ČEZ letos do přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně investuje přes 400 mil. Kč
Energetická skupina ČEZ letos investuje do oprav a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku více než 400 milionů korun, téměř čtyřikrát více než loni. Ještě o něco vyšší investice ČEZ plánuje v Dlouhých stráních příští rok. Souvisí to s postupnou obnovou důležitých částí turbosoustrojí, které po téměř 30 letech provozu této elektrárny pomalu dosluhují. Novinářům to dnes řekl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Stamilionové investice mají podle Heczka zajistit spolehlivý provoz elektrárny Dlouhé stráně, která slouží jako obrovský akumulátor. V tuzemské energetické soustavě má funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu naopak vyrábí a prodává za vyšší cenu. Elektrárna hraje stále důležitější roli při vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů energie.
„Význam Dlouhých strání si uvědomujeme a pravidelně investujeme do zvýšení spolehlivosti provozu a bezpečnosti elektrárny. Letos a v příštím roce půjde o důležitou modernizaci zařízení obou soustrojí. Tím ale práce rozhodně neskončí, po roce 2030 nás čekají další a ještě významnější investice,“ uvedl Heczko, podle kterého po roce 2030 přijde na řadu i rekonstrukce obou nádrží.
Hlavní letošní investice se soustředí na turbosoustrojí TG2. Technici například vymění statorové vinutí a vystředění celého soustrojí, modernizují řídící systém, opraví hydromotory a provedou nové vnitřní nátěry přivaděčů vody z horní nádrže do turbíny. Na seznamu letošních investic je také oprava mostů na silnici vedoucí k horní nádrži a instalace stacionárního jeřábu u dolní nádrže, který zajistí vyšší bezpečnost.
„Budeme opravovat velkou část soustrojí, což znamená, že musíme stator i rotor vytáhnout takzvaně na pozici, tedy na speciálně vyztužená místa v turbínové kaverně. Technicky náročná bude také oprava hřídele, která se bude provádět na soustruhu až v Plzni,“ uvedl ředitel elektrárny Dlouhé stráně Ludvík Štrobl.
Hřídel rozloženou na dvě části, z nichž jedna váží 28 tun a druhá téměř 33 tun, převezou do Plzně upravené tahače.
Práce na opravách a modernizaci elektrárny Dlouhé stráně byly zahájeny na začátku dubna a potrvají do ledna příštího roku. Podílet se na nich budou desítky pracovníků několika českých firem. Od 19. srpna do 20. září, kdy bude odstaveno také turbosoustrojí TG1, si rekonstrukce vyžádá odstávku elektrárny.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně je v provozu od roku 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení dlouhodobě přitahuje turisty do horského regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý. Lidé si mohou prohlédnout podzemní útroby přečerpávací elektrárny nebo se pokochat pohledem z její horní nádrže.
Mohlo by vás zajímat:
Kravinky, kravinky…
Náklady na bateriové úložiště jsou zhruba o polovinu vyšší než náklady na přečerpávací el. A mají životnost při intenzivním využívání asi 8-10 let. Přečerpávací el. mají životnost prakticky neomezenou. Nižší náklady na údržbu a provoz bateriových úložišť nemohou vyvážit z principu neomezenou životnost a nižší základní investici do přečerpávacích el.
A jaké jsou tedy náklady na PVE? Můžete ukázat alespoň jeden projekt PVE, který se začal stavět v ČR v posledních 30 letech, na kterém by se dalo rozumně kalkulovat?
Na Dlouhých Stráních byla zahájena výstavba v roce 1978. Inflační kalkulačka ukazuje inflaci 1991-2024 x3,5, tedy ze 6,5 mld. je to skoro 23 mld. S inflací 1978-1991 to bude přes 30 mld., se započítáním vyššího růstu mezd než inflace a také bambilionu eko organizací, které do toho budou házet vidle by to dnes bylo ke 40 mld. Kč. Ať se to dobře počítá, tak řekněme 36 mld. Kč za 3,6 GWh, tedy 10 tisíc Kč/kWh.
S dobou výstavby 10 let, jste si tak jistý, že v roce 2035 nebude levnější postavit bateriové úložiště, které mimochodem už teď zvládá 7000 cyklů, tedy 20 let životnosti a i během těch 10 let se zaplatí díky vyšší účinnosti a pružnosti?
Je vidět, že o reálné energetice toho moc nevíte. Přijeďte na Dlouhé Stráně na exkurzi, budete se nejspíš hodně divit. Jeden cyklus denně už dávno není pravda. Běžně jsou to 2 až 3.
Každý den jsou dva neúplné cykly, ráno a večer. V noci se čerpá nahoru. https://m.vtm.zive.cz/getimagegallery.aspx?id_file=0&article=189061
Dlouhé stráně čerpají v noci nahoru a ráno a večer upouští. Za celý den to dá jeden cyklus.
Podle dat ENTSO-E bylo za loňský rok celkem 598 čerpacích cyklů, takže opět pěkně kecáte, milý Petře.
Co s tím mají společného cykly? PVE se přeci cykly neopotřebovává. Navíc to zdaleka, ale hodně zdaleka nejsou plné cykly. Rekordní výroba byla 720 GWh/rok, tedy pod 2 GWh denně což odpovídá nepatrně přes polovinu kapacity.
Počítáte to špatně.
1) Stavba Dlouhých strání byla dlouhou dobu pozastavena. V podstatě 9 let. Za tuto dobu nemůžete při porovnávání počítat inflaci.
2) Při těchto dlouhodobých stavbách nemůžete počítat s tím, že počítáte z pohledu inflace všechny náklady hned na začátku stavby. Třeba takové turbíny a generátory se nekupovaly v 1978. Teprve po změně projektu v 1985 se v 1989 znovu rozběhla stavba a turbíny se teprve začaly vyrábět. Do provozu uvedeno 1996. Takže třeba pro ně byste inflaci musel počítat ne od 1978, ale někdy od 1994 a to už je velký rozdíl.
Chcete říct, že nyní by to bylo všechno jinak a turbíny by se kupovaly 10 let před dokončením místo 2? Jestli chcete počítat dokončení vs. dokončení, tak klidně si dejte inflaci 1996-2035 (nebo spíš 2040), vyjde to stejně. Jestli si opravdu myslíte, že takto velká stavba by dnes vyšla na 20 miliard, tak jste hodně naivní.
Vy jste to počítal, jako by se turbíny a generátory platily hned při zahájení stavby, když ještě ani nebyly nakresleny a ne až po dodání a montáži.
K současné číselné ceně stavby jsem se nevyjadřoval, ale bude to podstatně méně, než počítáte.
Důležitější ale je že aktuálně plánované nové PVE budou podstatně méně nákladné, než typ, jako Dlouhé stráně, protože se počítá s využitím stávajících vodních nádrží.
Omlouvám se Bobe, myslel jsem, že můj odhad je konzervativní, avšak hluboce jsem podstřelil jak cenu, tak délku výstavby. Cituji z minutovezpravy.cz/clanek/ministri-predstavili-sest-lokalit-pro-stavbu-vodnich-elektraren/
PVE Vinice by vytvořila horní nádrž na vodní nádrži Orlík, s roční produkcí 217 800 MWh. Výstavba by trvala přibližně 14 let s náklady kolem 28 miliard korun.
Tedy produkce 30 % toho, co mají Dlouhé Stráně, vychází to na 6,5 TWh za 30 let provozu. Vydělit cenu produkcí zvládnete sám, abych tu nebyl já ten posel špatných zpráv.
Ale klidně na ministerstvo a ČEZ napište, že se hluboce mýlí a taková to elektrárna má přeci stát 30 % těch vašich 20 mld. za DS, tedy jen 6 miliard, nebo ještě méně, jelikož je tam přeci stávající vodní nádrž. No a rovnou můžete nabídnout, že jim to za tu cenu uděláte a ještě rychleji než předpokládají.
To Jiří Švarc 13. duben 2024, 23:43
Jenže to jste si vybral na porovnání rekordní výrobu Dlouhých strání z roku 2015 tj. 704 000 MWh.
Výroba hodně záleží na tom, jaký provoz se uvažuje, kolik cyklů denně.
Dlouhé stráně první roky vyráběly taky jen 209 000 MWh ročně.
V dnešních cenách postaveno za cca 13,5 mld.
Přesto se za těch 7 roků zaplatily.
Orlík -Vinice se předpokládá 200 000 MWh ročně a za 28 mld.
To pořád není špatné. Vypadá to na návratnost někde kolem 14 let při životnosti cca 100 let. O finanční návratnost strach mít nemusíte.
Zkuste spočítat, kolik by stála stejná kapacita v akumulátorech, ale 3* po sobě, nebo trojnásobná kapacita s životností akumulátorů 30 let (a to jim s životností hodně fandím), včetně ekologické likvidace.
Akumulace, ani ta krátkodobá není levná, ale hlavně FVE se bez ní neobejdou. A to nepočítám ještě tu násobně dražší dlouhodobou.
Jiří Švarc 13. duben 2024, 23:56
Proč jsem počítal od 1997? Nějaké datum jsem zvolit musel a starší hodnoty inflace jsem nedohledal. A proč do 2023, no protože nemám křišťálovou kouli, abych věděl budoucí.
Jinak děkuji za odkaz na kalkulačku, ale moc jsem se nespletl ani s tím mým výpočtem.
Mimochodem ani v té kalkulačce nelze zadat starší rok, než 1993. Kdybychom to chtěli počítat korektně, musel by se každý rok výstavby počítat zvlášť z nákladů toho roku a inflace od toho roku. Takže stejně jen odhady.
Takže oprava dle kalkulačky a inflace od 1993 do 2024:
Dlouhé stráně by v dnešních cenách s hrubým odhadem vyšly na 22,6 mld Kč. Spíše o něco více, protože se mělo počítat více dozadu, dejme tomu do poloviny doby výstavby. Tím spíše pak Vinice za 28 mld nevypadají zase tak draze, když Dlouhé stráně měly první roky srovnatelnou výrobu.
Pořád je to daleko ke 40 mld, s kterými jste počítal Vy.
Jiří : Upřímně řečeno nevím jaké budou ceny a parametry baterií v roce 2035, takže máte možná pravdu ,že PVE budou překonané. Nicméně Dlouhé stráně stály 6,5 mld korun. V cenách z roku 1997. Za 7 let se projekt zaplatil a 21 let už vydělává.
Mimochodem, dal jsem si tu práci a zjistil si kumulovanou inflaci od 1996 do 2023 a ta je 107%.
Podle toho by Dlouhé stráně stály v letošních cenách cca 13,5 miliard Kč.
To je o dost méně, než 40 mld, Co s nimi počítal pan Švarc.
Kromě toho nově plánované PVE mají být podstatně investičně úspornější, protože se počítá s využitím stávajících nádrží.
"K samotné výstavbě vodního díla se přistoupilo až v květnu 1978 budováním podzemních objektů, inženýrských sítí a násypem horní nádrže"
To se jako nepočíta?
"Teprve v roce 1987 se stavba znovu rozjela naplno"
To se taky nepočítá?
Zkušební provoz v červnu 1994, kdy došlo k havárii turbogenerátoru. To už bylo prakticky všechno hotovo. Ani to se nepočítá?
Proč zrovna se počítá 1997? Tak proč nepočítáte s inflací taky až nějaký rok po dokončení nové PVE, tedy 2040?
Stejně je to jedno, i tak to by to bylo o dost dražší než jsem počítal, viz můj příspěvek s odkazem výše.
Nemusel jste si dávat práci, zaprvé je to špatně, zadruhé to za vás dobře spočítá kalkulačka na několika webech, např. inflacni-kalkulacka.cz a zatřetí, vážně počítáte inflaci rok po spuštění vs. několik let před zadáním projektu? Co by mělo to číslo říct?
Jenom že jste s reálnou cenou ještě mnohem víc mimo než jsem byl já.
Ekonomicky byly Dlouhé Stráně naprostý nesmysl. Provozně dávaly smysl v dobách, kdy běžely velké energetické bloky a bylo potřeba mít zálohu pro mezičas mezi nenadálým výpadkem a náběhem zálohy. Dnes podobnou službu vykonají baterie fotovoltaik propojené do jedné regulační sítě (vyzkoušela a připravuje Delta Green).
Dlouhé stráně se stavěly především k tomu, aby JE mohly naplno vyrábět celý den (i v noci) a při výrobě z PVE se pokryly odběrové špičky. Přičemž se počítalo (a v počátku tak i fungovala) s jedním cyklem denně. V tomto režimu se zaplatila už za 7 let. Dnes má skoro 2 cykly za den, takže by se zaplatila už za cca 4 roky.
K rychlosti regulace: z klidu do 100% za 100 sekund, z čerpání do 100% výkonu za 150 s. První desítky s se o zálohu výkonu stará setrvačná hmota točivých strojů.
Citát: "funguje jako výkonová rezerva systému, poskytuje regulační výkon a podílí se na řízení frekvence soustavy.
Srovnej: spuštění plynové turbíny 20-30 min., Paroplynová elektrárna cca 1 den, uhelná několik dnů.
Dále pak může fungovat v kompenzačním režimu, kdy pomáhá regulovat napětí v soustavě."
Existuje přímé vedení do elektrárny Chvaletice a mají certifikát pro black start. To znamená po black autu (úplnému výpadku sítě) nastartují dálkově generátor, potom turbínu v PVE, posléze elektrárnu Chvaletice a následně vše ostatní.
A že těch baterií je. Proto je zítra přes den cena na spotu až mínus 60 eur a večer 100 eur plus.
A ta vaše neomezená životnost - loni do ní investovali 100 milionů, letos 400, příští rok ještě víc. Hádám, že jen v průběhu 5 let do údržby nasypou miliardu.
Myslíte, že do bateriových úložišť není třeba investovat nic?
Je otázka, jestli bude s ohledem na klimatickou změnu co čerpat. Odpar tu musí být značný a vody v řekách je méně a měně.
Pro někoho kdo si myslí, že Dlouhé stráně, do nichž se investice vrátila za sedm let provozu, byly ekonomicky "naprostý nesmysl", to asi otázka být může...
Chtěl bych vidět, jak se 20 miliard v dnešních cenách zaplatilo za 7 let. Navíc - ta elektrárna reálně elektřinu nevyrábí, ona ukládá elektřinu vyrobenou jinde. To je jak kdybychom baterii říkali “bateriová elektrárna”.
Ona se nezaplatila v dnešních ale v tehdejších cenách a že "reálně elektřinu nevyrábí" není překážka v tom aby se zaplatila, zvlášť když kromě rozdílu v cenách elektřiny vydělává hlavně na podpůrných službách.
Vsadím krk, že by dnes podobná PVE nevyšla na 20 miliard ani zdaleka.
Generování elektřiny za 7 let by bylo přibližně 5 TWh, při průměrné účinnosti 76 % (viz údaje PVE 2022) by bylo třeba nakoupit elektřinu v objemu 6,6 TWh.
Hoďte si čísla do kalkulačky, opravdu ani s podpůrnými službami se nezaplatí takto rychle.
A v neposlední řadě bude za 10-15 let trh moc chaotický na PVE. Už žádná jistota, že v noci levnou elektřinu načerpáme a ve dne ji každý bude chtít za draho. Stačí trochu sluníčka a větru a celý výpočet návratnosti se zhroutí.
Jestli reagujete na mě, tak já jsem vůbec nic nepsal o tom, jak by se podobná PVE zaplatila dnes, pouze jsem reagoval na hlouposti Petra, který tvrdil, že "Ekonomicky byly Dlouhé Stráně naprostý nesmysl", což rozhodně nebyly, když už se dávno zaplatily.
Nakupovat elektřinu ani ztráty nemusí být problém, záleží na rozdílu ceny mezi nákupem a prodejem. A pak tu jsou ty podpůrné služby.
ad Jiří Švarc 13. duben 2024, 17:18
Čím více bude situace v energetice chaotická, tím více se akumulace vyplatí. Chemické akumulátory i PVE. Akumulace potřebujeme a v budoucnu budeme potřebovat stále více. Ostatně to vidíte i na tom, že z počátku měla PVE jeden cyklus denně, nyní už skoro dva.
ad Jiří Švarc 13. duben 2024, 17:18
A ještě Vám prozradím (pro Vás zřejmě tajemství):
Čím více bude instalováno FVE, tím více budou potřeba a tím více budou vydělávat akumulace, protože v obou denních odběrových špičkách slunce nesvítí a FVE nevyrábějí.
Ad Bob
Rozveďte prosím to tajemství a ideálně jestli můžete vysvětlit na tomto grafu:
Kde bude ten potřebný velký cenový rozdíl (alespoň 1,5 Kč/kWh) pravidelně 2x denně po celý rok?
S akumulací naprosto souhlasím, s PVE naprosto nesouhlasím, tam chybí potřebná pružnost a taky nezapomínejte, že je to jeden velký zdroj na jednom místě, ne tisíce malých, tedy k nižší účinnosti si připočítejte ztráty ve vedení, když tam z těch tisíců FVE budete elektřinu muset nějak dopravit a rozdistribuovat zpět. Se započítám všeho je k porovnání spíš vodíková elektrárna (taky ekonomická katastrofa) než bateriové úložiště.
Pro pana Švarce:
Já Vám dám lepší odkaz, na spotové ceny, za které u nás můžete elektřinu nakoupit. Zdroj OTE
ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/denni-trh?date=2024-04-12.
Máte tam nastaven nejbližší minulý pracovní den, ale samozřejmě si můžete zvolit jakýkoliv.
Konkrétně tedy pátek 12.4.2024, cena elektřiny v €/MWh
Ranní špička 8:00 hod, 95,93
Poledne, největší výroba FVE, -0,14
Večerní špička 21:00 hod, 123,09
24:00 hod, 68,10
Zdá se Vám rozdíl ceny mezi večerní špičkou a polednem v hodnotě 123,23 €/MWh a potom znovu 27,83 za jeden den málo na to aby si akumulace v PVE na sebe vydělala?
Mimochodem nabíjením v poledne přebytkem z FVE je daleko ziskovější, než nabíjení v noci.
Při rozdílu cen během dne 50 až 150 Eur a častým záporným záporným cenám bych o návratnosti moc nespekuloval….
Nevím na co se čeká, už tam dávno měly být plovoucí vyzkoušena fotovoltaika společně s nějakou tou větrnou elektrárnou, přístupově umožněné.
Tak tady máte něco na porovnání, v Číně už nyní, v EU taky brzy...
pv-magazine.com/2024/04/12/catl-unveils-first-mass-producible-battery-storage-with-zero-degradation
přečtěte si to celý, je to poučný pro nejbližší vývoj i v Čechách.
A ta roční výroba už taky brzo dosáhne toho, co již dosáhla fotovoltaika, časy se mění i v akumulaci...
A co jste tím chtěl říct? Cena tam není uvedena.
Chystají akumulaci 200 MWh. Dlouhé stráně mají 3,7 GWh, 18,5 krát více.
Slibují nesnížení kapacity 10 let. Dlouhé stráně už poněkolikáté kapacitu zvýšily a to mají téměř 30 let.
Akumulátory půjdou stejně za 20-30 let do šrotu, PVE tu bude určitě více, než 100 let.
Pro srovnání vynásobte cenu akumulátorů aspoň třikrát.
PVE je daleko ekologičtější.
Cena neustále klesá, jako u solárních panelů (learning curve), taky jste si to před 10-15 lety neuměl představit
Výstavba úložiště obdobné kapacity z baterií zabere cca 20x menší plochu a 20x kratší čas.
Už jsou (laboratorně) bateriové systémy s předpokládanou životností sta let
Co se ekologičnosti týče, nechám to na odbornících, ale hlavně "co je ekologičtější"(optimálnější pro přírodu) závisí vždy na místních podmínkách
Akumulace elektřiny už je samozřejmostí nyní (neznám člověka, co nemá mobil nebo iPad nebo notebook nebo akunářadí....
fotovoltaika vzrostla ve světě tisícinásobně během 22 let.
Klasický pan Vaněček.
Obě nádrže PVE Dlouhé stráně jsou 3,8* větší, než jím odkazované bateriové úložiště stejné kapacity (a ne 20*, jak napsal).
Ovšem je velký rozdíl koukat na kontejnery akumulátorů, nebo vodní nádrže. Dlouhé stráně jsou postaveny v chráněné krajinné oblasti a krásně do ní zapadají.
Stavělo se cca 10 let (když odečtu dobu zastavení stavby) i stejnou kapacitu akumulátorů (18,5 v odkazu uvedených ložišť) by byl dobrý výkon za 10 let postavit.
A opět ta těšínská jablíčka... akumulátory v laboratořích, ceny budou radikálně klesat...
My bychom měli stavět nyní. "Včera bylo pozdě". Aktuálně se uvažují PVE s nižšími náklady, než odpovídají Dlouhým stráním. Takže uvažujte technologie a ceny nynější, maximálně za jednotky let, než se vyřídí stavební povolení.
Oba druhy akumulace jsou dobré, záleží vždy na místních podmínkách. U Dlouhých stráních jsem byl vloni v létě v Koutech na dovolené. Klasický Bob.
"Aktuálně se uvažují PVE s nižšími náklady, než odpovídají Dlouhým stráním."
Zdroj?
Jiří Švarc: Se ptá člověk, který vypustil větu, cituji: " Ať se to dobře počítá, tak řekněme 36 mld. Kč za 3,6 GWh, tedy 10 tisíc Kč/kWh."
Dlouhé stráně jsou asfaltem vymazaná díra v kopci. Nejsou o nic víc estetičtější než VTE.
Ano Klasický Bob, který si ověří údaje.
Klasický Vaněček střelí od boku hasnumera, kterými nás pak straší.
Co jste si ověřil? Byl jste tam?Já ano.
Já tam byl taky. I přímo v elektrárně. A kromě toho si dovedu najít parametry na webu.
Vývoj letí šíleně vpřed a v ČEZu můžou každý měsíc přepočítávat náklady/odpisy/amortizaci. Bateriové úložiště co přijdou na trh během dvou let změní totálně vše. Ochutnávka níže:
Největší světový výrobce lithiových baterií Contemporary Amperex Technology (CATL) oznámil prudké snížení cen a představil revoluční systém skladování energie (BESS) s nulovou degradací výkonu a kapacity. Ostrý souboj čínských může letos podle expertů vyústit cenovou válku, jenž umožní výrazný pokles cen elektromobilů i samotných BESS.
Dobrý den, mám bateriové úložiště necelých 40 kWh instalováno podzim 2016. Tedy za pár měsíců bude 8 let staré. Z měření kapacity baterek jsem s politováním musel konstatovat, že kapacita klesla na 67 % v průměru, tedy za dva roky budu na 50 % ???.
Mám rybníček a pod ním asi 80 - 100 m rozdíl je řeka, mít malou PVE to by byla výhra.... ale nevím kde se to dá koupit - objednat...
Co to je za baterie?
Trakční olovo?
Trakční a hlavně staniční olovo by vydrželo při dobré údržbě daleko déle.
Ne ty německé Litiovky, jedna za 100 000 Kč...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se