Referendum si Češi nepřejí, nad Unií ještě ‚nezlomili hůl‘. Zároveň ani nechtějí další evropskou integraci
Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou. Necelá polovina společnosti se sice identifikuje jako stoupenci evropské integrace, pro většinu se však jedná o abstraktní pojem, o kterém třeba dosud ani neuvažovali. Na pořadu dne ale není ani referendum o vystoupení z EU. Pokud by se konalo, na 60 procent by hlasovalo pro setrvání.
Češi z Evropské unie vystupovat nechtějí. To potvrzuje dlouhodobý trend, který se nad 50 procenty drží stabilně od roku 2018. „Vývoj byl rozhodně poznamenán jednotlivými krizemi. Česká veřejnost se přiklonila k vystoupení těsně po evropské dluhové krizi. Největší propad je spojen s migrační krizí kolem let 2015 a 2016,“ popisuje data sociolog Martin Kratochvíl.
Současné nastavení společnosti je podle něj v „bezpečné zóně“, kdy zastánci setrvání v EU mají jasnou převahu.
„Je důležité si uvědomit, že se ptáme celé veřejnosti, ale v referendu by rozhodovali jen ti, kteří by k němu přišli, takže by stejně jako v každých volbách rozhodovala účast,“ upozorňuje analytik ústavu STEM Kratochvíl.
Pokud by se k referendu mělo schylovat, zásadní roli by sehrála kampaň. Tu za současné situace prakticky žádná ze stran nevede, byť pro hnutí SPD je to jeden ze základních stavebních programů programu.
Ne referendu, ano EU
Z průzkumu Rozděleni Evropou nicméně vyplývá, že Češi ani konání referenda nakloněni nejsou. Jen 36 procent společnosti by si jeho konání přálo, naproti tomu 50 procent o uskutečnění hlasování vůbec nestojí.
Kdyby se ale přece jen k referendu přistoupilo, téměř 60 procent Čechů by hlasovalo pro setrvání v EU.
Jak na případné referendum hledí jednotlivé skupiny? Jasný postoj je u Euronadšenců, respektive Příznivců na jedné straně a Skalních odpůrců na druhé straně. K variantě spíše zůstat by se klonili také Vlažní příznivci, a naopak možnost spíše odejít by volili Odpůrci.
„Zajímavé je to, že když se bavíme o Nejistých, kteří jsou na pomezí těchto dvou názorů, ukazuje se nízká intenzita jejich postojů. V současnosti by hlasovali převážně pro setrvání, ale jejich postoj je většinou středovější. V tuto chvíli hrají roli jazýčku na vahách, kde by hodně záviselo na tom, jak by se odvíjela veřejná debata a kdo by na ně působil,“ komentuje postoj skupiny Kratochvíl.
Podpora setrvání u odpůrců
Váhavý postoj je ale zřejmý už při samotném rozhodovacím procesu – zda vypsat, nebo nevypsat referendum o vystoupení Česka z EU. „Může to pro ně být příliš abstraktní otázka. Nemusí to být něco, co je pro ně tak důležité nebo něco, nad čím dosud intenzivně přemýšleli. Nemusí mít svůj postoj zcela zformovaný,“ upozorňuje sociolog.
České členství v EU charakterizuje skeptický pohled. Domácímu vývoji vévodí ‚středová pozice‘
Číst článek
Mezi protiunijně naladěnou částí společnosti je ve skupinách Odpůrců a Skalních odpůrců vždy zhruba desetina těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání.
Nicméně výzkumníci upozorňují na to, že se jedná o velmi malou skupinku. „Dalo by se o nich uvažovat jako o těch, kteří by raději setrvali a Evropskou unii případně reformovali zevnitř. To znamená: ještě nad ní nutně nemuseli zlomit plně hůl,“ popisuje analytik STEM.
Současně se jejich uvažování ubírá směrem k tomu, jak vypadala EU dřív. Nechtějí, aby v ní hrála příliš velký důraz politika, raději by zůstali u čistě ekonomického seskupení.
Vstup do eurozóny?
Ne vystoupení z Unie, ale ani ne žádné silnější přimknutí. Mezi Čechy je totiž 45 procent stoupenců evropské integrace, což zhruba odpovídá i těm, kteří jsou s členstvím v EU spokojeni. Sociologové z ústavu STEM tomuto aspektu přikládají důraz kvůli tomu, že díky němu určí ve společnosti segment Euronadšenců.
„Jestli přímo podporuji evropskou integraci, to znamená: nemám problém s tím, že bychom vstoupili do eurozóny nebo se dále semkli s ostatními státy, třeba i předali část pravomocí společným institucím, je v českém prostředí rozhodně specifická charakteristika, která zaslouží vlastní skupinu,“ vysvětluje dělení Kratochvíl.
Evropské integraci jsou nakloněné všechny tři prounijní skupiny v rámci výzkumu Rozděleni Evropou. Výraznější skepse začíná u Nejistých. Nicméně integraci zcela neodmítají ani protiunijně stavěné části veřejnosti.
Důvodem může být fakt, že je to pro ně spíš abstraktní pojem nebo se jedná o téma, nad kterým nijak výrazně neuvažovali.
„Nehledě na to, do jaké skupiny lidé spadají, vůči tomu nejsou vyhraněni nebo je to pro ně složitější v tom smyslu, že těch událostí kolem je hodně. Máme tam relativizační dovětek v tom‚ i když nesouhlasím s některými konkrétními opatřeními‘. Proto ani podpora, ani odpor není až tak intenzivní, jak bychom možná čekali,“ říká pro iROZHLAS.cz sociolog.
(Ne)schopnost se prosadit
K uvažování o hlubší spolupráci ve strukturách EU promlouvá i nedůvěra v to, že by byl národní hlas na unijní úrovni zásadně slyšet. Češi ani po dvacetileté zkušenosti nevěří, že by se země byla schopná nějak výrazněji prosadit.
„Výjimkou bylo úvodní období, kdy podíl těch, kteří si mysleli, že Česká republika je schopná hrát v EU aktivní roli, byl téměř poloviční,“ popisuje Kratochvíl.
Na pozitivní vlně byla veřejnost i během prvního českého předsednictví v roce 2009. Po druhém předsednictví z předminulého roku už zůstal dojem vlažnější.
Předsednictví ve druhé polovině roku 2022 sice u Čechů vzbudilo větší zájem o evropská témata, ale nezanechalo dojem, že by si Česká republika vybudovala silnější pozici v rámci EU.
„Vláda a čeští úředníci, kteří se na tom podíleli, sbírali pozitivní ohlasy a veřejnost je ocenila za to, že zvládli předsednictví jako takové. Ale ať už pod dojmem krizí nebo právě pod dojmem dlouhodobého skepticismu, je efekt v horizontu roku a dále po předsednictví velmi omezený nebo skoro žádný,“ poznamenává sociolog STEM.
