Tisková konference po jednání vlády, 10. dubna 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký den, dobrý podvečer, dámy a pánové. Já bych vás rád informoval o tom, že vláda dnes schválila novelu zákona o státní službě. Je to návrh zákona, na kterém se pracovalo skutečně nejenom dlouhé měsíce, ale možná i roky, a já jsem velmi rád, že vláda s touto novelizací přichází.

Zásadní ambicí je moderní, efektivně fungující státní instituce více otevřená lidem a já si troufám říct, že tahle novela ty předpoklady splňuje. Přinášíme profesionalizaci, stabilitu a také celkové zkvalitnění státní služby. Ty základní novinky, které v našem návrhu, který logicky bude projednávat Parlament, jsou, tak ty jsou následující. Aby byl nábor pracovníků snazší a státní služba atraktivnější, tak jsme se rozhodli, že v některých případech, například u IT profesí, mohou být zkušenosti, prokazatelná praxe více než diplom. Tedy u IT profesí bude možné snížit například i požadavek vzdělání na to, aby ten člověk přišel do služby státu. To znamená, že například místo magisterského titulu bude v mnoha případech stačit bakalářský titul, maturita nicméně bude nadále minimem.

Stání služba bude otevřenější zkušenostem ze zahraničí. Do státní služby budou moci vstoupit i absolventi univerzit ze zemí Evropské unie, z Velké Británie, Švýcarska. Diplomy jim budou uznávány automaticky bez nutnosti nostrifikace, jako tomu bylo doposavad. Zrychlí se výrazně i výběrová řízení a co je důležité, nově si budeme moci dovolit oslovit úspěšné, ale nevybrané uchazeče z výběrových řízení až rok zpětně. Mnohokrát se stane, že u výběrového řízení vidíme úspěšného uchazeče, z nějakých důvodů v tu chvíli nedostane přednost, nicméně během roku se tady ukáže znovu potřeba takového člověka ve státní službě mít, můžeme si ho poté vybrat.

Personální politika a organizační změny budou probíhat mnohem flexibilnějším a rychlejším způsobem, než je tomu doposavad. Zjednoduší se i zásady té složité vládní systemizace. Tam, kde nebude nutné měnit celkový počet míst, bude systematizaci schvalovat Ministerstvo vnitra, respektive, a to je další důležitá změna, od roku 2026 Úřad vlády. Tady totiž dojde k 1. lednu 2026 k přesunu oblasti státní služby z Ministerstva vnitra pod Úřad vlády. Nejvyšší tajemník tak již nebude podřízen ministrovi vnitra, ale předsedovi vlády, což dává veliký smysl, protože předseda vlády má mít jakousi supervizi skrze státního tajemníka nad státní službou.

Další důležité věci, které přicházejí, jsou i prvky elektronizace. Primárně se budou písemnosti doručovat elektronicky –  datovou schránkou, emailem, přes informační systém, pošta je až tou sekundární cestou. Sníží se také náklady na zaměstnance v tzv. bazénu. Tedy na ty, kteří jsou zařazeni z organizačních důvodů pro danou dobu mimo výkon služby. Tahle doba se nově zkrátí z těch často kritizovaných šesti měsíců na tři měsíce, a de facto tedy dochází ke srovnání s výpovědní dobou, tak jak ji stanoví zákoník práce. Sníží se také výše odbytného a prodlouží se doba trvání služebního poměru nutného pro vznik nároku na odbytné.

Zjednoduší se výrazně proces toho mnohokrát velmi formálního, technicistního služebního hodnocení. Úřady nebudou muset takové hodnocení již vykonávat povinně v pravidelné periodicitě. Je to věc, která administrativně zatěžuje, a všichni, kdo jsme se s tím potkali, víme, že ten formalismus tady byl dlouhodobě značný.

Zavádějí se nové manažerské nástroje, adaptační procesy, mentoring pro nové zaměstnance, usnadní se manažerské řízení ve služebním hodnocení, které je klíčové mimo jiné pro výši platu. Bude více kladen důraz na skutečné hodnocení výkonu služby, nikoliv znalosti.

Rovněž rušíme nefunkční kárné řízení a zavádíme systém napomenutí obdobný zákoníku práce. Umožníme také u vyšších úředníků ukončit jejich služební poměr dohodou mezi představeným ministrem a státním tajemníkem. V takovém případě bude úředníkovi náležet odstupné.

Chceme, aby tento zákon vešel v platnost co nejdříve, ideálně 1. ledna 2025. O rok později dojde k přesunu zmíněnému z Ministerstva vnitra na Úřad vlády a na státního tajemníka a jeho sekce.

Poslední věc, kterou bych rád zmínil, je, že na této novele se společně s námi podílely další resorty, za to jim děkuji, ale samozřejmě zástupci akademického a neziskového sektoru. Ten zákon byl velmi otevřený, platforma k diskuzi nad ním byla možná nejvolnější, jak tomu kdy u zákona takového významu bylo.

Zároveň mi dovolte upozornit, že uspořádáme kulatý stůl, na který pozveme samozřejmě zákonodárce, zástupce odborné veřejnosti, neziskových organizací a mezi zákonodárci logicky bez barvy politického dresu, to znamená i opozice.

Jsem velmi rád, že máme tohle za sebou, podařilo se nám vypořádat celou řadu připomínek a přicházíme jako vláda s něčím, co má jednoznačnou ambici zefektivnit, zprofesionalizovat a také zmodernizovat státní službu v České republice.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý podvečer. My jsme se dnes na vládě také zabývali tématem, které bylo velmi intenzivní, aktuální v průběhu listopadu loňského roku, a to je ještě otázka řešení odškodnění a řešení nápravy historických křivd lidem, kteří byli perzekvováni za komunistického režimu. My jsme tu velkou část už jako vláda naplnili včetně přijaté legislativní úpravy, která narovnávala některé křivdy v oblasti důchodů. To je již v právní úpravě platné, to je vyřešeno. Ale také jsme jako vláda řekli, že se podíváme ještě na další skutečnosti a okolnosti, které těch dlouhých 34 let vlastně pořád se nepodařilo dořešit.

To znamená, vláda dnes rozhodla o pěti konkrétních krocích, které ještě budeme realizovat a které dotáhneme do konce. Tím první krokem je, abychom zjednodušili ten proces vůbec uznání účastníka třetího odboje, protože dnes to musí udělat aktivně ten konkrétní člověk, musí tu žádost podat. Někteří z těchto lidí třeba nemají úplně ambici sami za sebe tuto žádost podávat nebo je to pro ně třeba někdy administrativně poměrně náročné.

To znamená, jasně říkáme, že do 31. května 2024 ministr pro legislativu má úkol z dnešního jednání vlády, abychom připravili takovou právní úpravu, která bude jasně stanovovat, že toto podání, návrh na účastníka třetího odboje, bude moci podávat i ÚSTR, tedy Ústav pro studium totalitních režimů. Může to udělat za tuto osobu, může to udělat ve vlastní aktivitě, pokud usoudí, že tito lidé by jednoznačně takovéto uznání měli mít. To je výrazný posun.

Zároveň také ten další bod se bude zabývat tím, abychom nastavili parametry pro odškodnění lidí, kteří byli opravdu opakovaně dlouhodobě perzekvováni ochranným dohledem, který byl ukládán tehdejším komunistickým režimem, který šikanoval lidi způsobem naprosto nebývalým. Ti lidé měli výrazně omezené osobní svobody, museli se hlásit na tehdejší orgány STB, byli často podrobováni neočekávaným návštěvám u nich doma včetně nočních hodin, opakovaně i během jednoho dne museli předkládat své průkazy totožnosti a bylo to velmi diskomfortní pro ně i pro jejich rodiny. Takže i touto otázkou, která tady 34 let také není dořešená, jsme se rozhodli se s ní vypořádat a vyřešit tuto otázku, jak tyto lidi také odškodnit.

Zároveň také já jsem dostal úkol, abych do 31. srpna tohoto roku dokončil společně s ÚSTR vyhodnocení té současné platné právní úpravy, která snižuje důchody komunistickým prominentům. My jsme před tím zhruba rokem a tři čtvrtě vymezili nějaký první okruh osob, u kterých na základě zkoumání ÚSTR následně Česká správa sociálního zabezpečení ty důchody snižuje.

Ten konkrétní proces se nyní děje, už dnes máme víc než 150 osob, které už to snížení mají realizováno. Ostatní budou přibývat tak, jak nám budou přicházet podklady od ÚSTR, a řekli jsme, že po tomto prvním kroku uděláme vyhodnocení, zdali případně nerozšíříme tady tento princip ještě na některé další osoby a další prominenty tehdejšího režimu a přisluhovače, kteří je aktivně podporovali v různých významných funkcích.

No a jeden z dalších úkolů je taky i to, abychom ještě udělali vyhodnocení variant, jak odškodnit osoby, které byly dotčeny například akcí Asanace nebo byly donuceny opustit tehdejší Československo, byly donuceny emigrovat. Takže i případnou otázku odškodnění pro tyto osoby se budeme zabývat a bude to úkol pro ředitele ÚSTR do 30. června 2024.

A tím posledním, pátým krokem, na kterém jsme se dohodli, je, že vytvoříme také finanční fond, který by mohl pomáhat osobám dotčeným komunistickou persekucí, případně jejich nejbližším rodinným příslušníkům v různých specifických životních situacích tak, abychom dokázali pokrýt nějakou nepříznivou situaci, na kterou nestačí standardní systémy a schémata. Tento fond bychom v rámci státního rozpočtu příštího roku umístili zatím pod gesci Úřadu vlády s tím, že s novelizací zákona o ÚSTR bychom potom tento fond vložili do kompetence ÚSTR od roku 2026.

Takže to je dalších pět opatření, kterými chceme reagovat na tu neutěšenou a nedořešenou situaci, jakým způsobem pomoci těmto lidem, jakým způsobem se alespoň částečně, uznávám, někdy do určité míry spíše symbolicky vyrovnat s křivdami komunistického režimu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji za pozornost a nyní poprosím o slovo ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dámy a pánové, já mám tu milou možnost oznámit, že dnes vláda schválila novelu zákona o veřejném ochránci práv, jejímž hlavním cílem je ustanovit funkci dětského ombudsmana, zajistit jeho nezávislost a dát právní rámec jeho pravomocem. Ty diskuze o potřebnosti a vhodnosti mít dětského ombudsmana se zde vedou dlouho, je tady X doporučení proč to mít, je tady i několik legislativních pokusů, jak toho dosáhnout. Ten poslední byl vlastně opoziční návrh paní poslankyně Heleny Válkové, ke kterému se vláda vyjadřovala už v roce 2020 a ona to měla dimenzováno tak, že to bude samostatná instituce.

Tehdy vláda k tomu dala neutrální stanovisko, že chápe tu potřebu zřídit tuto instituci, ale musí šetřit veřejné finance, takže je potřeba tuto novou instituci zakomponovat do stávající Kanceláře veřejného ochránce práv. A proto se na tom vlastně začalo pracovat s docela širokým zázemím, ať už resortním, nebo politickým, kde součástí té pracovní skupiny byli poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem. A konečně se to teď podařilo.

Vláda tuto novelu zákona o veřejném ochránci práv schválila. Ten dětský ombudsman by měl pravomoc vyřizovat stížnosti postupu úřadů a dalších orgánů veřejné moci v případě dětí. Dále by měl agendu vzdělávací a osvětovou činnost, která se týká práv dítěte, a ve velice úzkých případech, velice striktně vymezených, by měl možnost vstupovat i do nějakých zahájených soudních řízení. Ta novela počítá i s prolomením povinnosti zachovávat mlčenlivost u některých profesí tak, aby bylo možné upozornit na konkrétní porušování práv dětí.

Tu další agendu, kterou jsem na vládě měl, bylo vyjádření vlády k poslanecké iniciativě poslanců Pavla Staňka a Jana Bureše ohledně zrušení zákona o omezování prodejní doby o svátcích. Tam vláda dala k tomuto návrhu neutrální stanovisko.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych možná navázal na to poslední téma, o kterém jste, pane ministře, mluvil. Zajímalo by mě, jak obsáhlá o tom byla debata, protože přece jenom, když někteří ministři přicházeli, tak měli velmi rozdílné názory na tuto problematiku. Potom bych se ještě zeptal: Posléze, po vaší tiskové konferenci má také tiskovou konferenci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Tak by mě tedy zajímalo, zda to nějak souviselo i s dnešním jednáním vlády?

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Pokud se týká dotazu na tu poslaneckou iniciativu, tak debata o tom samozřejmě byla. Tohle to není věc, která by koalici nějakým způsobem spojovala, a problém je, že ať už stranicky, nebo odborně každý na to má poměrně jiný názor. Nicméně pořád platí to, co je napsáno v Ústavě České republiky, že pokud vláda se nevyjádří do třiceti dnů, tak platí, že souhlasí. A proto u těchto návrhů vláda postupuje tím způsobem, že vydává neutrální stanoviska právě kvůli tomu, aby, tak říkajíc, se skřípěním zubů s tím mohla většina členů vlády souhlasit. Takže ta debata nebyla jednoduchá, ale vlastně i z logiky věci se přikláněla k tomu neutrálnímu stanovisku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: A já možná stručně to doplním. Nechci tady brát téma té následující tiskové konference, ale myslím si, že ten bod jedenáct, kdy vláda jasně se vyjádřila k tomu navrhovanému materiálu, který má za cíl především opravdu zase posunout ty kroky z hlediska toho, jak bojovat s rasismem a jakým způsobem jasně říci, že je tady důležité, abychom v těchto věcech si dělali nějaké mantinely a nějaké i jasné definované nástroje, tak si myslím, že ta právě nezávazná definice protiromských postojů je prostě na místě. Je to věc, která tady byla přijata i v mnoha jiných zemích, ale nebudu vykrádat téma následné tiskové konference. Takže jenom řeknu, že materiál byl vládou kladně projednán.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se chtěla vrátit k několika tématům, která jste zmínili, a to jak u toho dětského ombudsmana, jak bude teda financovaný? Rozhodli jste už dnes, kolik peněz ten veřejný ochránce nebo kancelář dostane a jak to tedy ovlivní to, v jakém rozsahu bude moct být zřízen? K financím ještě dotaz na pana ministra Rakušana: Vy jste tam měl i bod, který se týkal peněz pro hasiče a policii a taky to, jestli vlastně budou moct a jak přijímat nové lidi. Tak kolik dostanou peněz, jak to ovlivní tu činnost?

Pak bych se vás taky chtěla zeptat na to, co dnes schválil Evropský parlament, a to migrační pakt. Tak jaká je pozice České republiky? Protože přece jenom na hlasování v Radě to vypadalo trochu jinak, než třeba jste potom i psal na sociálních sítích? A co v souvislosti s tím bude teda Česko muset změnit i co se týče zákonů nebo třeba některých procedur v té azylové politice?

A pak bych vás ještě poprosila asi za Piráty a za STAN, protože pan ministr Jurečka, pokud svůj názor nezměnil od toho, co nám říkal před vládou, a předpokládám, že ne, tak jaké je vlastně stanovisko vašich stran k té otevírací době v obchodech? Jestli potom, až to bude ve Sněmovně, tak poslanci budou spíše pro ten návrh, který ruší teda to omezení, anebo naopak by to chtěli zachovat, nebo tak jak nejspíš navrhnou lidovci, rozšířit? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Začnu asi já ohledně financování dětského ombudsmana. Je jasné, že ta kancelář teď bude plnit ještě další úkoly, které doposud neplnila. Názory na to se poměrně různí. I ta důvodová zpráva to popsala poměrně poctivě. Protože třeba představy Kanceláře veřejného ochránce práv jsou takové, že by potřebovala nových přes třicet lidí a že prostě v prvním roce by to zřízení stálo asi 75 milionů, v dalších nějakých 35. Pak jsou tady zase názory opačné, hlavně prezentované Ministerstvem financí, že by se to snad dalo udělat i za stávajícího stavu.

Můj názor je někde uprostřed a prosazuji tu myšlenku, že některé personální navýšení jistě bude třeba, ohledně nějakých deseti, dvanácti lidí, a prosazuji variantu, aby v tom prvním roce tam bylo nějakých 25 milionů, v těch dalších kolem osmnácti. Nicméně, konkrétní debata tady na to, konkrétní rozhodnutí vlastně jako nepadlo, protože tohle to bude důležité až při sestavování státního rozpočtu. Až teprve až to bude ve Sněmovně, doufejme, že schváleno, až teprve tam se dá prostě jako predikovat, jestli tam nebudou nějaké změny, že je možné očekávat s takovýmto nárůstem další agendy.

A ty svátky, já nejsem členem Pirátské strany, ale předpokládám, že ten postoj Pirátů bude asi se zachováním statutu quo.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkuju. Co se týká hasičů, policistů, peněz, tak tohle bude spíš rozpočtová debata než ta dnešní. My vnímáme, že je tady stav definovaných tabulkových míst pro Policii České republiky, která jsou nenaplněná. My se snažíme o maximální náborovou kampaň. Hasiči mají nějakou svoji personální vizi dlouhodobou, ta je určitě chvályhodná, musí ovšem odpovídat i rozpočtovým možnostem a ve stávající době, v loňském roce poprvé za posledních třicet let, hasiči naplnili svá tabulková místa. To je velký rozdíl mezi hasiči a policisty.

Ta rozpočtová debata o případném posílení rozpočtu na vnitřní bezpečnost, ta se ještě povede. My jsme definovali za jednotlivé resorty naše požadavky. Pan ministr financí to zpracoval do přehledné tabulky a my samozřejmě teď budeme debatovat, co je prioritou vlády. Resortně, ale i myslím ve společenském zájmu, se budu snažit všechny přesvědčit o tom, že vnitřní bezpečnost v současné situaci ve světě musí být zásadní prioritou vlády a byl bych rád, kdyby se to projevilo i v dlouhodobém plánování rozpočtu na příští rok.

Co se migračního, azylového paktu týče: Měli jsme zasedání vlády, nemohl jsem sledovat každého jednotlivého poslance, jak se hlasovalo. Nicméně z těch zpráv, které se ke mně dostávaly, bylo to velmi těsné a já říkám, že Česká republika, říkám to dlouhodobě, si představovala ambicióznější řešení, než je to, které finálně bylo schváleno. Ambicióznější řešení bylo i to, které Rada ministrů probírala v červnu loňského roku.

Nicméně tohle je dobrý základ pro další kroky a dobrá zpráva pro všechny, kteří tu současnou situaci považují za neuspokojivou. Pokud by nebyl migrační pakt schválen, platí současné podmínky – špatná ochrana hranic, pomalá návratová politika, azylové řízení, které je pro každého, kdo jednou nohou vstoupí na území Evropské unie. To jsou podmínky, které platily doteď. Ty budou jasně zpřísněny.

Návratová politika bude určitě přísnější. Azylové řízení například v rámci no-entry mechanism, to znamená, že někdo, kdo teoreticky přichází na území Evropské unie, není zkontrolován, není ztotožněn, do té doby, než dojde k bezpečnostnímu screeningu, nemá právo na automatické azylové řízení. Spousta dobrých dílčích věcí, představovali jsme si ale více.

Hlavně je to ale základem pro to, abychom přišli s dalšími koncepty, například dohody se třetími zeměmi, s bezpečnými zeměmi. Česká republika je v úzké skupině států, které o tom vyjednávají. 16. dubna přijde první závěr skupiny států k tomuto tématu. Představíme další kroky v migrační evropské politice právě v návaznosti na tu její externí dimenzi, na spolupráci se třetími zeměmi, příští měsíc v Kodani na naší ministerské konferenci.

Dobrý základ, mohli jsme být dál, Evropský parlament bohužel v trialozích zasáhl tak, že některé věci byly spíše změkčeny, ale je to určitě lepší než ten stav, který platil doteď.

A co se týká těch svátků. Určitě bude mnoho názorů v našem klubu, určitě tady nebude nějaký jednotný názor a nebude tady hlasování pravděpodobně nikterak závazné. Myslím si, že mnoho lidí si zvyklo na ten současný stav. Troufám si říci, že nebudeme pro jakékoli zpřísňování toho současného stavu.

Jana Karasová, Český rozhlas: A můžu se jenom ještě k tomu migračnímu paktu doptat, co prakticky to bude znamenat pro Českou republiku? Jestli některé procesy se třeba zpřísní, jestli bude potřeba změny některého zákona?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Spíše zpřesní postupy, které tady budou, ano, a naše oddělení azylové a migrační politiky je připraveno i tou implementační fází, kterou případně budeme muset projít, ale žádné zásadní změny to pro nás znamenat nebude.

Možná jenom jednu věc bych ještě řekl. Skrze všem šiřitelům polopravd a fám o migračním paktu. Tenhle schválený migrační pakt znamená jedno: Źádná země na rozdíl od konceptu, které se tvořily v roce 2015, nebude muset na své území povinně nikoho přijímat. Povinné relokace tento migrační pakt neobsahuje a je tam definovaná výjimka pro země přetížené migrací, to znamená, můžeme ji uplatňovat i my jako Česká republika v době vytíženosti ukrajinskou migrací.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě jeden dotaz. Už žádný? Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Já se možná ještě vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra zeptám prvního vicepremiéra. Vrátil bych se k tomu, jak pan vicepremiér Jurečka říkal, k bodu jedenáct. Vzhledem k tomu, že jde o nezávaznou definici, tak jenom jestli můžete krátce přiblížit, proč je to důležité.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak samozřejmě my jako vláda si stavíme na tom, že jsme hodnotově orientovanou vládou. Že jsme vládou, která se staví proti negativním jevům v naší společnosti, jevům jako jsou předsudečná nenávist, jako je nenávist podle pohlaví, barvy pleti, politické příslušnosti a podobně. To je něco, co je základem každého demokratického smýšlení, a nemůžeme si nalhávat, že romská část naší společnosti prostě nebyla za poslední léta v mnoha případech cílem nějaké diskriminace. A je potřeba učinit všechny kroky, aby ta společenská atmosféra v dané věci byla příznivá. A, ano, můžeme říkat právně nezávazné, ale ideově se jasně hlásící k tomu, co tahle vláda České republiky dlouhodobě představuje.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud už žádné další dotazy nejsou, tak já tiskovou konferenci končím. Hezký večer.