Mulčovací kůra je uleželá nadrcená borka (kůra) jehličnatých stromů, nejčastěji borovice, smrku nebo směsi obou těchto druhů. Tato kůra je nadrcena na tak velké kousky, aby působila na površích záhonů přirozeným a nerušivým dojmem. Pořídit si můžete jemně drcenou kůru, která se hodí spíše pro drobnější rostliny, tak i hrubší kůru pro dřeviny.
Mezi největší výhody mulčovací kůry patří zabránění růstu plevele. Dokáže však omezit také odpar vody z půdy, díky čemuž snížíte potřebu zálivky. Mulč dokáže rovněž vyrovnat teplotní výkyvy a částečně chránit kořeny rostlin před namrzáním.
Mulčovací kůra má i své nevýhody
Mulčovací kůra při svém rozkladu odebírá z půdy živiny, což může vést až k poškození výživy rostlin a jejich růstu. U rostlin s mělce rostoucími kořeny může horní vrstva půdy trpět nedostatkem dusíku, listy rostlin pak žloutnou a objevují se na nich skvrny.
Půda je mulčem navíc okyselována, což může vést k fyziologickým poruchám. Některým rostlinám ale okyselení půdy naopak prospívá. Jsou to například azalky, vřesy, borůvky, maliny, ostružiny a jehličnany.
V rozkládající se kůře se navíc mohou snadno rozvíjet různé druhy hub, které mohou oslabené nebo čerstvě vysazené rostliny poškodit. Z tohoto důvodu by měla být mulčovací kůra ve výrobě propařována. Toto řešení je ale pouze dočasné a nejde tyto organismy úplně eliminovat.
Jaké jsou další zásady mulčování kůrou? Podívejte se níže ve videu:
K jakým rostlinám se mulčovací kůra hodí?
Mulčovací kůra by se měla pokládat jen pod dřeviny. Pro slunomilné keře či polokeře může být však vhodnější minerální mulč, jako třeba štěrk. K trvalkám a dalším rostlinám je kůra nevhodná a nedoporučuje se také rozhrnovat až přímo ke kmenům stromů.
Jak velkou vrstvu mulče použít?
Dříve se doporučovalo záhony mulčovat kůrou v 10cm vrstvě. Dnes se zahradníci přiklánějí spíše k vrstvě vysoké do 5 cm. Důvodem je přílišné a trvalé vlhko, které se pod vysokou vrstvou kůry drží, nedostatek vzduchu, kterým trpí kořeny zamulčovaných rostlin, a také prostředí vhodné k rozvoji plísní, hub nebo slimáků.
Před mulčováním půdu připravte
Nejvhodnějším obdobím na mulčování je pozdní jaro. Zemina je v té době dostatečně prohřátá sluníčkem, zároveň však ještě zadržuje zimní vláhu a plevele nejsou ještě rozrostlé. Než mulčovací vrstvu položíte, vždy půdu zbavte veškerých plevelů a zkypřete.
Ideální je mulčovat ihned po výsadbě a zálivce rostlin, ovšem vrstvení na dříve zamulčované plochy je vhodné kdykoli, jelikož starší vrstvy mulče se poměrně rychle rozkládají.
Povrch zamulčovaných ploch je vždy vhodné uhrabat do roviny a na rovinatějších plochách se hodí také položení mulčovací textilie a její upevnění pomocí kolíků. Mulčování je pak mnohem efektivnější.
Zdroj: drevostavitel.cz, nkz.cz, ireceptar.cz
