Praha - Vláda schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní. Vláda rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl Fiala. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. S odvoláním na utajený režim odmítl Fiala komentovat, zda dnes vláda projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě.
Ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800.000 dělostřeleckých granátů. Podle vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro agenturu Bloomberg by mohlo být množství dodané munice téměř dvojnásobné. "Že je nyní iniciativa tak široká, je dáno tím, že je to jediná cesta, jak dodat Ukrajině munici, kterou potřebuje ke statečné obraně," uvedl Fiala. Připomněl, že iniciativa má překlenout kritický nedostatek munice do příštího roku, kdy by už měly být dostatečné kapacity v EU.
K iniciativě se dnes oficiálně připojilo Portugalsko, již dříve oznámilo, že přispěje stem milionů eur. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s portugalskou kolegyní dnes na dálku podepsaly memorandum o porozumění, které účast Lisabonu zajišťuje, informovalo ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Už dříve české ministerstvo obrany obdobné dokumenty uzavřelo s Dánskem, Kanadou a Lotyšskem.
"Vybudování solidní smluvní základny s partnery v rámci iniciativy dává pevný základ pro aktuální snahu dodat Ukrajině munici. Umožní ale také další formu spolupráce s českým obranným průmyslem. Proto také s danými zeměmi, které vyjádřily zájem se zapojit do naší iniciativy, uzavíráme memoranda o spolupráci,“ uvedla Černochová. Dalšími zeměmi, se kterými ministerstvo obrany plánuje dokument podepsat, jsou Norsko či Nizozemsko.
Základem snahy o pomoc Ukrajině se zbraněmi je podle ministerstva obrany od počátku diskrétnost, díky které České republice důvěřují partneři po celém světě. Podle úřadu "se podařilo vybudovat efektivní systém, který čerpá ze spolehlivých zdrojů".
Vláda rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu
Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl Fiala. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala.
Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. "V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu," uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice ČR a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.
Fiala poděkoval za důležitou práci Bezpečnostní informační službě (BIS), rozhodnutí kabinetu je podle něj podrobně a pečlivě podložené na 300 stranách. "Chceme zasáhnout proruskou síť, která se snažila rozvíjet na našem území vlivovou operaci. Měla by závažný dopad na bezpečnost ČR a EU. Cílem bylo vykonávat v EU akce a činnosti proti územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny," dodal premiér.
Na sankčním seznamu bylo dosud šest položek. Šlo o moskevského patriarchu Kirilla, ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka, manžele Rostislava a Olgu Zorikovovy a podnik pro správu ruského majetku v zahraničí. Podnikatel Boris Obnosov byl ze sankčního seznamu vyškrtnut poté, co na něj uvalila postih Evropská unie.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu do Česka a pobytu v něm, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který je účinný od loňského ledna. "Vláda nikdy nevypínala žádné weby a nebude to dělat ani teď, ale státní orgány budou vymáhat dodržování sankcí. Ty v tomto případě brání Voice of Europe v pokračování v činnosti," dodal Fiala.
Fiala: Sankcionovaní chtěli vliv v EP, informace o ovlivňování Čechů nejsou
Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl Fiala. BIS na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.
Na českém sankčním seznamu jsou nově politik a podnikatel Viktor Medvedčuk, politik Arťom Marčevskij a společnost Voice of Europe. Deník N uvedl, že BIS odhalila Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do europarlamentu. Podle kontrarozvědky se v Praze předávala hotovost protisystémovým politikům z Německa, další peníze mířily na provoz proruského zpravodajského webu, napsal server.
Podle zdroje Deníku N z blízkosti ministerstva zahraničních věcí dostali peníze politici z šestí států EU, konkrétně Německa, Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska. Deník N uvedl, že případ se týká mimo jiné německé Alternativy pro Německo (AfD). "Nemáme informace, že by se týkalo českých politiků nebo českých občanů. Ale informace, že cílem bylo působit v zemích EU a získat vliv v EP, máme," řekl Fiala.
Medvedčuk byl podle zdůvodnění zařazení na sankční seznam před rokem 2022 jako vlivný politik a oligarcha klíčovým proponentem proruské politiky na Ukrajině. O ukrajinské státní občanství přišel v roce 2022. "Dlouhodobě udržuje úzké osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, z čehož čerpá prospěch," píše se v dokumentu. Z ruského území vede Medvedčuk politickou a propagandistickou činnost zaměřenou proti územní celistvosti, nezávislosti, svrchovanosti, stabilitě a bezpečnosti Ukrajiny, stojí v zápisu do sankčního seznamu.
Medvedčuk podle zdůvodnění také na dálku skrytě financuje Voice of Europe a instruuje Marčevského, který společnost fakticky řídí. Marčevského podle dokumentu využívá k financování spolupráce s novináři a ke skryté finanční podpoře vybraných jednotlivců z řad kandidátů ve volbách do EP. "A to za účelem podpory zahraničněpolitických zájmů Ruské federace a politické a propagandistické činnosti zaměřené proti územní celistvosti, nezávislosti, svrchovanosti, stabilitě a bezpečnosti Ukrajiny," stojí v dokumentu.
Voice of Europe pak slouží k vlivovému působení a aktivnímu šíření dezinformací a propagandy zaměřené proti územní celistvosti, nezávislosti, svrchovanosti, stabilitě a bezpečnosti Ukrajiny. Šíří je na facebooku, síti X a dalších platformách, ale i prostřednictvím panelových diskusí a dalších akcí, mimo jiné i s mezinárodní účastí, stojí v sankčním seznamu.
Zda vláda projednala změnu na velvyslanectví v Moskvě, Fiala nekomentoval
S odvoláním na utajený režim odmítl Fiala komentovat, zda dnes vláda projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.
"Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat," uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.
Vláda dnes měla na programu jednání několik bodů v tajném režimu, jednání ve Strakově akademii se účastnil i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě sídla BIS uvedl, že pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Podle Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v ČR. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.
Pavel loni v prosinci řekl, že v dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít v Rusku velvyslance. Ambasadorem v Rusku je nyní Vítězslav Pivoňka, který však už měsíce pobývá v Česku. V Moskvě působí diplomat Jiří Čistecký jako zástupce velvyslance. Pavel se dříve k otázce nového ambasadora v Moskvě vyjadřoval zdrženlivěji než ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Otázka obsazení místa v Moskvě je podle prezidenta Pavla nyní záležitostí pro ministerstvo zahraničí, vládu a Hrad.
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR se dál snížil i po předloňské ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů.
