem častěji onemocní ženy, osoby s nižším vzděláním a kuřáci. Neexistuje ale jasná příčina onemocnění. Mezi rizikové faktory se řadí obezita, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a zvýšené požívání alkoholu.
První příznak: Potíže s krátkodobou pamětí
Prvním příznakem bývá porucha krátkodobé paměti, tedy neschopnost zapamatovat si nové věci např. téma hovoru před 10 minutami, odchod další osoby z místnosti. Začátek bývá velmi pozvolný a nenápadný a často zaměnitelný za stařeckou zapomnětlivost. Dlouhodobá paměť naopak zůstává poměrně dlouho zachovaná, člověk si vybaví spolehlivě dávné vzpomínky. Místo toho ale může zapomínat, zda si vzal nebo nevzal léky, kam chtěl jít apod.
Rozhodně zpozorněme, pokud má náš blízký najednou problém provádět činnosti, které doposud běžně dělal – chystání léků, obsluha domácích spotřebičů, schopnost dojít k lékaři či nakoupit. Také nepoznává osoby ve svém okolí nebo se mění jeho chování. Člověk s Alzheimerovou chorobou je také přehnaně vztahovačný a nedůvěřivý. Příznaky se postupně přidávají a zhoršují.
Další příznaky Alzheimerovy nemoci
- zhoršené vybavování slov,
- porucha orientace v prostoru (nejprve na veřejných místech, např. při cestě k lékaři),
- bloudění, zmatenost, dezorientace časem,
- denní spavost a noční neklid,
- nepřiměřené reakce, výbuchy vzteku nebo smíchu,
- vztahovačnost a podezíravost, nedůvěra vůči cizím i blízkým lidem.
Jaká vyšetření nás čekají?
Pozorujeme u svého blízkého výpadky krátkodobé paměti, případně další potíže? Je potřeba se obrátit na jeho praktického lékaře. Při podezření na počínající demenci následuje neurologické vyšetření, často s CT nebo magnetickou rezonancí, aby se vyloučily jiné příčiny. Většinou poté následuje neuropsychologické vyšetření, na kterém psycholog přesně zhodnotí jednotlivé kognitivní funkce a míru jejich postižení. Někdy může lékař doporučit další vyšetření, jako zobrazení mozku pomocí radionuklidů či vyšetření mozkomíšního moku z lumbální punkce.
Po diagnostikování Alzheimerovy nemoci může lékař nasadit léky. Ty mají za úkol zvýšit v mozku koncentraci chemických působků tak, aby se lépe a rychleji přenášely informace mezi mozkovými buňkami. Chorobu jako takovou nelze vyléčit, dokážeme pouze zpomalit průběh onemocnění. Zmírněním příznaků se zlepší kvalita života pacienta i pečujících osob. Léky jsou většinou dobře snášeny, jen první dny po nasazení se může objevit lehká nevolnost nebo průjem.
Diagnóza Alzheimer: Co teď zařídit?
Nejprve je potřeba hlavně dohled nad správným užíváním všech léků, aby je člověk s diagnózou nevynechal nebo naopak neužíval vyšší množství. Je potřeba osobní dohled několikrát za den a pomoc při běžných denních činnostech, např. přípravě jídla a hygieně. Využít můžeme služeb domácí péče a podpůrných skupinek.
Jak bude onemocnění postupovat, bude nutný celodenní dohled a úpravy domácnosti, aby si člověk neublížil. Hodí se sedátko do vany nebo sprchového koutu, madla do koupelny či krytky na zásuvky. Odstranit bychom měli z dosahu veškeré potenciálně nebezpečné předměty. Dále je vhodné zabezpečit dveře tak, aby člověk ve stavu zmatenosti svévolně neopustil byt.
Onemocnění je pomalé, plíživé, avšak progresivní, proto musíme bohužel do budoucna počítat se zhoršováním příznaků a celodenní péči.
Co pomáhá člověku s Alzheimerem?
Neustálý trénink paměti vytváří nová nervová spojení a posiluje ta stávající. Vhodné je luštění křížovek, čtení nahlas, kreslení hodin či snaha zapamatovat si číselnou řadu či skupinu různých slov.
Některé pojištovny přispívají osobám nad 65 let věku na nákup kognitivních pomůcek, které doporučuje Česká alzheimerovská společnost. Pomůcky obsahují pracovní sešity pro trénink krátkodobé paměti, procvičování schopnosti plánovat a rozhodovat se, procvičování pozornosti, řeči a rozšiřování slovní zásoby. Některé pomůcky jsou ve formě karetních her upravené tak, aby je mohly využívat i osoby s nějakým postižením kognitivních funkci.
K nemocnému musíme přistupovat s velkou dávkou trpělivosti a empatie. Člověk s Alzheimerem potřebuje zejména pocit bezpečí a komfortní prostředí. Nemocný je klidný v prostředí, které dobře zná a kde se běžné pohybuje s blízkými osobami. Potřebuje neustále opakovat nové informace, jelikož má problém si je zapamatovat. Abychom zpomalili či oddálili zhoršení choroby, pomáhá udržovat jeho duševní, fyzickou i sociální aktivitu co nejdéle. Zařazujeme tedy do denního režimu jeho koníčky, podporujeme kreativní aktivity a nestraníme ho společenských kontaktů.
A s čím počítat nakonec?
V konečných fázích onemocnění bývá péče nejnáročnější. Člověk bývá upoutaný na lůžko, inkontinentní, neschopný se sám najíst. Má problém s polykáním hlavně pevných soust a může se zakašlávat při pití. V těchto případech může pomoci s péčí o pacientka pořízení polohovací postele, antidekubitálních polštářů jako prevence vzniku proleženin, nepropustných prostěradel, přebalovacích podložek a plen, zahušťovadel na tekutiny. Důležitá je také pasivní rehabilitace na lůžku, procvičování a protahování končetin.
Člověk v pokročilém stádiu nemoci se postupně zavírá do pomyslné bubliny. Proto je choroba největší zátěží hlavně pro pečující osoby. Péče o nemocného se velmi podobá péči o malé dítě, bývá dlouhodobá a náročná psychicky i fyzicky.
Najde se léčba?
Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence, při které dochází k postupnému odumírání mozkových buněk. Proč se to děje? Velké shluky bílkovin se nadměrně ukládají mezi neurony a uvnitř jednotlivých neuronů. Tím se výrazně narušuje až znemožňuje schopnost přenosu informací mezi mozkovými buňkami a poruší se i jejich struktura. Následně pak neurony zanikají.
V současné době moderní medicína neumí Alzheimerovu chorobu vyléčit. Dokážeme pouze zpomalit průběh onemocnění a ovlivnit příznaky. V rámci klinického testování se však zkouší řada dalších nových postupů – testují se molekuly, které mají za úkol zbrzdit tvorbu a ukládání patologických bílkovin v mozku, zodpovědné za propuknutí choroby.
O krok napřed před Alzheimerem
Prevence Alzheimerovy nemoci je možná především zdravým životním stylem. Blahodárně působí:
- dostatečná fyzická aktivita (procházky, plavání, ideálně pohybová aktivita alespoň 30 minut denně),
- správná životospráva s vyloučením alkoholu a kouření,
- pestrá strava bohatá na vitamíny a bílkoviny,
- produkty s obsahem omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin či výtažků z ginkgo biloby
- pití kvalitního zeleného čaje nebo přiměřeného množství kvalitní kávy,
- dostatek spánku a psychická pohoda,
- léčba dalších doprovodných chorob, které mohou průběh nemoci zhoršovat (léčba depresí, dobrá kompenzace cukrovky, vysokého krevního tlaku a udržování normální hladiny cholesterolu).
