Před 75 lety vzniklo NATO. Evropu potřebujete, vzkázal USA Stoltenberg

Severoatlantická aliance (NATO) neposiluje jen Evropu, ale také Spojené státy. Prohlásil to ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg u příležitosti 75. výročí vzniku Aliance. 

"Evropa potřebuje Severní Ameriku pro svou bezpečnost... Severní Amerika zároveň také potřebuje Evropu," uvedl Stoltenberg v proslovu na půdě NATO v Bruselu.

Podle jeho slov disponují "evropští spojenci prvotřídními armádami, rozsáhlými zpravodajskými sítěmi a jedinečným diplomatickým vlivem", čímž "znásobují sílu USA".

"Věřím v Ameriku a Evropu společně v NATO, protože spolu jsme silnější a bezpečnější," citovala Stoltenberga agentura AFP.

Pouze 11 z 31 členských zemí Severoatlantické aliance přitom loni splnily cíl výdajů na obranu ve výši nejméně dvou procent HDP stanovený v roce 2014. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou nedávno představil v Bruselu Stoltenberg. 

Cíl NATO splnilo Slovensko, Velká Británie, USA, Polsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko a tři pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Lídrem bylo Polsko s výdaji na obranu ve výši 3,92 procenta HDP. Předběhlo tím i Spojené státy, které v roce 2023 podle nejnovějších propočtů vynaložily na obranu 3,24 procenta HDP.

Podle DPA jsou tyto údaje brizantní v souvislosti s pravděpodobným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových prezidentských volbách v USA. Během svého prvního funkčního období v letech 2017 – 2021 Trump opakovaně kritizoval příliš nízké výdaje evropských spojenců na obranu a dokonce pohrozil vystoupením USA z Aliance.

Během nedávného předvolebního vystoupení Trump řekl, že v případě útoku Ruska nepomohou USA spojencům s nízkými výdaji na obranu. Na konci žebříčku výdajů jsou země jako Španělsko (1,24 procenta), Belgie (1,21 procenta) a Lucembursko (1,01 procenta). Německo dosáhlo kvóty 1,66 procenta.

Stoltenberg při představování zprávy uvedl, že rok 2023 byl devátým po sobě s rostoucími výdaji členských zemí NATO na obranu. Dodal, že v roce 2024 spojenci NATO v Evropě investují do obrany celkem 470 miliard dolarů, což poprvé představuje dvě procenta jejich kombinovaného HDP. Letos splní dvouprocentní cíl dvě třetiny zemí, zatímco v roce 2014 to byly jen tři, připomněl Stoltenberg.

Dnes uplynulo 75 let od podepsání Severoatlantické smlouvy, známé také jako Washingtonská smlouva. Tento historický dokument položil základy pro vznik jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací kolektivní obrany - Severoatlantické aliance (NATO).

Po skončení druhé světové války se v Evropě dramaticky změnilo politické prostředí. Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa začal posilovat svou moc a svět se začal dělit na dva protichůdné bloky.

Vznik NATO byl reakcí na expanzivní politiku Sovětského svazu po druhé světové válce, zejména v zemích, které osvobodila Rudá armáda. Druhý generální tajemník NATO Paul-Henri Spaak dokonce prohlásil, že sovětskému vůdci Josifu V. Stalinovi by měla být v každé evropské vesnici postavena socha, protože právě díky němu vznikla Severoatlantická aliance.

První výzvu k obraně demokracie vystoupil britský premiér Winston Churchill. Ve svém slavném projevu nazvaném "Opory míru", který přednesl v americkém Fultonu 5. března 1946, vyzval k odporu proti komunistické ideologii. Hlavním bodem jeho projevu byla výzva k vytvoření pevného vojenského spojenectví mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, které by účinně odolávalo sovětské expanzi.

Již následujícího roku, v důsledku obav ze sovětského zájmu o připojení Řecka a Turecka do své sféry vlivu, vyhlásil americký prezident Harry Truman 12. března 1947 doktrínu, která znamenala začátek formování systému obrany proti komunistické expanzi v Evropě.

O rok později, dne 17. března 1948, vznikl Bruselský pakt, do kterého se zapojilo pět evropských zemí - Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, který zaručoval vzájemnou pomoc v případě ozbrojené agrese v Evropě. Následně vznikla i vojenská struktura tohoto paktu.

Avšak se zhoršující se mezinárodní situací rostla snaha spojenců vytvořit ještě silnější politicko-vojenskou organizaci. A také se zvýšila potřeba zapojit do společné obrany zámořské země, jako jsou Spojené státy a Kanada. Práce na vytvoření smluvních základů pro vznik Severoatlantické aliance se proto intenzivně zrychlily.

Dne 4. dubna 1949 podepsali ministři zahraničních věcí 12 zakládajících států Aliance tzv. Washingtonskou smlouvu, na jejímž základě vznikla nová vojenská organizace - Severoatlantická aliance. Jejím hlavním cílem bylo politickými a vojenskými prostředky zaručit svobodu a bezpečnost svých členů.

Klíčovým prvkem Washingtonské smlouvy je článek 5, který zavazuje smluvní strany k podpoře jakéhokoli členského státu, který je vystaven ozbrojenému útoku. NATO v současnosti čítá 32 členských států, přičemž zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Island, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, USA a Itálie.

V následujících letech se aliance rozšířila o další státy, jako je Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česko, Maďarsko, Polsko a další. NATO se stalo klíčovým hráčem v mezinárodní politice a účinným nástrojem kolektivní obrany a bezpečnosti.

Související

NATO Komentář

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.
NATO Analýza

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

Více souvisejících

NATO USA (Spojené státy americké) Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

OC Palladium

Policie uzavřela kvůli bombové hrozbě tři velká pražská nákupní centra

Čtvrteční ráno v Praze narušil rozsáhlý bezpečnostní zásah v několika velkých obchodních centrech. Důvodem je anonymní e-mail, který dorazil krátce před zahájením provozu a obsahoval výhrůžku umístěním výbušného zařízení. Policie následně uzavřela prostory obchodních domů na Chodově, Černém Mostě a v centru města v Palladiu na Náměstí Republiky.

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

před 2 hodinami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Evropa se bojí Merze. Nevěří, že s Trumpem vyjedná vyváženou dohodu

Německý kancléř Friedrich Merz vyvíjí silný tlak na Brusel, aby do několika dní uzavřel obchodní dohodu se Spojenými státy. Obává se, že pokud Evropská unie nebude jednat rychle, skončí s výrazně horší dohodou než ostatní, přičemž hlavní výhody si zajistí americký prezident Donald Trump. V samotné EU ale roste nervozita, že výsledek bude silně nevyvážený – ve prospěch Washingtonu.

před 3 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Von der Leyenová se snaží zachránit svou politickou kariéru. Odstřihne části Green Dealu

Ursula von der Leyen, prezidentka Evropské komise a někdejší lékařka, se pokouší zachránit svůj nejambicióznější politický projekt – Zelenou dohodu pro Evropu – tím, že některé její části obětuje. V atmosféře politického odporu, v němž se ekologická legislativa stává terčem jak pravicových populistů, tak i korporátních lobbistů a jejích vlastních spolustraníků z Evropské lidové strany (EPP), přistupuje ke strategii „amputace“, která má za cíl ochránit jádro.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu

Prošli jsme spolu peklem, prohlásil Trump a vyzval Izrael, aby zrušil stíhání "velkého hrdiny" Netanjahua

Americký prezident Donald Trump se ostře vložil do probíhajícího korupčního procesu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V prohlášení na sociálních sítích označil celý soudní proces za „hon na čarodějnice“ a vyzval k jeho okamžitému zrušení. Svého dlouholetého spojence a politického partnera popsal jako „velkého hrdinu“ a „nesmírně oddaného obránce Svaté země“.

před 5 hodinami

včera

NATO

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve středu prohlásil, že během nedávného 12denního konfliktu s Íránem utrpěl jaderný program Teheránu „systematické škody“, které ho podle izraelských odhadů posunuly o několik let zpět. Podle něj se nejednalo o jeden izolovaný zásah, ale o soustavné poškození celého projektu. „Dosažené kumulativní výsledky nám umožňují říci, že íránský jaderný projekt byl vážně, široce a hluboce zasažen,“ uvedl Zamir. Dodal, že Izrael tímto splnil svůj cíl – odstranění „okamžité existenční hrozby“ ze strany Íránu.

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí zítra: Tropy ukončí bouřky, mohou být i velmi silné

Nejen středa, ale také čtvrtek se v Česku neobejde bez varování kvůli počasí. Vysoké teploty budou panovat i zítra, a to na větším území než dnes. Zároveň mají hrozit silné až velmi silné bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v Haagu sešel se Zelenským. NATO zjemnilo postoj k Rusku, aby nenaštvalo USA

Na summitu NATO v Haagu se uskutečnilo klíčové setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Summit, který podle mnohých pozorovatelů odrážel zájmy amerického lídra, přinesl zásadní rozhodnutí: členské státy aliance se zavázaly zvýšit své obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035. Informaci přinesl britský server The Independent.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

včera

NATO

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

včera

Izrael

Může příměří mezi Íránem a Izraelem přežít? Je potřeba splnit dvě zásadní podmínky

Po dvanácti dnech intenzivních bojů oznámil prezident Donald Trump příměří mezi Izraelem a Íránem. Zůstává otázkou, zda jde o začátek trvalého míru, nebo jen o krátkou pauzu před dalším kolem bojů. Historie podobných konfliktů naznačuje, že mír má šanci přežít jen za dvou podmínek: buď dojde k úplnému poražení jedné strany, nebo se vytvoří rovnováha strachu – tedy vzájemné odstrašení.

Aktualizováno včera

Boj o Českou televizi končí. Šéfovat jí bude Chudárek, zvolení umožnil Fridrich

Novým generálním ředitelem České televize bude od července dosavadní výkonný ředitel obchodu Hynek Chudárek. Radní ho zvolili poté, co po pěti bezvýsledných hlasováních odstoupil programový ředitel Milan Fridrich. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy