O rok později kronikář z Litomyšle napsal: „Objevila se nová, dosud neznámá choroba. Nazýváme ji francouzskou.” Jde vůbec o první doložené svědectví o přítomnosti této pohlavně přenosné infekce na našem území.
Tehdy však zatím nikdo netušil, co onemocnění způsobuje, a jak ho léčit. Děsila však všechny. Chudé i bohaté.
Většina Evropy byla přesvědčena, že za šíření nákazy mohou Francouzi, konkrétně 25 tisícová armáda krále Karla VIII., který v září roku 1494 napadl Itálii a prakticky bez odporu dobyl celý poloostrov. Bojechtivé muže totiž doprovázel početný houf prostitutek.
Sami Francouzi ale odmítali, že se něco tak zhoubného zrodilo na jejich území. Byli přesvědčeni, že se jí sami nakazili v Neapoli. O tom, že se infekce šířila jako mor, dosvědčují i další její názvy. Rusové ji říkali „polská”, Poláci „německá”. Turkové ji označovali za „křesťanskou” a muslimové hledali její ohnisko u hinduistů.
Odkud přišel Syfilis?
Právě původ syfilidy byl pro vědce dlouho záhadou. „Někteří ji považovali za skutečně starodávnou. Jiní si mysleli, že ji do Evropy zavlekla až posádka Kryštofa Kolumba,” vysvětluje Kristin Harper, bioložka z Emoryho univerzity v Atlantě, která se historii nemoci rozhodla odhalit.
Analyzovala proto DNA bakterie Treponema pallidum z kmene spirochét, jež infekci způsobuje. Zjistila, že jejím nejbližším příbuzným je podruh pertenue, vyvolávající kožní onemocnění s názvem frambézie. To se však objevuje pouze v Jižní Americe.
Vědkyně je přesvědčena, že tato bakterie u nových hostitelů zmutovala na pohlavní poddruh, aby přežila chladnější a relativně hygieničtější evropské prostředí. „Syfilis je vedlejším produktem dvou různých populací, které se setkaly a vyměnily si patogen,“ říká Harper.
Priojevy syfilisu
Její teorii potvrdila také antropologická analýza kosterních pozůstatků. Ta odhalila, že typické projevy nemoci se objevují až u nebožtíků, pohřbených od 15. století, tedy v době, kdy se Kolumbus se svými námořníky vrátil do Evropy.
Bakterie Treponema pallidum je totiž velmi zákeřná a z člověka dokáže vytvořit děsivé monstrum, rozpadající se zaživa.
Syfilis – zombie nemoc
Onemocnění se projevuje v jednom ze čtyř stádií. Přibližně po třech až devadesáti dnech po vystavení infekci se v místě kontaktu vytváří tvrdý, nebolestivý a nesvědící kožní vřed o velikosti 0,3 až 3,0 cm. Ten se však často přemění v oděrku až krvavou lézi.
Sekundární stádium syfilidy se objevuje přibližně čtyři až deset týdnů po prvních projevech. Mezi nejběžnější symptomy patří svědící vyrážka, horečka, bolest krku a hlavy a malátnost. V této fázi byla většina středověkých pacientů umisťována do leprosárií, míst, určených pro shromažďování jedinců postižených malomocenstvím, jehož příznaky tehdy záhadnou nemoc připomínaly.
Šlo však o neúčinné řešení, protože se u postižených s odstupem několika týdnů až roků objevilo mnohem nepříjemnější stádium, které zasahuje všechny části těla, včetně kostry a orgánů. Řadě jedinců se tak doslova rozpadl obličej, nebo se na něm objevily nádory. Postiženým byl zároveň zasažen i mozek, takže docházelo k demenci, apatii a záchvatům.
Onemocnění děsilo celý svět nejen ve středověku, ale až do roku 1910, kdy německý chemik Paul Ehrlich vyvinul první účinný lék. I dnes však statistiky upozorňují, že od roku 2000 se počet osob se syfilidou v USA, Kanadě, Spojeném království, Austrálii a Evropě zvyšuje. Tento stav je přisuzován promiskuitě, prostituci a poklesu užívání bariérových metod ochrany.
Zdroje: www.esciencecommons.blogspot.com, www.cs.wikipedia.org, www.stoplusjednicka.cz
