Izrael je pod stále větším tlakem USA. Mezitím zabil syny šéfa Hamásu

Protesty na izraelské straně několikrát zablokovaly provoz na přechodu Kerem Šalom. Protesty organizovali příznivci pravice, ale také někteří příbuzní rukojmí držených palestinským hnutím Hamás. Podle demonstrantů by Izrael neměl dovolit převoz humanitární pomoci, dokud Hamás rukojmí nepropustí.

Izrael minulý týden oznámil, že dočasně otevře pro pomoc do Pásma Gazy přechod Erez a přístav v izraelském městě Ašdod. Stalo se tak krátce po telefonátu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Biden v telefonátu označil humanitární situaci v Pásmu Gazy za nepřijatelnou. Kritizoval také izraelský úder na pracovníky humanitární organizace World Central Kitchen. Izrael uvedl, že útok byl omylem.

„Myslím, že to, co (Netanjahu, pozn. red.) dělá, je chyba. Nesouhlasím s jeho přístupem,“ prohlásil podle agentury AFP v rozhovoru se španělskojazyčnou televizní stanicí Univisión Biden v jednom z nejkritičtějších vyjádření vůči Netanjahuovi od říjnového začátku izraelské ofenzivy. USA jsou přitom pro židovský stát klíčovým partnerem.

Izrael údajně povolí návrat 150 tisíc Palestinců na sever Gazy

Biden v rozhovoru se stanicí Univisión zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.

Netanjahu tvrdí, že Izrael hodlá ukončit operace až po úplném zničení struktur Hamásu. O příměří s hnutím vyjednává za pomoci prostředníků, Hamás však dosud nepřistoupil na izraelské podmínky.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované izraelské činitele ve středu napsala, že Izrael při těchto rozhovorech v Káhiře udělal ústupek ohledně návratu Palestinců na sever Pásma Gazy. Podle těchto zdrojů by Izrael na základě amerického návrhu příměří přistoupil na to, že se do severní části Gazy vrátí 150 tisíc Palestinců, a to bez bezpečnostních kontrol. Výměnou za to by Hamás musel poskytnout seznam žen, seniorů a nemocných osob, které zadržuje jako rukojmí a kteří jsou zároveň stále naživu.

Kancelář izraelského premiéra se k věci odmítla vyjádřit. Izrael podle zdrojů Reuters odhaduje, že Hamás v tuto chvíli ještě dohodu uzavřít nechce.

Izrael zabil příbuzné šéfa Hamásu

Agentura Reuters s odkazem na palestinská média uvedla, že izraelský vzdušný úder v Gaze zabil tři syny vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji. Smrt tří svých dětí krátce nato arabské stanici al-Džazíra potvrdil sám Haníja, který zůstává v bezpečí v Kataru. Současně prohlásil, že tato událost nebude mít vliv na požadavky hnutí při vyjednávání o dohodě o příměří. Izraelská armáda úder později rovněž potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla teroristického hnutí.

Tři synové šéfa Hamásu a také tři jeho vnoučata zahynuli v automobilu, který zasáhla střela odpálená z dronu, když cestovali v oblasti uprchlického tábora Šatí za příbuznými u příležitosti prvního dne muslimského svátku Íd Al-fitr. Uvedla to podle Reuters tisková agentura Hamásu i příbuzní na sociálních sítích.

Izrael čelí kritice za humanitární situaci v Pásmu Gazy a výzvám, aby umožnil navýšení dovozu jídla a dalšího nezbytného zboží na palestinské území. Podle organizací OSN na severu Pásma Gazy hrozí hladomor. Podle Izraele navýšení pomoci blokují problémy s distribucí na palestinském území. Teď tam míří čtyři stovky kamionů s pomocí denně. V současnosti fungují pro přepravu pomoci do Pásma Gazy přechody Rafáh, jenž se nachází na hranici s Egyptem, Kerem Šalom a Brána 96, které jsou na hranici s Izraelem.

Armáda židovského státu zahájila vojenské operace v reakci na teroristické útoky Hamásu a jeho spojenců, při nichž v říjnu zemřelo na dvanáct set Izraelců a 250 rukojmí bylo odvlečeno do Pásma. V zajetí je podle agentury Reuters stále 133 rukojmí. Podle úřadů ovládaných Hamásem zemřelo od té doby přes 33 tisíc Palestinců, přičemž podle Izraele bylo zabito na třináct tisíc členů Hamásu. Tato čísla nelze nezávisle ověřit.

Izrael prý bude případný íránský útok opětovat

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac také zareagoval na slova íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který řekl davu v Teheránu, že „zlovolný režim udělal chybu. Musí být potrestán, a také bude,“ čímž narážel na Izraeli připisovaný útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna. Při úderu zahynulo sedm členů íránských revolučních gard včetně dvou generálů. Írán po útoku veřejně varoval, že žádná izraelská ambasáda už není v bezpečí.

„Pokud Írán zaútočí ze svého území, Izrael odpoví a zaútočí v Íránu," uvedl Kac na sociální síti X v hebrejštině a perštině a označil Chameneího.

Íránem podporovaný Hizballáh od října intenzivně ostřeluje sever Izraele, na což armáda odpovídá vzdušnými údery na území Libanonu. Šéf mise OSN v Libanonu (UNIFIL) Aroldo Lazaro hrozbu eskalace bojů na izraelsko-libanonské hranici označil za skutečnou. „UNIFIL vyzývá k zastavení bojů, k trvalému příměří a k dlouhodobému řešení konfliktu,“ uvedl.

Také v Jemenu s Íránem spříznění jemenští šíitští povstalci od začátku války opakovaně útočí na obchodní lodě v Rudém moři a snaží se posílat útočné drony a rakety na izraelský Ejlat. Povstalci tvrdí, že tak činí na podporu Palestinců v Pásmu Gazy.