Velikonoční pomerančový mazanec z Francie
Před několika dny jsem navštívila Paříž. Na snídani jsem chodila do vyhlášených „Boulangerie a Pâtisserie“, chcete-li pekáren a cukráren, a pochutnávala si na výrobcích francouzských pekařů a cukrářů.
Poslední ráno mé cesty jsem na pultě objevila mazanec. Velikonoce se kvapem blíží a já ho musela ochutnat, byl skvělý, proto si ho dnes upečeme. Ještě předtím vám ale musím říct něco o zvonech. Nebudou z čokolády, jak by se na Velikonoce slušelo, ale budou létat, hlavně nepřestávejte číst.
Létající zvony
Stejně jako u nás, i ve Francii se traduje, že na Zelený čtvrtek odlétají kostelní zvony ze všech koutů Francie do Říma. Kostelní věže ztichnou a opět se rozezní až o Velikonoční neděli. Když jsem byla v Paříži, všechny zvony ještě byly na svých místech a ve správný čas se ozývaly svým typickým hlasem, jak to mám ráda.
Jsem žabožroutka, vážně!
Číst článek
Žádný nade mnou ještě neletěl směrem na Řím, ale věřím, že si už čechrají křídla a připravují se na dlouho cestu za papežem a zpět. Odhaduji, že uletí přes 2000 kilometrů, a ještě zadýchaní a unavení budou muset o Velikonoční neděli rozezvučet celou Francii.
Tato pověst vychází z katolické tradice, podle které se od večerní mše na Zelený čtvrtek až do sobotní Velikonoční v kostelech nezvoní. Vyjadřuje se tím smutek a úcta nad Ježíšovým utrpením a smrtí. Místo zvonů mohou být používány jiné nástroje, jako jsou dřevěná klepátka, řehtačky a malé zvonky.
Jak už jsem zmínila, zvony se prý vydají na cestu za papežem, který jim požehná, a ony se vydají zpět. Tato legenda je oblíbená především mezi francouzskými dětmi, neboť zvony s sebou zpět přinášejí velikonoční radost. Často se zde také říká, že přinášejí i čokoládová vajíčka a jiné sladkosti, které pak „rozmetají“ po zahradách, kde po nich děti pátrají v rámci hledání velikonočních vajíček.
Teď už je každému určitě jasné, proč je v řadě zemí na západ od nás zvykem hledat vajíčka, povětšinou čokoládová, poschovávaná na zahradách a venku. Pro děti je to zábava se sladkou odměnou a s podtextem křesťanského učení. Jde o zvyk, který mám ráda a setkala jsem se s ním i v Británii, odkud mimochodem pochází velikonoční vynikající simmle cake.
Anglický velikonoční Simnel cake s připomínkou Ježíše
Číst článek
Abyste nezůstali v omylu, raději ještě dodám, že zvonům ani ve Francii nerostou skutečná křídla. Jde o metaforu, která je součástí lidové tradice. Je to poetický způsob, jak vysvětlit, proč se v určitém období velikonočního týdne v kostelích nezvoní. Tato tradice slouží dětem pro srozumitelné vysvětlení významu těchto křesťanských svátků, které připomínají Ježíšovo utrpení a smrt. Je to vysvětlení magické a zároveň účelné, dokonce s dobrým koncem, neboť zvony se vracejí s radostí z Ježíšova vzkříšení a dětem osladí život.
Když už jsem nakousla Francii
Pokud vás zajímá, jak probíhají Velikonoce v zemi galského kohouta, konstatuji, že velké rozdíly oproti nám nenajdeme. Pravda, tolik se tam nepopíjí jako „na východ od západu“, ani děvčata se nemrskají, nepolévají a nehoní po ulicích, což nezpochybňuji, ale jinak máme hodně společného.
Velikonoční záhady. Pečený beránek, vejce natvrdo a skvostný recept na jehněčí kotletky
Číst článek
O mlčenlivých zvonech a jejich „sladkém“ návratu jsem se již zmínila, ale jedna tradice se u nás moc neuchytila, tedy ono hledání poschovávaných velikonočních vajíček. V anglosaských zemích se navíc ještě provozuje kutálení vajec, které má znázorňovat odvalení kamene z Ježíšova hrobu.
V tomto směru se letos vyznamenali aktivisté ve Spojených státech, když vyzvali Jill Bidenovou, ženu současného prezidenta, aby tuto dětskou kratochvíli letos u Bílého domu neorganizovala. Velikonoce jsou podle nich obdobím radosti, a obarvená a natvrdo uvařená vajíčka mají být ušetřena „bolesti a strachu“, který při kutálení zažívají. Děti mají místo toho kutálet brambory.
Vracím se zpět do Francie a hned přejdu k velikonočnímu obědu, při kterém se většinou podává jehněčí kýta „gigot d’agneau“ s chřestem, hráškem, opečenými brambory, bílými fazolemi a artyčoky. Francouzi si mimo jiného potrpí na vybrané dobroty z vajec a každému je jasné, že dospělí vše náležitě zapíjejí kvalitním vínem z francouzských vinic.
Pečení beránka je tradicí pouze v Alsasku. Nesmím zapomenout na výzdobu domů a veřejných míst. Často se objevují velikonoční motivy, jako jsou zajíčci, kuřátka, zdobená vajíčka a jarní dekorace plné květin, které oslavují nový život.
Z uvedeného je jasné, že ve Francii najdeme o Velikonocích mix křesťanské víry, tradic a hlavně rodinného soužití, třeba při dobrém jídle, víně a sladkostech pocházejících nejenom z nalezených čokoládových vajíček.
K Velikonocům patří beránek, anglické Hot Cross Buns i italský jablečný koláč
Číst článek
Jednu takovou typickou sladkost si dnes připravíme. Francie si recept víceméně přivlastnila, a pokud budu upřímná, nelze se jí divit. Ještě si však dovolím malé upozornění. Koukněte o Velikonocích občas na oblohu, jestli přes vás náhodou nepřelétají zbloudilé francouzské zvony.
Pomerančová brioška
Klidně briošce říkejme mazanec, jsou si podobné jako vejce vejci, vlastně oranská brioška mazanci. Pochází z oblasti Oran v Alžírsku a je až nápadně podobná španělské velikonoční briošce (Mona de Pascua), což potvrzuje i fakt, že Oranie byla plná španělských emigrantů z Valencie, kteří si recept vzali s sebou přes Středozemní moře.
Tuto teorii však nabourává arabský význam slova „munna“, což značí pamlsek připravovaný Maury pro pány. Avšak v latině znamená přídavné jméno „munda“ luxusní chléb podávaný římské armádě. Nechci vynechat ani starou ženu La Mounu z Alicante, která prý dělala ten nejlepší sladký chléb.
Navíc vyléčila nemocnou královnu a král proto dal sladkému chlebu název Mona. Mám k dispozici ještě několik možností původu, ale než bych je dopsala, spadlo by mi těsto, a tak pojďme raději péct velikonoční pomerančový mazanec, který nakonec i díky Oranu zakotvil ve Francii.
Ingredience:
- 500 g hladké mouky
- lžička soli
- 150 g pískového cukru
- kůra z 1 bio citrónu
- kůra z 1 bio pomeranče
- 4 lžíce pomerančové šťávy
- 95 g nesoleného másla
- 1 lžíce extraktu z pomerančových květů nebo vanilkového extraktu
- 3 vejce velikosti L
- 1 žloutek a lžíce mléka na pomazání
- bílé cukrové zdobení na posyp (granulovaný cukr)
Na kvásek:
- 180 ml tučného nebo polotučného mléka
- 1/2 lžíce anýzu ( semena nebo drcený)
- 1/2 kostky čerstvého droždí
- 2 lžíce pískového cukru
Postup:
Nejdříve si připravte kvásek. V malém kastrůlku zahřejte mléko s anýzem, jakmile se mléko začne vařit, sejměte je z plotny a nechte anýz macerovat. Mléko nechte vychladnout do pokojové teploty. Poté přidejte dvě lžíce cukru, rozdrobte do mléka droždí a nechte na teplém místě vytvořit kvásek.
Velikonoční pečení a recept na jednoduchý, ale skvělý koláč s čokoládovými vajíčky
Číst článek
Ve velké míse kuchyňského robotu smíchejte cukr a nastrouhanou citrónovou a pomerančovou kůru a vyšlehejte. Poté vsypte mouku, sůl, přidejte pomerančovou šťávu, extrakt z pomerančových květů nebo vanilkový extrakt.
Za postupného přidávání vajec a roztátého másla začněte třít těsto. Poté velmi pomalu přidejte mléko s kváskem a vše asi 10 minut míchejte. Pokud je těsto příliš lepivé, přidejte mouku. Poté těsto přendejte na pomoučněnou plochu a utvořte kouli, kterou přendejte do hlubší mísy.
Přikryjte utěrkou a nechte v teplém prostředí bez průvanu asi 2 hodiny ležet, dokud těsto nebude vykynuté na trojnásobek. Poté těsto vyjměte a na pomoučněné ploše znovu promíchejte, aby se odstranily vzduchové bubliny, a vytvořte z těsta kouli.
Dejte kouli opatrně na plech vyložený papírem na pečení, přikryjte čistou utěrkou a nechte znova asi polovinu času předchozího kynutí. Předehřejte troubu na 160 °C. Poté rozšlehejte v misce žloutek, přidejte lžíci mléka a touto směsí bochník dobře potřete. Posypte křupavými cukrovými kousky a dejte do trouby upéct, doba pečení je asi 40 minut. Nechte vystydnout na kovové síťce a servírujte.
