Československé seriály
Československé seriály bavily diváky všech věkových kategorií a odlišných sociálních tříd a staly se nedílnou součástí jejich životů.
Jednou z nejikoničtějších postav Československé televizní zábavy byl samozřejmě major Zeman, jehož Třicet případů si pravidelně pouštěly diváci po celé zemi.
Původně detektivní seriál byl však propagandistickou kronikou boje za socialismus. Seriál prostřednictvím řešení kriminálních případů, které řešil hlavní hrdina major Zeman, bojoval nejen se zločinci, ale také s protivníky tamního politického režimu.
Podobně také seriály jako Muž na radnici a Žena za pultem nabídly pohled do každodenního života československých občanů.
Seriál Muž na radnici sleduje osudy poslance a předsedy národního výboru ve Starém Kunštátu Františka Bavora v podání Zdeňka Buchvaldeka, jenž se rozhodl přestavět a zmodernizovat město.
Seriál Žena za pultem je normalizační dílo z dob reálného socialismu, které přibližuje život obyčejné prodavačky Anny Holubové v podobě Jiřiny Švorcové a jejích kolegyň z prodejny potravin.
Jak dobře je znáte?
V seriálu Plechová kavalerie z roku 1979 se řeší mnoho naprosto bizarních situací, které nám z dnešního pohledu mohou připadat k smíchu. Například, kolik rohlíků by měli kombajnéři dostávat k polévce nebo jestli je Pribináček adekvátní svačinou pro pracujícího muže.
Chlapci a chlapi:
Inženýrská odysea z roku 1979 pojednává o třech nerozlučných studentech Zbyňovi Kořínkovi v podání Jaroslava Satoranského, Vaškovi Peškovi v podání Petra Kostky a Janíkovi Krnáčovi v podání Michala Dočolomanského, kterým se však po studiu jejich cesty rozešly.
Chlapci a chlapi byl seriál vytvořený s cílem šířit stranickou propagandu a posílit obraz lidové armády. Popisuje osudy, radosti i trampoty vojáků motostřeleckého útvaru. Díky povolávacímu rozkazu se tak v Hrádku v Čechách setkávají různé typy postav.
Televizní seriály byly v době komunismu základním stavebním kamenem programové skladby Československé televize. Sloužily k obeznámení „občanů“ s požadovanými normami chování v tehdejší společnosti a zároveň varováním pro každého, kdo by se rozhodl se proti těmto normám postavit.
„Seriály se většinou snažily postihnout co nejširší diváckou obec. Byly zbavené negativních jevů, a nabízely tak jakýsi idealizovaný obraz tehdejšího Československa,“ píše se ve studii Normalizační televizní seriál, Sborník Národního muzea.
Kvíz: Jak dobře si pamatujete staré československé seriály? Kdo si vzpomene na všechny, je znalec
Zdroje: www.csfd.cz, www.denik.cz, avmania.zive.cz
