Mercedes-Benz EQE 350 4MATIC SUV: Největší hvězda příštích let, na níž se těžko hledají chyby

O příchodu doby elektromobilní nemá cenu mluvit. Dávno už je tu a Mercedes chce udávat trendy, tak jak tomu bylo v minulosti již mnohokrát. Proto už má aktuálně v nabídce osm čistých elektromobilů (OK, Maybach EQS SUV je spíš verzí, takže sedm), ale právě EQE SUV je pro něj tím nejdůležitějším. Tento rok a půl starý nebo vlastně spíš mladý model, je totiž velikostí velmi podobný nejprodávanějšímu Stuttgartskému modelu – GLE. Většina kupců tohoto spalovacího bestselleru by tak logicky v příštích letech měla přesedlat právě do této elektrické alternativy. Mají se na co těšit?

To teda rozhodně mají. Mercedes si je důležitosti tohoto modelu dobře vědom, a tak neponechal nic náhodě. Techniku si bere z nejluxusnějšího EQS SUV, ale díky rozumnějším rozměrům přidává na obratnosti. Podle mě se tohle bude hodně líbit, ale pojďme na to popořadě. Designem se nové elektrické Mercedesy od svých spalovacích protějšků liší především větším důrazem na co nejmenší odpor vzduchu. U sedanů (EQS a EQE) mi to možná trochu neladí, protože kabina je protáhlá jako u nějakého liftbacku až za zadní kolo. Na víko kufru nezbývá skoro žádný prostor a silueta sedanu se trochu ztrácí. U SUV verzí (EQS SUV a EQE SUV) je to naopak ztvárněné docela pěkně a auta jdou lehce do stylu kupé (SUV kupé samozřejmě). EQS SUV je možná až moc velké (5,12 metru), ale právě u zkoušeného EQE SUV to všechno zapadá do sebe. Velké auto (4,9 metru), se kterým se ale ještě dá fungovat, hladký design, lehce zkosené zadní okno…

Vepředu vynikne především plná čelní maska, kterou můžete mít ve více designech. Zboku pak hlavně velmi dlouhý rozvor 3,03 metru a vzadu je snad jediným výraznějším prvkem spojení svítilen se zajímavým designem do jednoho pruhu (tohle se děje i vpředu). Na první pohled velmi jednoduché tvary bez výstředností možná oko nezaujmou, ale stačí se zadívat déle a všimnete si drobností. Možná to není tak křiklavý design, ale věřím, že bude stárnout velmi pomalu a i po mnoha letech budou tato auta vypadat moderně.

V interiéru na posádku čekají v první řadě především velmi pohodlná sedadla. Ta přední mají nespočet nastavení, ta zadní zas poměrně výrazný sklon vzad, takže cestujícím krásně podepírají stehna po celé délce. Všichni si ale hlavně užívají královský prostor kolem sebe. To umožnil především dlouhý rozvor, o kterém jsem psal výše. Podlaha je všude rovná, protože elektromobily logicky nepotřebují tunel na všechny ty zbytečné kardany, výfuky a tak. Baterie je tu umístěná klasicky v tenkém „skejtu“ pod podlahou mezi nápravami. Díky tomu mi celkové proporce trochu víc připomínají MPV, ale Mercedes se to snaží skrýt černým pruhem v oblasti prahů. Výsledkem je prostě skvělá prostornost pro posádku i zavazadla.

Na přístrojové desce také vidíme nejnovější trendy. Mercedes, který jako jeden z prvních prakticky založil módu dvou „spojených“ displejů na přístrojové desce, už tento styl zas opustil a vrátil se k tradičnímu rozložení jednoho displeje pod volantem a druhého ve středu. Obzvláště ten před řidičem hodně potěší, protože se zdá, že některé automobilky ho snad považují za nadbytečný. Má víc typů zobrazení a každé z nich je docela pěkné a dává smysl (na rozdíl třeba od nejmenovaných konkurentů z Mnichova). Středový displej si ve své spodní části drží ovládání klimatizace a rychlý přístup do menu.

Mercedes má ve svých vozech opravdu mnoho funkcí a chvilku trvá, než budete vědět kde všechno najít. Největším pomocníkem tak je především opravdu skvěle pracující hlasové ovládání, se kterým je třícípá hvězda zdaleka nejdál. Dalším způsobem, kterým se řidič informuje o trase, rychlosti a dalších podrobnostech, je rozměrný head-up displej. Všechny tři displeje mají společné to, že v automobilech snad lepší nenajdete. Zobrazení je krásně ostré a kontrastní, pohyby v menu i navigaci bleskurychlé… Snad jen ty otisky by mohly být méně vidět, ale to je bolest všech aut poslední doby. Pěkný je také panel pod displeji, táhnoucí se po celé šířce vozu, který si může každý majitel zvolit podle svého vkusu. Chcete zde hliník? Není problém. Dřevo? Samozřejmě. A co do toho dřeva dát malé hvězdičky? I to jde. Já měl zas panel s jakoby 3D efektem, který byl zajímavý. Jediné co si zde změnit bohužel nemůžete, jsou dotykové plošky na volantu, kterými nastavujete tempomat a hlasitost hudby. Ostatní se sice také tváří dotykově, ale jsou to tlačítka, která naštěstí musíte stisknout.

Pojďme ale už jezdit. Mercedes se (zatím) drží tradic a před jízdou musíte stisknout tlačítko start. Řadicí páka nebo spíše volič jízdního směru se nachází (také podle tradic) na pravé páčce pod volantem. A ač jsem netušil, že to snad někdy budu muset napsat – na palubě je dokonce přítomna i levá páčka na blinkry a další nezbytnosti. V dnešním světě to může být důležitá informace.

Na test jsem dostal možná tu „nejrozumnější“ variantu ze šesti nabízených a to 350 4Matic. Všechny spojuje baterie s využitelnou kapacitou kolem 90 kWh. Lehké rozdíly tu ale jsou – první 3 verze mají baterii o kapacitě 98 kWh, silnější pak rovných 100 kWh (využitelná 89 vs 90,6 kWh). Větší rozdíly vidíme u výkonu i počtu jednotlivých elektromotorů. Jisté ale je, že si můžete vybrat přesně podle svého. Základní verze 300 a 350+ nabízejí pohon pouze zadních kol, ale zas mají skvělý dojezd (verze 350+ až 616 km). Zbylé čtyři verze už pohání obě nápravy. Na vrcholu stojí AMG 43 a 53, které určitě neslouží k šetření naší planety. Až 625 koní totiž umí tohoto přes 2,5 tuny vážícího drobka vystřelit na stovku už za velmi sympatických 3,7 vteřiny.

Uprostřed jsou pak verze 500 4Matic a zkoušená 350 4Matic. Ta má výkon 215 kW (292 koní) a točivý moment 765 Nm. Na stovku se dostane za 6,6 vteřiny, rozjede se na 210 km/h a může při tom táhnout přívěs o hmotnosti až 1800 kg. Chování auta ovlivňujete především volbou jízdních režimů. Při volbě Eco umí Mercedes mechanicky úplně odpojit přední pohon a jezdit tak sice trochu lenivěji, ale s příznivější spotřebou. V klasickém komfortu je pak auto příjemně svižné „tak akorát“ a Sport má reakce podle očekávání nejostřejší. A ač se dá o autě mluvit jako o „rychlém až až“, možná už bych nakonec těch cca 115 tisíc navíc za verzi 500 4Matic přihodil… 408 koní je prostě víc, než 292. Nemusíte se ale bát, i v 350 4Matic si všichni cestující spolehlivě ťuknou hlavou o opěrku při razantnějším přidání plynu (nebo spíše akcelerátoru).

Dobrý výkon je ale vlastní velké většině elektromobilů a od Mercedesu bych nečekal nic jiného. Vyniká ale v dalších věcech – třeba nastavením rekuperace. Tu si totiž můžete zvolit ve třech stupních. Nejsilnější funguje jako one-pedal driving a na křižovatce úplně zastaví. Standardní funguje jako u běžných aut, kdy auto lehce brzdí „jakoby motorem“ a pro přechod ze spalováku je ideální. Já mám ale rád na dlouhé cestě plachtění, které EQE umožňuje vypnutím rekuperace. Vše si navíc můžete pohodlně a rychle přepínat pádly pod volantem. Žádné složité ťukání po displeji do menu a podmenu. Tohle by měla další nejmenovaná konkurence z Ameriky závidět.

Další vychytávkou, kterou po vyzkoušení považuji za povinný příplatek (39 tisíc korun, ale dal bych klidně dvojnásobek) je natáčení kol zadní nápravy až o deset stupňů. S tímto skoro 4,9 metru dlouhým autem se tak otočíte na 10,5 metrech, což je stejně jako třeba Fabia. Navíc je to ale strašně cítit při jízdě, kdy se úplně změnil bod, kolem kterého se auto stáčí. První den nebo dva to může být nezvyk, pak už nebudete chtít nic jiného…

Tím největším lákadlem bude ale ticho a klid při jízdě. Pánové ze Stuttgartu mají se vzduchovými podvozky mnoho desítek let zkušeností, a ač by mělo být EQE SUV tím „sportovnějším“ (proti EQS SUV určitě je), komfort tu stále hraje prim. Auto se umí hezky houpat a řidič o polovině děr a nerovností vůbec neví. Další část pak odfiltrují zmíněné pohodlné sedačky a výsledkem je jízda jako na obláčku. Přesto se auto zbytečně nenaklání. Naprosto perfektní je to při dálničním cestování, pro které snad bylo auto stvořené. Trochu problém to může být, pokud chcete mít z auta třeba na okresce nějaké emoce. V tu chvíli totiž auto filtruje až moc a vy o jízdě vlastně skoro nic nevíte. Až pohled na tachometr odhalí, že jedete naprosto nesmyslně rychle. Autu to nakonec vlastně nevadí – zvládne toho moc a dřív než na limity podvozku a 265 milimetrů širokých pneumatik narazíte na pud vlastní sebezáchovy. Rád bych ale vyzkoušel, jestli na tom jsou AMG verze o něco líp (mrk, mrk do Mercedesu). Pokud ale chcete, trochu emocí můževíám ho zprostředkovat „zvukový zážitek“, který si je možné v menu zapnout. Ano, hádáte správně, má evokovat něco jako zvuk motoru. Dvě varianty jsou tedy spíš něco jako vesmírné lodě a moc mě nezaujaly. Třetí má ale docela blízko k bublajícímu osmiválci. Tohle se mi zalíbilo, a kdyby si s tím nějací akustičtí mistři vyhráli a zapojili třeba basový reproduktor, aby zvuk nebyl tak „plochý“, snad bych si to tam nechal na stálo. Nevím tedy jistě, jestli tohle typický zákazník o elektromobil vyžaduje, ale pro nás fandy to může být drobná náplast na chybějící zvuk.

Pokud vás zajímá ekonomická stránka provozu, mám pro vás trochu čísel. EQE umí nabíjet až 22 kW AC (podle výbavy) a 170 kW DC (vždy). Na domácím wallboxu je to velmi dobrá hodnota, na rychlonabíjecí stanici spíš dnes takový průměr. Spotřebu můžete docela dost ovlivnit jízdním režimem. Na Eco se mi při velké snaze povedlo jet dlouhodobě i za 18 kWh na 100 km, ale tempem nehodným značce auta. Reálně počítejte spíš s 20 kWh a v Comfortu za 22 kWh. Při častém využívání dálniční sítě pak spotřeba roste přibližně k 25 kWh/100 km. Ač má Mercedes u nových elektromobilů konečně i tepelné čerpadlo, stále mi přijde spotřeba lehce vyšší. Majitele auta v této ceně to finančně asi trápit nebude, ale lehce to zkracuje dojezd, a to už posádce může vadit trochu víc.

A když jsem nakousnul tu cenu – nejlevnější verze EQE SUV začíná na dvou milionech. Není to málo, ale příplatky za vyšší verze (i dvoumotorové) jsou pak poměrně rozumné (EQE SUV 500 za 2,3 milionu). U příplatkové výbavy ale platí to samé jako u ostatních Mercedesů – můžete mít prakticky cokoli, když vám to vaše peněženka dovolí.

No a našel jsem vyloženě něco negativního? Dalo to práci a trvalo mi to, ale co bych pro vás neudělal. Představte si – autu chybí frunk (kufr pod přední kapotou). Ale nečekejte, že otevřete kapotu a tam prostě nebude prostor na nic. Ne, ne, vy totiž kapotu neotevřete vůbec. Mercedes zkrátka usoudil, že jeho zákazníci tam vlastně vidět ani nepotřebují, a tak umí kapotu otevřít jen servis (a ti co si to najdou na YouTube, k čemuž nechci nikoho nabádat). Jako uživatel tak máte možnost jen dolít kapalinu do ostřikovačů pomocí dvířek v blatníku před řidičem. Uvidíme, jak z tohoto řešení budou šťastní třeba třetí nebo čtvrtí majitelé auta.

Závěr

Mercedes Benz EQE SUV je skvělým autem, na kterém se chyby hledají těžko. Výrobce si dal záležet, aby tento veledůležitý model mohl zaujmout i jeho tradiční zákazníky. Nejsilnější je tak v těch „tradičních“ automobilových disciplínách jako je komfort jízdy, ticho a klid v kabině, chování od podvozku, perfektně fungující infotainment i jízdní asistenti, kvalita zpracování… V těch nových disciplínách se ale síly trochu víc srovnávají a třeba rychlost nabíjení nebo spotřeba můžou být oblastmi, kde konkurence šlape na paty. Přesto řadím nové elektromobily od Mercedesu na platformě EVA2 k tomu nejlepšímu, co můžete aktuálně na trhu najít.

Technické údaje

Motor: 2x synchronní elektromotor, pohon všech kol 
Výkon: 215 kW / 292 k 
Točivý moment: 765 Nm  
Kapacita baterie: 98 kW / 89 využitelná 
Nabíjení AC/DC: 22/170 kW
Maximální rychlost: 210  km/h  
Zrychlení 0–100 km/h: 6,6 s  
Provozní hmotnost: 2560 kg  
Dojezd (WLTP): 555 km
Dojezd v testu: cca 420 km
Základní cena (EQE 300 SUV Electric Art Edition): 2 047 320 Kč
Cena testovaného vozu s příplatky (EQE 350 4MATIC SUV Electric Art Edition): 2 625 492 Kč