Je nesmysl, že bychom zaútočili na Česko, prohlásil Putin

Za „naprostý nesmysl“ označil ruský vůdce Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než deset let vede válku. Právě také ohledně Ukrajiny Putin v minulosti opakovaně tvrdil, že na ni Rusko zaútočit nehodlá. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.

Putin kritizoval rozšiřování NATO a o zemích na východním křídle Aliance řekl, že „se zřejmě domnívají, že to všechno nějak odpovídá jejich národním zájmům, bojí se velkého Ruska“.

„Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ tvrdí Putin. „Takže to je naprostý nesmysl, možnost útoku na nějaké další země, na Polsko, Pobaltí, straší i Čechy. Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl také v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.

Při rozhovoru s piloty Putin tvrdil, že členské země NATO v čele se Spojenými státy mají mnohonásobně větší výdaje na obranu než Rusko. Citoval přitom data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2022 – tedy první rok plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Devětatřicet procent světových výdajů připadá na Spojené státy. A Rusko – 3,5 procenta. A my co? S přihlédnutím k tomuto poměru se pustíme do války s NATO? To je prostě nesmysl,“ tvrdí Putin. Na podzim minulého roku přitom připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se v Rusku zdvojnásobily, ze tří na šest procent HDP.

Putin o ničení Ukrajiny a vraždění civilistů: Chráníme lidi

O ruské válce na Ukrajině, kde Moskva zabila desítky tisíc lidí, civilisty včetně dětí bombarduje, mučí a unáší a ničí energetickou infrastrukturu či kulturní dědictví, Putin prohlásil, že Rusko „jen chrání lidi na svých historických územích“.

Vládce Kremlu sousední zemi znovu obvinil, že válku způsobila, když v roce 2014 poslala ozbrojené síly do východoukrajinského Donbasu, kde Rusko poté, co v Kyjevě padl proruský režim a Moskva následně nelegálně anektovala Krym, vyvolalo ozbrojený konflikt podporou místních separatistů, jejichž činnost a bojové akce přímo koordinovalo. I tehdy Putin ujišťoval, že nemá zájem o další části Ukrajiny.

„Nakonec nás donutili přejít k jiné formě ochrany našich zájmů,“ tvrdil šéf Kremlu při středečním setkání s vojenskými piloty. Při zahájení plnohodnotné pozemní invaze v roce 2022 vyhlásil, že hlavními cíli „speciální vojenské operace“, jak tehdy Moskva vpád do sousední země označovala, jsou „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny. Kyjev a Západ podobná tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro zničení ukrajinské identity a zabrání ukrajinského území.

Rusko podle Putina bude ničit stíhačky F-16, které Západ slíbil dodat Ukrajině

Zemím, které Ukrajině plánují dodat vojenské letouny F-16, prezident vzkázal, že Rusko tato letadla zničí, „stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů“. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či z jiných zemí, řekl ruský vůdce.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky letounů F-16, od nichž si Kyjev slibuje zajištění kontroly ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů má dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

Ukrajina dlouhodobě žádá Západ o poskytnutí letadel. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters ve středu řekl, že první stroje očekává Kyjev v příštích měsících. Podle některých médií však zatím například kvůli špatné znalosti angličtiny zaostává za plánem potřebný výcvik ukrajinských pilotů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aféra Signalgate vyvolala v Evropě hněv

Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Udělali jsme chybu, jdeme dál,“ řekl Waltz k úniku vojenských plánů

Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz řekl v televizi Fox News, že přejímá plnou zodpovědnost za přidání novináře Jeffreyho Goldberga do chatovací skupiny, ve které se nejvyšší američtí činitelé bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstalcům hútíům. Krok označil za chybu, ale zároveň uvedl, že „jdeme dále,“ a nevybíravě se do Goldberga pustil. Prezident Donald Trump řekl, že Waltz ve své funkci kvůli incidentu neskončí, a skandál nazval „jediným zádrhelem za dva měsíce“.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stovky Palestinců protestovaly v Pásmu Gazy proti Hamásu

Stovky Palestinců demonstrovaly v úterý na severu Pásma Gazy za ukončení války a proti teroristické skupině Hamás. Šlo o vzácný projev nesouhlasu s teroristickým hnutím, které v pásmu vládne. Podle deníku The Guardian byla tato demonstrace patrně největší od začátku izraelské ofenzivy zahájené po přeshraničním útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023.
před 14 hhodinami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Více než dvě desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, další lidé byli zraněni. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila jako dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Snahu ukončit financování Svobodné Evropy pozastavil soud

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.
před 18 hhodinami

Od skutečného příměří jsme ještě velice daleko, míní Šedivý

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.
před 20 hhodinami

Trump podepsal výnos, kterým chce výrazně pozměnit organizaci voleb

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který výrazně pozmění organizaci federálních voleb. Dokument zveřejněný na webu Bílého domu mimo jiné požaduje úřední doklad o občanství pro registraci voličů či hrozí právními kroky proti státům USA, které do sčítání zahrnou i hlasy dodané po volebním dni. Agentura AP očekává, že nařízení soudně napadnou mnohé organizace hájící stávající podobu volebních práv.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Trump o chatovací skupině prý nevěděl. Demokraté volají po vyšetřování

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025
Načítání...