Tato sympatická a už od pohledu dobrosrdečná žena nebyla jen herečkou. Všestranně nadaná umělkyně i ráda psala. Napsala dokonce sbírku básní Ples na paloučku, která i v roce 1946 vyšla. Mimo to z pod jejího pera vzešly také celé hry, říkanky a básničky pro děti.
Kdyby osud nebyl neúprosný, před pár dny by Darja Hajská oslavila sto třinácté narozeniny. Zemřela dva dny před tím, než by na dortu sfoukla sedmdesát svíček. I tak se ale tato oblíbená česká „herdek bába“ může pyšnit bohatou filmovou i televizní kariérou. Obzvláště v oblibě ji měl režisér Zdeněk Podskalský st.
Podskalský ji obsadil už ve své komedii mezi Nebem a zemí, kde se před kamerou potkala s takovými hereckými esy jako byli Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký nebo Jiří Sovák. V tu dobu by možná nikoho nenapadlo, že Darju čeká podobně úspěšná kariéra. Následovaly filmy Kam čert nemůže, kde se zase potkala s Miloslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou, a nakonec i komedie Spadla s měsíce.
Toužila být zpěvačkou
Nejvíce je ale Darja Hajská oblíbená ve filmu Bílá paní z roku 1965, kde ztvárnila starou Blažkovou. Podskalský byl s hereckými výkony natolik spokojený, že ji obsadil i do svých dalších filmů jako Světáci, Ďábelské líbánky, anebo do televizního seriálu Fantom operety.
Když už jsme u zpěvu, Darja už odmala toužila být hvězdou jevišť, ale ne úplně před kamerou, nýbrž s mikrofonem a dělat lidem radost svým zpěvem. Proto se i po vystudování gymnázia kromě práce u Fortunafilmu věnovala další škole, a to sice Operní škole Jetty Kurzové-Peršlové.
Než se dostala do kamenných divadel, chvilku strávila u kočovných divadelních společností. Tam si také oni páni režiséři tehdy všimli jejího komediálního potenciálu. Kromě tedy filmové a televizní kariéry se díky zpěvu ocitala i v divadlech. Za svůj život si prošla například těmi v Pardubicích, Kladně, Náchodě, Praze a jako poslední bylo to v Kolíně. Odtamtud už odešla do hereckého důchodu.
Dalším režisérem, kterému Darja Hajská padla do oka, byl Petr Schulhoff. Ten ji obsadil do svých snímků Hodíme se k sobě, miláčku...?, Zítra to roztočíme,drahoučku...!, Já to teda beru, šéfe...! a Já už budu hodný, dědečku! Všechny komedie Petra Schulhoffa, kde hrála Darja Hajská, byly natočené v sedmdesátých letech. Objevila se i v jeho televizních Trapasech.
Hujerová i Nagelvogelwunderbandíková
A posledním ze svaté trojice režisérů byl Oldřich Lipský. U něj nesporně nejvíce zazářila v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou, kde si zahrála uklízečku Nagelvogelwunderbandíkovou. Ani Lipský nehodlal mrhat jejím talentem, a tak ji zapojil i do svého dalšího projektu. Objevila se ve filmu Marečku, podejte mi pero!, kde byla jednou z mnoha příbuzných šprta Hujera.
Jejím posledním hereckým počinem byl film z roku 1980, Nevěsta k zulíbání, režiséra Júlia Matuly, kde si zahrála po boku Dany Syslové, Milana Kňažka nebo Miluše Šplechtové. Její vzhled ji předurčoval k rolím služtiček, drben, domovnic a uklízeček. Nicméně málokdo viděl její fotografie, když byla mladá. Darja Hajná byla vskutku krásnou ženou, ostatně na to se sami můžete podívat v naší galerii.
Výčet výše zmíněných filmů rozhodně není konečný, Darja Hajská toho má na svém kontě mnohem více. Za svůj život ztvárnila desítky menších rolí po boku velkých českých hvězd. Abychom si připomněli alespoň ještě některé další z nich, stojí za zmínku například Hříšní lidé města pražského, Chalupáři, Nemocnice na kraji města, Vzbouření na vsi, Morálka paní Dulské, anebo Už zase skáču přes kaluže.
Zdroje: zivotopis.osobnosti.cz, csfd.cz, kultura21.cz
