Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma. Lidé by podle tradice měli sníst něco zeleného

Je Zelený čtvrtek. Křesťané v tento den zahajují hlavní oslavy Velikonoc. Věřící si připomínají Ježíšovu poslední večeři s apoštoly a chystají se také na večerní bohoslužbu, po které utichnou zvony. Podle zvyků by lidé měli sníst něco zeleného.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bylinky, bazalka

Na Zelený čtvrtek snězte něco zeleného, radí tradice (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay License

Je to jedna z nejznámějších lidových tradic, které se k Zelenému čtvrtku vážou. Něco zeleného se má jíst proto, aby lidé byli zdraví a plní sil. Nejčastěji se jí jarní bylinky, jako třeba kopřivy, na jídelníčku se ale můžou objevit i špenát nebo zelí. Přívlastek zelený se ale ke čtvrtku dostal oklikou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se slaví Zelený čtvrtek? Téma pro Františka Zajíce

„Původní název v němčině byl Greindonnerstag, což znamená lkavý nebo truchlivý čtvrtek. Z toho se přesmyčkou změnil zkomolením na Gründonnerstag, tedy Zelený čtvrtek, “ vysvětluje pro Radiožurnál ředitel Národního ústavu Lidové kultury Martin Šimša.

Podle dalších tradic se z kynutého těsta dělají takzvané jidáše, tedy pečivo tvarované do různých pletenců. Mají se podobat provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co zradil Ježíše.

Křesťané si proto na Zelený čtvrtek připomínají hlavně Kristovo utrpení, které začalo právě zradou po večeři s dvanácti apoštoly.

Poslední večeře

Památku poslední večeře, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání, si věřící připomínají na večerní bohoslužbě. Hned na jejím začátku zazní zvony. Následně ale utichnou a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Symbolicky se říká, že zvony odlétají do Říma.

Počasí se o víkendu postupně zkazí. O Velikonocích čeká Česko déšť, teploty ale přesáhnou 20 stupňů

Číst článek

K prvnímu dni takzvaného církevního velikonočního třídenní se pojí také tradice mytí nohou, která má symbolizovat pokoru nebo odpuštění. Ježíš umyl nohy dvanácti apoštolům po poslední večeři. A tato zvyklost se přenesla i do večerních bohoslužeb.

„Po kázání, kdy kněz, který tu mši svatou slouží, by se měl obléci do liturgické zástěry a dvanácti, nejlépe starším mužům, reprezentujícím apoštoly umívá nohy,“ přibližuje pražský kněz Jan Houkal.

Církevní oslavy se na Zelený čtvrtek konají ale i přes den v katedrálách, kde se na mších připomíná ustanovení novozákonního kněžství a také se světí obřadní oleje.

Od Květné neděle

Pašijový týden začíná Květnou nedělí, která letos připadla na 24. března. Po ní je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.

Výměna pražců zastaví o Velikonocích provoz metra C mezi staniceni I. P. Pavlova a Nádraží Holešovice

Číst článek

Následuje Velký pátek, který připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, poté nočními obřady přechází ve Velikonoční neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Velikonoční pondělí už patří hlavně lidovým zvykům oslavujícím konec zimy a příchod jara. Je spojeno s koledou, pomlázkou nebo kraslicemi symbolizujícími znovuzrození.

František Zajíc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme