V Rusku skončily prezidentské „volby“. Česká diplomacie i USA je odsoudily jako nesvobodné

Povolební průzkumy státní agentury VCIOM připsaly Putinovi 87 procenty hlasů. Místopředseda volební komise Nikolaj Bulajev oznámil, že účast dosáhla 74,22 procenta. V roce 2018 byla účast 67,5 procenta. Ruský režim podle zahraničních médií usiloval o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a která by ukázala jednotu národa v době války proti Ukrajině.

Druhé místo podle VCIOM obsadí komunistický kandidát Nikolaj Charitonov (4,6 procenta), třetí Vladislav Davankov z parlamentní strany Noví lidé (4,2 procenta) a čtvrté lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij (tři procenta). Dalších 1,2 procenta hlasovacích lístků bude prohlášeno za neplatné, uvádí průzkum.

Sám Putin ve svém prvním vyjádření v neděli večer prohlásil, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také upevnit ruskou společnost, řekl podle agentury Reuters. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude „konsolidované“.

Ve svém vystoupení Putin také zmínil zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal. Jeho smrt, za kterou podle Západu může právě šéf Kremlu, označil za „tragickou událost“.

České ministerstvo v prohlášení vydaném v neděli vpodvečer připomnělo, že hlasování se koná v době války proti Ukrajině. „Volby“ na ukrajinských územích, které Moskva okupuje, pak označila česká diplomacie za nelegitimní volební frašku, kterou Česko neuznává. „Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách,“ zdůraznil Černínský palác.

Ruský vůdce Vladimir Putin je opilý mocí a chce vládnout věčně, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po uzavření volebních místností v Rusku. Hlasování podle něj nemá „žádnou legitimitu“, informovala agentura AFP. Podobná prohlášení přichází i od spojenců Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské agresi. Bílý dům podle agentury Reuters v reakci akcentoval, že volby zjevně nebyly svobodné ani spravedlivé, jelikož „Putin uvěznil politické oponenty a zabránil dalším, aby proti němu kandidovali“.

„Prezidentské volby v Rusku nejsou legální, svobodné ani spravedlivé,“ domnívá se polské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že hlasování se konalo „v kontextu vážných represí“ a v rozporu s mezinárodním právem také v Rusy okupovaných částech Ukrajiny.

Tento bod zmínil i šéf britské diplomacie David Cameron, který v prohlášení na sociální síti X kritizoval „nedostatečný výběr“ pro voliče a absenci nezávislých pozorovatelů. „Takhle svobodné a spravedlivé volby nevypadají,“ napsal Cameron. „Volby. Jaké volby?“ poznamenal ve vlastním příspěvku lotyšský prezident Edgars Rinkévičs.

Polední protest

Spolupracovníci zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného vyzvali občany, aby symbolicky protestovali proti režimu tím, že se v neděli v pravé poledne dostaví k volebním místnostem a vytvoří tak fronty. Stejnou výzvu před svou smrtí v ruském vězení minulý měsíc zveřejnil i Navalnyj.

V Jekatěrinburgu na Urale se u jedné z volebních místností shromáždily stovky lidí, uvedli spolupracovníci Navalného. Na kanálu YouTube zveřejnili rovněž záběry od volebních místností ve Vladivostoku, Novosibirsku, Omsku, Irkutsku a dalších sibiřských městech svědčící podle nich o tom, že kampaň byla úspěšná.

Agentura AP i Reuters poznamenaly, že není bezprostředně jasné, jestli se fronty před volebními místnostmi vytvořily v reakci na výzvu stoupenců Navalného, nebo odrážejí vysokou účast v hlasování, která obvykle vrcholí kolem poledne.

Do protestu se zapojili i někteří politici, na záběrech na sociálních sítích lze vidět například Borise Naděždina, který vystupoval jako protiválečný kandidát na prezidenta, bylo mu umožněno sbírat podpisy kandidátských listin, ale nakonec nebyl k volbám připuštěn.

Akci podpořili i další Putinovi oponenti, včetně někdejšího nejbohatšího Rusa a později vězně Putinova režimu Michaila Chodorkovského, který nyní žije v britském exilu. Ruské úřady varovaly, že podobná shromáždění budou považovat za nezákonný projev extremismu.

„Jsme v jednom z okrsků v centru Moskvy a v poledne přišlo několik desítek lidí, kteří najednou úplně zaplnili hlasovací místo. Policie je musela zastavit a pouštěla je po skupinách. Naštěstí přes výhrůžky moskevské prokuratury, že proti lidem, kteří přijdou v poledne, policie tvrdě zasáhne a mohou být odsouzeni až na pět let vězení, tak zde nezasáhla,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Zmínil, že se někteří lidé báli z pochopitelných důvodů mluvit na kameru, jiní ale nikoliv. „Mluvili jsme se ženami, které řekly, že přišly hlasovat za Alexeje Navalného. Byli tu i lidé, kteří říkali, že jsou proti Vladimiru Putinovi. Podobně to nejspíše vypadalo i na jiných místech,“ dodal Rožánek.

Projevy nesouhlasu a občanské neposlušnosti provázely všechny tři dny „hlasování“. V pátek třeba v Moskvě důchodkyně zapálila stolek za plentou, v Petrohradě zase žena hodila na jeden z volebních okrsků zápalnou láhev. Úřady pak přímo k volebním urnám dodaly hasicí přístroje a na hlasovacích místech zesílily přítomnost policistů. 

Stovky metrů dlouhé fronty v zahraničí

V zahraničí se do protestu zapojili voliči v Austrálii, Thajsku a dalších zemích. Dlouhé fronty se kolem poledne vytvořily i před ruskými diplomatickými misemi v Británii, Francii, Španělsku či Itálii. Před ambasádou v Istanbulu dosáhla fronta délky 400 metrů. V Moldavsku policie zadržela 54letého muže, který hodil na budovu ruského velvyslanectví zápalnou láhev.

Na sociální síti X ruského serveru Sota se objevily závěry z arménského Jerevanu, kde se před ruskou ambasádou vytvořila fronta dlouhá stovky metrů.

Dlouhá fronta byla také v kazachstánském městě Almaty či thajském Bangkoku.

„Použiju volební lístek jako leták. Napíšu na něj jméno Navalného a také to, že Putin je nelegitimní vládce a že podporuji demokratické hodnoty,“ nechala se slyšet 43letá Ruska Taťjana Leontěvová při čekání v deštivém počasí před ruskou ambasádou v Paříži.

Do akce se v Berlíně zapojila i vdova po opozičním předákovi Alexeji Navalném Julia Navalná. Mluvčí Navalného Kira Yarmishová zveřejnila na sociální X video, kde stojí Navalná ve frontě před volební místností. Přítomní jí tleskali a také skandovali její jméno.

„Akce dosáhla svých cílů. Ukázala, že existuje i jiné Rusko, že jsou lidé, kteří stojí proti Putinovi,“ řekl jeden ze spolupracovníků Navalného Ivan Ždanov. Server BBC News uvedl, že na Borisovský hřbitov v Moskvě v neděli lidé přicházeli klást květiny a vzkazy na hrob Navalného. „Toto je kandidát, kterého jsme chtěli,“ bylo napsáno na jednom z listů. Na hrobě ležel také papír podobající se volebnímu lístku. Putinovo jméno na něm bylo nahrazeno jménem zesnulého opozičního lídra.

Jako poslední se v 19 hodin středoevropského času uzavřely volební místnosti v nejzápadnější části Ruska – v Kaliningradské oblasti, která leží na břehu Baltského moře a sousedí s Polskem a Litvou.

O prezidentské křeslo se kromě Putina formálně ucházeli další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence. Podle nezávislého hnutí Golos monitorujícího volby je hlasování nejméně transparentní v ruské historii.

Hlasování Rusko pořádalo i na okupovaných ukrajinských územích – v Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti. Z pohledu ukrajinského i mezinárodního práva to je protiprávní.

Útok drony v okupované Záporožské oblasti

Ukrajinský útok drony v neděli zasáhl volební místnost v Záporožské oblasti, kterou Rusko zčásti okupuje. Podle šéfa ruské okupační správy Záporožské oblasti Vladimira Rogova budovu domu kultury zasáhly dva bezpilotní letouny.

„Shodili výbušninu z bezpilotního letounu. K útoku došlo ještě před otevřením volební místnosti. Byla zřízena jiná volební místnost, hlasování nebylo přerušeno,“ uvedla volební komise.

Rusko formálně anektovalo Záporožskou oblast v září 2022, fakticky však jeho vojska dobyla jen asi sedmdesát procent oblasti. Rusům se podařilo obsadit Enerhodar, který leží u Záporožské jaderné elektrárny, Melitopol či Berďansk. Správní středisko oblasti, město Záporoží, zůstává v ukrajinských rukou a často čelí ruskému ostřelování.