Praha - Květnou nedělí dnes začíná pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období zahájené Popeleční středou, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, a letos tak vychází na 31. března.
Na Květnou neděle si věřící připomínají Kristův vjezd do Jeruzaléma a poslední týden jeho života. V kostelích se světí třeba vrbové či březové proutky a jiné zelené větvičky, které jsou symbolem palmových ratolestí, kterými byl Kristus vítán v Jeruzalémě. Při bohoslužbách se pak předčítají vyprávění o utrpení Ježíše Krista, nazývané pašije.
Květná neděle se slaví od sedmého století a je spojena s řadou náboženských i světských zvyků. Lidé například přinášeli v procesích do kostela větvičky, které pak svazovali stuhami. O Květné neděli se pak nemělo péct, protože lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech a loukách a nebyla by žádná úroda. Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi, které měly vyhnat veškeré neřesti.
Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Následně Velký pátek připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, poté nočními obřady přechází ve Velikonoční neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoční pondělí už patří hlavně lidovým zvykům oslavujícím konec zimy a příchod jara. Je spojeno s koledou, pomlázkou nebo kraslicemi symbolizujícími znovuzrození.
