Tel Aviv - Izraelská armáda předem nekonzultovala s premiérem Benjaminem Netanjahuem vzdušný úder v Pásmu Gazy, při kterém zabila tři syny šéfa palestinského radikálního hnutí Hamás Ismáíla Haníji. Napsala to dnes izraelská média. Útok armáda provedla ve středu v koordinaci s bezpečnostní službou Šin Bet s tím, že trojici mužů identifikovala jako bojovníky Hamásu. Haníja dnes toto tvrzení popřel a agentuře Reuters řekl, že jeho hnutí navzdory této události stále usiluje o dohodu o příměří.
Server Walla s odvoláním na vysoce postavené izraelské činitele napsal, že Netanjahu a ministr obrany Joav Galant nebyli předem informováni o chystaném úderu. Kancelář premiéra ani armáda tuto zprávu nekomentovaly.
Při útoku přišli o život Haníjovi synové Amír, Muhammad a Hazím. Podle armády byli terčem kvůli tomu, že byli identifikováni jako členové vojenského křídla Hamásu v Gaze, nikoli kvůli svému příbuzenskému vztahu s lídrem militantní skupiny. Izraelská armáda nekomentovala zprávy, že při úderu zahynula také čtyři z Haníjových vnoučat.
Haníja dnes v Kataru při přijímání kondolencí řekl, že jeho synové mezi bojovníky Hamásu nepatřili a že tato tvrzení jsou "lži které mají ospravedlnit tento zločin a masakr". Na dotaz agentury Reuters, zda zabití jeho synů může ovlivnit vyjednávání o příměří a propuštění rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, šéf Hamásu uvedl, že "zájmy palestinského lidu jsou nade vše".
"Snažíme se dosáhnout dohody, ale okupanti stále otálejí a vyhýbají se odpovědi na naše požadavky," řekl 61letý Haníja s odkazem na probíhající jednání zprostředkované Egyptem, Katarem a Spojenými státy.
Už ve středu Haníja uvedl, že Hamás má "jasné a konkrétní" požadavky ohledně potenciální dohody o klidu zbraní. "Nepřítel by byl bláhový, kdyby si myslel, že útok na mé syny v době, kdy jednání vrcholí, a předtím, než hnutí pošle svou odpověď, přiměje Hamás ke změně postoje," řekl.
Hamás požaduje záruky, že izraelská ofenziva skončí, izraelské síly se stáhnou a vysídlení Palestinci se budou moci vrátit do svých domovů na severu Pásma Gazy.
"Mohu jen doufat, že to nebude mít vliv na jednání. Doufám, že to nepřiměje Hamás, aby si kladl ještě tvrdší podmínky," řekl agentuře Reuters Ofri Bibas Levy, jehož bratr Jarden byl zajat se svou ženou a dvěma malými dětmi během útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října.
Deník Israel Hajom citoval nejmenované vojenské představitele, podle nichž úder proti Haníjovým synům proběhl v souladu s předepsanými postupy, ale zůstává otázkou, zda neměl být zásah tak citlivého cíle předem konzultován s politiky.
Útok na syny šéfa Hamásu byl schválen jen několik dní poté, co armáda propustila ze služby kvůli hrubému porušení operačních postupů a chybnému úsudku dva důstojníky, kteří se podíleli na úderu na konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK). Při něm 1. dubna zahynulo v Pásmu Gazy sedm pracovníků této mezinárodní organizace.
Izrael žádá propuštění rukojmích, jichž údajně zůstává v zajetí 133, ale tvrdí, že válku neukončí, dokud nebude Hamás vojensky poražen. Zároveň izraelská vláda ujišťuje, že z toho důvodu stále plánuje vpád do Rafáhu na jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem. Právě do Rafáhu se přitom uchýlil více než milion Palestinců, kteří uprchli před boji v jiných částech Pásma. Obavy z velkých civilních ztrát na životech v případě invaze do Rafáhu vyjádřila značná část mezinárodního společenství včetně Spojených států, které jsou nejbližším spojencem Izraele.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zcela zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců povraždili v izraelském pohraničí téměř 1200 lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích výměnou za palestinské vězně. Od začátku války podle dnešního oznámení ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu zemřelo dosud v Pásmu Gazy nejméně 33.545 Palestinců a dalších 76.094 bylo v důsledku bojů zraněno.
