Peugeot 208 po faceliftu: za 380 tisíc, ale klidně i za milion. Jak jezdí?

Když se řekne Peugeot, automaticky mi v mysli naskočí obrázek malého obratného hatchbacku. Dnešní portfolio (a ta historická samozřejmě taky) zahrnuje sice různorodou škálu dalších modelů, je to ale právě městský prcek, co je podle mě pro tuto francouzskou značku typické. Dvěstěosmička navázala v roce 2012 na dlouhý rodokmen, založený už v roce 1972 modelem 104 a proslulý zejména populární dvěstěpětkou, která je ve verzi GTI ikonou nadšenců do motorsportu dodneška. Jeho nástupce 206 se pak stal vůbec nejprodávanější francouzskýcm autem v historii. 

Aktuální druhá generace 208 je na trhu od roku 2019 a obchodním úspěchem pokračuje v zavedené tradici. V letech 2021 a 2022 držela titul nejprodávanějšího v Evropě – nejen ve svém segmentu, ale celkově. Když se vydáte do evropských měst na západ od našich hranic, důvod je jasný. Aglomerace se zahušťují, ulice zužují, místa ubývá a aut je přitom stále víc. Malý vůz už není odrazem vaší neutešené finanční situace, nýbrž rozumnou volbou šetřící hlavně čas a nervy. Kompaktní autíčka tím pádem začínají nabízet více stylu a bohatší výbavu – což si hned ukážeme právě na dnešní novince…

Faceliftovaný Peugeot 208 má startovní cenu příznivých 380 tisíc, s výkonnějším hybridem a plnou výbavou se ale klidně dostanete přes hranici 700 tisíc. A skvěle vybavená elektrická verze stojí přes milion. Bez zajímavosti přitom není fakt, že ať už zvolíte běžný spalovák, hybrid nebo elektřinu, auta se z vnějšího – a ani vnitřního – pohledu prakticky neliší. Podle představitelů značky už není třeba vyčleňovat elektrický pohon a upoutávat na něj pozornost okatými detaily. Ne každý zájemce o elektromobilismus má zájem křičet do světa, že náleží ke speciální skupině a patřičně si připlatil za „čistou“ mobilitu. 

Pokud jde o design, myslím, že se nová dvěstěosmička mimořádně povedla. Oceňuju i volbu komunikační barvy – křiklavého žlutého odstínu Agueda, který na silnici rozhodně nezapadne. Peugeot se v posledních letech nebojí extravagance a odvaha se mu vyplácí. Novou přední masku zdobí umně zpracovaný vzor v barvě karoserie a namísto jednoho vertikálního světelného „drápu“ jsou tu hned tři. Díky rozšířené mřížce chladiče vypadá auto opticky nižší a širší, což mu dává mile nasupený výraz. 

Během prvních českých novinářských jízd jsme dostali k dispozici – jak jinak – nejvyšší výbavu GT, která ukazuje, co všechno dnes můžete dostat do nejmenšího auta v nabídce. Namouduši, nebýt stísněné kabiny, málem byste hádali, že sedíte v manažerském sedanu. Výrazně tvarované alcantarové sedačky s masážní funkcí, řádka stylových páček pod centrální obrazovkou, přístrojovka s 3D efektem, ambientní osvětlení s osmi barvami, panoramatické střešní okno… to všechno jsou prvky, o kterých jsme si v malých vozech ještě před pár lety mohli nechat leda zdát. V jakém autě skutečně sedíte, vám dojde, až když se pokusíte vměstnat do zadní řady. Sama za sebe se ještě posadím, aniž bych se koleny dotýkala sedadla před sebou, ale za vyšším řidičem už bych asi cestovat nechtěla. 

Desetipalcový centrální displej nově dostanete do všech verzí dvěstěosmičky a přítomen je samozřejmě i klasický peugeoťácký i-Cockpit, který byl mimochodem poprvé uveden právě v tomto modelu. Mnozí na něj nadávají, mně osobně však docela vyhovuje, neboť mám zvyk či zlozvyk jezdit s volantem téměř v klíně. V leckterém autě mi tak vršek volantu brání ve výhledu na přístrojovku, v Peugeotech na ni vidím dobře. O něco míň oceňuju malý hranatý volant, ale i na ten se dá zvyknout a v malé kabině aspoň nepůsobí jak pěst na oko. Takže zapínám masáž, a jedem!

Naftový motor se z konfigurátoru 208 definitivně vytratil, přesto je výběr pohonů docela široký. Základ tvoří benzinový tříválec Pure Tech o výkonu 75 koní, který dostanete jen se základní výbavou Active a s manuální převodovkou. Následuje týž motor s výkonem 100 koní – ten už můžete mít i s výbavou Allure a rozhodnout se mezi manuálem a automatem. Dvě mild-hybridní jednotky jsou opět odlišeny výkonem – 100 nebo 136 koní – a spojeny s šestistupňovou dvouspojkovou elektrifikovanou převodovkou e-DCS6 se zabudovaným elektromotorem. A na závěr jsou tu dvě verze čistého elektromobilu – 136 nebo 156 koní. Velikost baterie je u obou víceméně stejná – 50 kWh u slabšího, 51 kWh u silnějšího – a udávaný dojezd činí 362, respektive 409 kilometrů.  

Na první jízdu sedám do silnějšího mild-hybridu, který dostanete pouze s vrcholnou výbavou GT s cenovkou 614 tisíc. Elektrické výpomoci si všimnete hlavně při rozjezdech, které mají typickou lehkost a svižnost. Při jízdě ve městě prý tato verze dokáže jezdit více než 50 procent času v čistě elektrickém režimu. To jsem si na středočeských silničkách vyzkoušet nemohla, zato jsem se přesvědčila, že tahle malá městská „nákupní taška“ docela zdařile filtruje nerovnosti a její kabina je až překvapivě dobře odhlučněná. Řízení je samozřejmě přeposilované až běda, ale vlastně i to přispívá k celkově lehkonohému dojmu z jízdy. Ani zatáček se pežotek nezalekne a srdnatě drží stopu i na místech, kde asfalt není právě ideální. Když si zapnete režim sport, dá se s ním užít i docela zábavné svezení. Zvyknout si musíte jen na rekuperaci, která celkem výrazně nastupuje hned po uvolnění plynového pedálu. 

Na elektrické verzi je znát nějakých 200 kilo navrch a při zatáčení je s nimi potřeba počítat. Na druhou stranu zas auto působí stabilněji a ve srovnání s dnešním „standardem“ je pořád spíš lehké. Výkonově se od svého spalovacího příbuzného nijak zásadně neliší, pro využití všech dostupných koníků navíc musíte přepnout do sportu. 

Dvě varianty Peugeotu 208 máme objednané na týdenní testování a co nevidět vám tedy přineseme plnohodnotné dojmy. Už teď ale můžu říct, že se automobilce povedlo zdařile navázat na dlouhou tradici šikovných malých autíček.

Líbí se vám nová 208? A který z pežoťáckých mini-hatchů je váš nejoblíbenější?