Škaredá středa je poslední před Velikonocemi. Lidé pečou jidáše, ale neměli by se mračit
Je poslední středa před Velikonocemi, které se říká škaredá nebo taky sazometná. Pro křesťany předchází Zelenému čtvrtku a je to poslední všední den svatého týdne. Podle biblického příběhu v tento den Jidáš Iškariotský zradil Ježíše Krista.
Jidáš byl jedním z dvanácti Kristových učedníků. V tento den se podle legendy na Ježíše škaredil. Následně se domluvil s velekněžími, že jim Krista vydá za třicet stříbrných. Svého činu ale později litoval a oběsil se.
Bohoslužby v kostelech jsou na Škaredou středu podobné jako v ostatní všední dny takzvaného svatého týdne. Připomínají události mezi Květnou nedělí a Zeleným čtvrtkem, tedy příjezdem Ježíše do Jeruzaléma a poslední večeří.
„To znamená jeho závěrečné řeči, kontroverze s členy velerady, Pán Ježíš říká poslední velká podobenství. Také zpřítomňují evangelia, včetně pomazání v Betanii, kdy žena hříšnice pomazala Pánu Ježíšovi nohy olejem a utřela svými vlasy,“ popisuje pro Radiožurnál Jan Houkal, farář z kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Praze.
Jidášova zrada se projevila i v lidových tradicích. Na Škaredou středu se tradičně připravovalo velikonoční pečivo zvané jidáše nebo jidášky.
„Jsou obřadním pečivem z kynutého těsta, které se máčí v medu, případně se medem potírá. Podle lidové víry má med ochrannou funkci. Jidáše se mají jíst na Zelený čtvrtek ještě před úsvitem – na ochranu před uštknutím hadem nebo bodnutím hmyzu. Tvar pečiva má připomínat provaz, na kterém se biblický Jidáš oběsil,“ přibližuje etnoložka Markéta Slavková.
Začátek týdne bude v Česku chladnější. Poté se o Velikonocích oteplí až na 23 stupňů Celsia
Číst článek
Poslední středu před Velikonocemi lidé také věnovali úklidu, zejména vymetali saze. To mělo vyhnat z domova zlé síly. I proto se Škaredé středě říká také sazometná, smetná nebo černá.
Co se týče jídla, tak poslední středa před Velikonocemi je ještě součástí postního období. „Mezi prostým lidem převládal chléb, různé kaše, luštěniny a pokrmy ze zeleniny, zejména zelí. Šlechtickým stolům v době půstu vévodily ryby, ale v bohatých kruzích se objevovaly i ústřice,“ vyjmenovává Slavková.
Naopak by se podle tradice nemělo šít, příst, drát peří nebo třeba štípat dříví. Na Škaredou středu by se lidé také podle pověry neměli mračit, aby se neškaredili všechny středy v následujícím roce.
Od Květné neděle
Pašijový týden začíná Květnou nedělí, která letos připadla na 24. března. Po ní je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.
Přišel první den astronomického jara. V tomto století už ani jednou nezačne 21. března
Číst článek
Následuje Velký pátek, který připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, poté nočními obřady přechází ve Velikonoční neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Velikonoční pondělí už patří hlavně lidovým zvykům oslavujícím konec zimy a příchod jara. Je spojeno s koledou, pomlázkou nebo kraslicemi symbolizujícími znovuzrození.
