Může to být i vaše dítě. Jak je možné, že mladí s psychickými potížemi čekají na péči měsíce?

Prosím vás, Marie, dostala jsem na vás kontakt od kolegy, že byste mi mohla poradit. Naše Karolínka se ve škole na záchodech pořezala, odvezla ji sanitka. Nevíme, jak jí pomoct, a hlavně potřebujeme ambulantního psychiatra. Všichni mají termíny až za půl roku, ale ona mluví o tom, že nechce žít. Prosím vás, na dětské psychiatrii, kde je teď, to vypadá hrozně, sama z toho mám depresi. My klidně zaplatíme…“

Nezaplatíte. Není komu. Bez ohledu na ekonomickou situaci rodičů se v podstatě nikdo nedostane k psychiatrické nebo klinickopsychologické pomoci včas. Odhaduje se, že aktuálně potřebuje podporu v oblasti duševního zdraví u nás 270 000 dětí. Ambulantní psychiatrická péče ale byla v roce 2019 poskytnuta 59 538 pacientům ve věku do devatenácti let. Rozhovorů, jako je ten v úvodu, mám za sebou desítky. A při každém si říkám, jak je možné, že nevzniklo větší haló okolo toho, že děti a mladiství se sebevražednými myšlenkami čekají na péči měsíce.

Kája skončila na oddělení, kde jsou křivé, prokopnuté dveře, mříže na oknech a oloupaná malba na zdech. Hromadné vizity a omezený čas na práci s rodinou. Dlouhé dny plné režimových opatření, která platí pro všechny bez ohledu na to, jaké mají potíže. Minimální pobyt venku, protože zahradu majitel areálu nemocnice dětem nezpřístupnil. I to je realita dětské psychiatrie. A rodiče jsou vděční i za tuhle službu, která absolutně neodpovídá moderním standardům.

Děti, které nepotřebují akutní zdravotnickou pomoc, mohou dostat podporu i v sociálních službách. I když mívají komplikované názvy a působí dojmem, že jsou tu jen pro sociálně slabší rodiny. Poskytují krizovou intervenci, rodinné poradenství a psychosociální podporu. Může to stačit, když přijdete včas. Ale může se stát, že dítě či mladý člověk bude i tak potřebovat podporu zdravotního systému. Duševní zdraví je bio-psycho-socio-spirituální záležitost a leckdy překračuje hranice resortů a oborů.

Dream tým, který pečuje o duševní zdraví komplexně, by měl být komunitní a být blízko. Měl by být multidisciplinární – najdete v něm zdravotní sestru, odborníky a odbornice z oblasti sociální práce, psychiatrie, speciální pedagogiky, psychologie a také peer konzultanta či konzultantku. Umí poskytnout podporu celé rodině a komunikovat se školou nebo úřady. Proč takové týmy ještě nemáme všude? Nejsou lidi, finance, mindset. Je potřeba vyhrát nad resortismem, nedostatkem personálu, rozdělenými rozpočty i nad vyhláškami.

Taková systémová změna potřebuje politickou podporu. Pojďme častěji a hlasitěji mluvit o tom, že se stát a společnost na péči o dětské duševní zdraví musí zaměřit komplexně. Trvejme na multioborovém přístupu a humanizaci prostředí. A hlavně musíme myslet na prevenci a podporovat včasnou intervenci. Dokud nevznikne dostatečně silná společenská poptávka, oddělení dětské psychiatrie špičková česká pracoviště dětské onkologie nedoženou. Dětí a adolescentů, kteří potřebují péči v oblasti duševního zdraví, mezitím každým rokem přibývá.

Říkáte si, jak je možné, že Kájini rodiče nic netušili? Teenageři umějí skrýt spoustu věcí, včetně jizev nebo deníků plných černých myšlenek. Ale když dokážete být tou osobou, která přijme jejich těžké emoce a pochopí, že žádný problém není moc malý na to, aby si zasloužil pozornost, můžete jim zachránit život. I taková osoba ale někdy potřebuje podpořit. Jen prosím vás nevolejte všichni mně. Zavolejte raději na nonstop Linku pro rodinu a školu (116 000), tam vás podpoří, abyste mohli být pevným bodem pro dítě, které to bude potřebovat. Může to být to vaše.