REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Žlutý krokodýl. Dřevěná mateřská škola pobaví na první pohled. Přesto není infantilní

Hravost, imaginace, pestré barvy a vůně lesa – tak by se dala ve stručnosti charakterizovat stavba, kterou dotvářejí sami děti. Asi jedinou moderní technologií je tady konstrukční systém dřevěných panelů vyrobený z masivních, křížem vrstvených dřevěných lamel, takzvaný CLT systém (Cross-Laminated Timber).
Zdroj: AGROP NOVA

Architekti XYstudia označují mateřskou školu KIDO za průkopnickou stavbu, neboť konstrukční systém CLT se v Polsku na veřejných budovách téměř nevyskytuje. Energeticky úsporná budova v Aleksandrówě Łódzki byla navíc postavena v rekordním čase šesti měsíců (s projektem devět měsíců). O jejím úspěchu svědčí koneckonců i to, že se na sousedním pozemku záhy objevila podobná stavba. Návrhům mateřských škol a jeslí se polské studio věnuje dlouhodobě. Na svém kontě jich má více než padesát. Oceňovanou stavbou v řadě „žlutých“ byla rovněž mateřská škola Žlutý slon, kde dominují prosklené plochy a velká střešní okna. Ve většině případů patří k architektonickým návrhům také interiérový design a herní prvky pro děti.

Zdroj: AGROP NOVA

Pocit harmonie a bezpečí

Budova je bezesporu zajímavým technologickým hybridem. Přízemí je betonové a cihlové, stavba horního patra z dřevěných CLT panelů. Žlutý krokodýl, jak mu říkají s oblibou děti, má okolo sebe velkorysý prostor plný zeleně a ovocných stromů. Nechybí samozřejmě dětská hřiště s hracími prvky, záhony zeleninové zahrádky, květiny a keře. Mateřská škola má rozlohu 1 000 m2; je zde šest tříd po pětadvaceti dětech, tedy 150 dětí (polské předpisy dovolují v jedné třídě maximálně 25 dětí). Stěny a stropy tady nádherně voní smrkovým lesem, dýchají společně s dětmi, tlumí hluk a vytvářejí jedinečnou atmosféru barevného místa hravosti a imaginace. „Nechtěli jsme narušit tento pocit harmonie, takže zde nenajdete žádné podhledy, masivní instalační prvky či sádrokartonové krytiny. Všechny části konstrukce jsou viditelné, přiznané…“ vysvětlují architekti Filip Domaszczyński, Dorota Sibińska a Marta Nowosielska ze studia XYstudio, ukazují půdorysy stavby a zvou do interiéru mateřské školy.

Zdroj: AGROP NOVA

Jednoduchý půdorys budovy

Přicházíme do prostorné haly se šatnou, vlevo se nachází víceúčelová místnost pro pobyt dětí a jejich zábavu, z boku je administrativní a společenská část. Z předsíně vstoupíme do chodby, která vede ke schodišti, kuchyňce a do dvou pokojů pro nejmenší děti. Mezi halou a koridorem je trojúhelníková terasa s pískovištěm, stromy a keři. V prvním patře se nacházejí čtyři prostorné pokoje s toaletami a umývárnami. A toť vše – úctyhodných 1 000 m2 a 150 spokojených dětí, které šplhají po stěnách, odpočívají na barevných polštářích, schovávají se v zákoutích a pozorují ptáky velkými okny. Bohaté zkušenosti s mateřskými školami a jeslemi vedly architekty i k návrhu vlastní řady nábytku. Nazývá se locomoco a skládá se ze všeho, co zařízení předškolní péče potřebují: židličky a stoly, domečky na hraní, skříně, úložné prostory, dělící stěny či tabule.

Interiéry jsou barevné a fungují jako jeden z hlavních prvků interiérového designu. Toto rozhodnutí vychází ze studií dětské psychologie označující identifikaci prostorů prostřednictvím barev za snadnější, než například obrazy zvířat nebo symbolů,“ vysvětluje Dorota Sibińska, ukazuje na „žlutou řadu“ mateřských škol a dále zdůrazňuje navození pocitu harmonie a bezpečí. „Okolí musí být přátelské, klidné a pokoje snadno dohledatelné. Proto dbáme též na dostatek denního světla. Polské předpisy pro veřejné mateřské školy vyžadují velké čtvercové místnosti – a jediný způsob, jak dětem poskytnout dostatek tolik potřebného denního světla, je střešními okny. Světlo shora je měkké, jasné i v šedivých dnech a vhodné pro leváky i praváky,“ dodává architektka.

Zdroj: AGROP NOVA

Z návrhů je patrné, že se jedná o promyšlený celostní program podporující dětskou hravost a imaginaci. Souvisejí s tím i takzvané neviditelné faktory, jako je například klima v místnosti či větrání. Celá budova voní dřevem, je větrána přirozeným prouděním vzduchu mezi fasádami a střešními okny – tedy gravitačním větráním. Stěnové větrací otvory ukrývají topná tělesa, která ohřívají vzduch, pokud poklesne venkovní teplota; systém podlahového vytápění poté rovnoměrně distribuuje teplo po celé budově. „Vyzkoušeli jsme si, že vzduchotěsná konstrukce z přírodních materiálů se osvědčí za každého počasí. Horké letní dny jsou tady příjemné a v mrazivé zimě máme v interiéru teplo a útulno,“ podotýkají architekti s odkazem na dobré vlastnosti CLT panelů. „Dřevěný panel je takřka ideálním izolantem; to znamená, že pro vytápění a chlazení dřevěné budovy je zapotřebí mnohem méně energie. Dům je navíc levnější, snadněji sestavitelný a odolnější proti nepřízni počasí,“ dodávají a dále přibližují celý proces stavby.

Stavebnice lega a přísné požární předpisy

Polsko patří společně s Českou republikou mezi státy s přísnými požárními předpisy. To je též jeden z důvodů, proč je mezi veřejnými budovami tak málo dřevostaveb. Nicméně čeští i polští odborníci dělají, co mohou, aby vytvořili vhodnější podmínky. Společně se jim podařilo dovršit druhou generaci eurokódů pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požárů, kde už by měly být veškeré chybějící potřebné informace pro navrhování. Pro CLT panely je v ní možnost stanovit jak požární, tak statickou odolnost. „Pomáhá nám zastoupení v evropských komisích i samotná potřeba rychlé a efektivní výstavby ve veřejném sektoru. Jsme vůbec první, kdo použil CLT v budově mateřské školy. Naštěstí jsme díky odhodlání investora a konzultacím s odborníky splnili všechny potřebné požadavky,“ vysvětluje Filip Domaszczyński a znova oceňuje výhody CLT panelů pro výstavbu bytových a průmyslových objektů, včetně staveb se zvýšenými nároky na požární bezpečnost, jako jsou mateřské školy a nemocnice. „Stavební systém vyráběný z křížem vrstveného masivního dřeva je ucelený, promyšlený a propracovaný. Umožňuje i realizaci architektonicky náročných staveb; jednotlivé segmenty lze spolehlivě optimalizovat do potřebných dimenzí,“ dodává a zmiňuje i výhody rychlého procesu výstavby, kdy se postaví betonový základ, dřevěná konstrukce se mezitím připraví v továrně, namontuje se tepelná izolace a vše se poté vhodně poskládá a doplní, jako kostky lega. Postaveno bylo velmi rychle. Na jaře ještě plánují vysadit další stromy a keře, čeká je údržba hřišť a trávníků. Žlutý krokodýl může být spokojen. A s ním budou jistě spokojeny i děti.

Zdroj: AGROP NOVA

Mateřská škola KIDO zvaná Žlutý krokodýl

Místo: Aleksandrów Łódzki v Lodžském vojvodství v Polsku

Rozloha: 1 000 m2

Otevření: srpen 2021, druhá fáze srpen 2023. Celý proces trval 9 měsíců od zahájení návrhu po realizaci (samotná stavba 6 měsíců).

Architekti: XYstudio, Filip Domaszczyński, Marta Nowosielska, Dorota Sibińska Spolupracující autoři: Natalia Komsta, Łuksza Smolczewski, Małgorzata Sikora, Marta Skoniecka Projekt a realizace: MODUS HOUSE

Konstrukční systém: CLT (Cross-Laminated Timber) panely, které se vyznačují vysokou pevností a stabilitou při namáhání tlakem i tahem a mimořádnou statickou únosností. Využívá se také pohledové dřevo do interiérů. Konstrukce se skládá jako stavebnice. Všechny panely se vyrábějí v přesných formátech s vybraným opracováním spojů, s otvory pro okna a dveře a s dalšími individuálními úpravami jako příprava tras pro rozvody či doplnění izolací. Hotové panely jsou expedovány přímo na staveniště, kde se z nich za pomocí jeřábu sestaví celý objekt: AGROP NOVA; NOVATOP System (www.NOVATOP-system.cz).

Vytápění a větrání: řízené větrání s rekuperací ve všech prostorách a podlahové vytápění; na střechu se budou montovat fotovoltaické panely. Budova se vyznačuje nízkou uhlíkovou stopou a nízkou potřebou energie, přičemž využívá více obecné principy stavební fyziky než moderní technologie.

Požární bezpečnost: CLT prvky mají požární odolnost až 60 minut, což je dostačující v souladu s polskými předpisy. Navíc byla konstrukce zabezpečena tak, aby se oheň nemohl šířit (NRO). Kromě protipožárních nátěrů se nepoužily žádné další úpravy.

Foto: Stan Zajaczkowski

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Foto: Jeroen Musch

Ubytování jako v ptačí budce. Chata na nožičkách vás přenese do korun stromů

Můžete je milovat, můžete je nesnášet. Ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Architekti z celého světa je zjevně budou stavět dál. Chaty, přenesené do výšek korun stromů a usazené na chůdách, se totiž líbí. Aktuální nizozemský projekt tu myšlenku ptačí budky ještě posiluje designem.

Foto: Lina Németh

Dřevostavba dýchá s okolní přírodou. Rodinný dům na Benešovsku zapadá do krajiny

Benešovsko je oblíbenou středočeskou destinací s krásnou přírodou a malebnými vesnicemi obklopenými loukami a lesy, jež svádějí k nostalgii a odpočinku. Patří bezesporu i k vyhledávaným lokalitám pro stavbu rodinných domů. Nahlédněme do zajímavě řešené dřevostavby, která daný klid…

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.

Foto:  Even Lundefaret

Dřevěné chaty s výhledem na jezero. Zpřístupnily horskou turistiku rodinám s dětmi

Těžko říct, jestli je ta myšlenka geniální, anebo už ve svých kořenech pomýlená. Pravdu nejspíš ukáže až čas. Upřít sílu jí ale nejde. Pro cestovní ruch a pěší turistiku, nejen v Norsku ale nejspíš i celé Skandinávii, bude do dalších let určující. Dřevěné chaty jsou útulny pro potěchu ducha…