Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová dnes obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se obyvatelé dozvědí informace jen "jediného spektra a jedné jediné pravdy".
Prezidentka Zuzana Čaputová reagovala slovy, že neexistuje žádný reálný důvod pro zrušení RTVS, kromě snahy o politické ovládnutí tohoto média.
Návrh ministerstva kultury počítá mimo jiné s výměnou vedení RTVS, se silnějším vlivem státu na tuto instituci nebo se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem. Předloha zákona vyvolala kritiku nejen u slovenské opozice, samotné RTVS a jejích zaměstnanců. Například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že změny mohou vést ke konci nezávislého zpravodajství veřejnoprávních médií na Slovensku.
"Není absolutně v pořádku, že ve veřejnoprávním médiu se cenzurují jisté názory," tvrdila Šimkovičová. Dodala, že cílem nového zákona o RTVS je především posílit jeho veřejnoprávní charakter a zajistit dodržování plurality.
Podle opozice i samotné RTVS zákon v praxi povede k ovládnutí stanice současnou vládou premiéra Roberta Fica. RTVS opakovaně popřela tvrzení ministryně, že není objektivní nebo že nedodržuje princip veřejnoprávnosti.
"Návrh zákona z dílny ministerstva kultury vyjadřuje nepochopení pojmu veřejnoprávnost. Jde také o nepochopení civilizačního prostoru, ve kterém jsme se po pádu totality rozhodli fungovat, a jehož součástí jsou i silná a nezávislá veřejnoprávní média," uvedla Čaputová v reakci, kterou má ČTK k dispozici. "Neexistuje žádný reálný důvod pro zrušení RTVS kromě jediného, a to je snaha o její politické ovládnutí, a s tím nelze souhlasit." podotkla.
Šimkovičová se v loňských parlamentních volbách dostala do sněmovny na kandidátní listině nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). V minulosti byla poslankyní a televizní moderátorkou, podle slovenských médií se zviditelnila například extremistickými, homofobními a proruskými názory. V nejsledovanější televizi Markíza skončila v roce 2015 podle dostupných informací poté, co v souvislosti s migrační krizí v EU sdílela příspěvky namířené proti uprchlíkům. Před loňskými volbami pracovala v jednom internetovém vysílání.
"U témat jako covid nebo Ukrajina se v mainstreamu dlouhodobě připouští jen jediný názor. Jakmile máte jiný názor, jste označovaní za dezoláta, za šiřitele nějakých bludů nebo za přívržence nějaké skupiny z východu," tvrdila dnes Šimkovičová. Dodala, že zatím nevybrala nového šéfa veřejnoprávního rozhlasu a televize; podle návrhu zákona v čele nynější RTVS skončí současný generální ředitel Ľuboš Machaj, byť pětileté funkční období by mu vypršelo až v roce 2027.
Ministryni kultury na tiskové konferenci podpořili předseda SNS Andrej Danko a další politici nynější vládní koalice, kteří se dostali do slovní přestřelky s přítomnými novináři, jimž omezili prostor pro kladení otázek.
Deník SME dnes informoval o stížnostech redaktorů televize Markíza na zásahy nového šéfa zpravodajství Michala Kratochvíla do jejich práce ve prospěch Ficovy vlády. Novináři poslali řediteli televize dopis se žádostí o řešení situace, který podle SME podepsala většina redaktorů a moderátorů. Popisují osm případů, kdy podle nich Kratochvíl neprofesionálně zasahoval do jejich práce. Novináři uvádějí, že například žádal zařadit do televizních novin nekritický rozhovor s ministrem vnitra.
Denník N už na konci února napsal, že v zákulisí televize Markíza zuří souboj o podobu zpravodajství. Uvedl, že nový šéf zpravodajství Markízy, český novinář Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky.
