Otřes mozku obvykle nezanechává trvalé následky. Nikdy se ale nesmí podceňovat

Co je otřes mozku?

Otřes mozku (komoce mozková) je dočasná porucha mozkových funkcí způsobená nějakým úrazem. Nejčastěji k němu dochází při pádech a nárazech do hlavy, což často souvisí s nějakou sportovní aktivitou. Příkladem jsou kontaktní sporty (hokej, fotbal, box) nebo lyžování, ale i rvačky, autonehody či pády z výšky.

Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku, které obvykle nezpůsobuje trvalé poškození mozkových struktur. Přesto se nesmí podceňovat, aby nedošlo k závažnějším komplikacím, jako je třeba mozkové krvácení. [1, 2, 3]

Jaké má otřes mozku příznaky?

Mezi typické příznaky otřesu mozku patří:

• bolest hlavy,
• motání hlavy,
• nevolnost,
• zvracení,
• dočasné poruchy zraku (například dvojité vidění).

Otřes mozku bývá doprovázen krátkodobým bezvědomím. Pacient v bezvědomí nereaguje na slovní ani bolestivé podněty, jako je třeba štípnutí do ušního lalůčku. Z bezvědomí se pak probírá sám a samotný úraz si ani nemusí pamatovat (retrográdní amnézie).

Podle doby trvání bezvědomí rozlišujeme závažnost úrazu. Pokud je pacient v bezvědomí jen pár sekund nebo několik málo minut, jde o slabý nebo lehký otřes mozku. Když trvá bezvědomí 15–30 minut, jde už o těžký otřes mozku. Bezvědomí by ovšem nemělo trvat déle než 30 minut. Pak se nejedná o otřes mozku, ale o pohmoždění mozku (kontuze). [4, 5, 6]

Těžký otřes mozku: následky

U těžkého otřesu mozku mohou nastat nejrůznější komplikace:

• krvácení do mozku,
• porucha mozkové činnosti,
• zlomeniny lebky či krční páteře,
• poranění míchy a následné ochrnutí.

Jedná se o akutní stavy, které je nezbytné řešit okamžitě. To je úkolem záchranné služby, která pacientovi zafixuje páteř, kontroluje životní funkce a udržuje ho při vědomí. V nemocnici je pak pod neustálým dohledem.

Až u poloviny pacientů se po prodělání otřesu mozku objevuje tzv. postkomoční syndrom. Tento stav se nemusí dostavit hned po úrazu, ale může to být klidně i po několika dnech či týdnech. Projevuje se bolestmi hlavy, únavou, poruchami soustředění, závratěmi, poruchami spánku a snížením výkonnosti. Potíže by měly samovolně odeznít, a to nejpozději do jednoho roku. [7, 8, 9, 10]

Otřes mozku u dětí

U dětí často dochází k otřesům mozku v důsledku pádu z větší výšky. Na vině bývají i sporty. Otřes mozku u dítěte se projevuje hodně podobně jako u dospělých. Po probrání z bezvědomí bývají dětští pacienti spaví, a to zejména ti nejmenší. Otřes mozku u miminka může způsobit i hrubé třesení. V takovém případě hovoříme o syndromu třeseného dítěte.

U dětských pacientů se také objevuje častěji postkomoční syndrom. Může přetrvávat týdny až měsíce, než se dítě plně zotaví. [11, 12, 13]

Otřes mozku: první pomoc

Otřes mozku se musí léčit od první chvíle. Prvním krokem je zavolání rychlé záchranné služby. U člověka v bezvědomí je důležité zajistit průchodnost dýchacích cest a uložit ho do stabilizované polohy na boku.

Pokud je při vědomí a stěžuje si na bolest zad, neměli byste s ním hýbat, není-li to nezbytně nutné. Jestliže zvrací, udržujte ho v takové poloze, při které nehrozí vdechnutí žaludečního obsahu. Poté je nutné vyčkat do příjezdu záchranářů. Snažte se s pacientem komunikovat a nenechat ho usnout. [14, 15, 16]

Přečtěte si také:

Bolest zadní části hlavy může vyvolat stres i špatné držení těla. Nádor mozku jen zřídka

Otřes mozku: léčba

Po prodělání úrazu by měl být pacient hospitalizován v nemocnici, kde stráví minimálně tři dny. Během této doby lékaři vyloučí krvácení do mozku a další závažné komplikace. Bohužel neexistuje žádné vyšetření, kterým by se dal potvrdit, či vyloučit samotný otřes mozku. K diagnóze otřesu mozku se tak dojde spíše vylučovací metodou. Rentgen, magnetická rezonance, CT vyšetření a další zobrazovací metody nenajdou žádné patologické změny.

Lékaři tudíž vychází z anamnézy a přistupují k symptomatické léčbě. Nejčastěji se podávají analgetika, která zmírňují bolesti hlavy. Po dobu hospitalizace by měl nemocný dodržovat klidový režim a nezatěžovat oči – nevhodné je sledování televize i čtení.

Rekonvalescence trvá ještě nějakou dobu po propuštění z nemocnice. Doporučuje se alespoň tři týdny odpočívat. Během této doby je poměrně běžné, že se objevuje podráždění, přecitlivělost na světlo či hluky a závratě. [17, 18, 19, 20]

Prevence otřesu mozku

K otřesům mozku dochází při nehodách a náhlých situacích, které bohužel nelze předvídat. Riziko úrazu hlavy se ale dá díky vhodným opatřením značně snížit:

• při jízdě na kole a jiných sportech noste ochrannou přilbu,
• používejte doporučené ochranné pomůcky v pracovním prostředí (helmu na staveništi),
• v autě používejte bezpečnostní pásy a dětské autosedačky. [21, 22]