ROZHOVOR: Inspiraci z Dánska dovezli na jižní Moravu. Manželé ve Stupešicích založili Dobro-družný statek

Ilustrační foto
Autor: Dobro-družný statek, St...

Manželé Pohořalovi ve Stupešicích spojili příjemné s užitečným. Na Dobro-družném statku nabízí zážitkové ubytování i prodej lokálně vypěstované zeleniny. V Dánsku několik let čerpali inspiraci pro šetrné zemědělství a nyní k nim dobrovolníci přijíždějí z celého světa. V rozhovoru představili pojem komunitou podporované zemědělství, a jak ho využívají na svém statku.

Proč jste se pustili do statku? Přece jen v České republice pracuje v zemědělství méně než 2 % lidí a mzdy se pohybují na 80 % průměrných mezd. 

Naše první zkušenosti se zemědělstvím máme z Dánska, kde jsme pracovali na několika ekologických farmách během jarních a letních měsíců více než pět let. Byl to náš způsob, jak si vydělat peníze na cestování po světě. Postupem času jsme se nejenom naučili tomu, jak vypěstovat chutné a bez pesticidů a herbicidů ošetřené jídlo, ale začali jsme se také více zajímat o myšlenky udržitelného životního stylu. Když jsme se pak rozhodli natrvalo vrátit do České republiky, chtěli jsme naši inspiraci, kterou jsme získali ve světě, nějak využít a zhmotnit na jednom místě. V současné chvíli pěstujeme bio zeleninu, kterou dodáváme ve formě zeleninových bedýnek do Znojma a do Brna, na statku ale také poskytujeme krátkodobé pobyty, pořádáme workshopy, festival apod.

Kolik času denně tomu tak věnujete? 

Na statku je samozřejmě práce stále dost. Hodiny si ale nepočítáme. Je třeba vždy dělat priority. Věnovat se věcem, které „hoří“. Když je energie, chuť a čas, zabýváme se dlouhodobějšími projekty. Snažíme se hospodařit udržitelně nejenom, co se týče půdy a přírody, ale také našeho zdraví a fyzické a mentální energie.

Proč jste se rozhodli založit statek zrovna na Jižní Moravě?

Region Jižní Moravy má jednu z neúrodnějších půd, takže naše hledání automaticky směřovalo sem. Já navíc z Jižní Moravy pocházím, vyrůstala jsem v Brně a ve Znojmě mám část rodiny, takže rozhodování bylo snadné.

S jakými největšími výzvami jste se doposud utkali? 

Co se týče pěstování bio zeleniny, musíme říct, že zatím každý rok byl výzvou. Například tento rok začal velice studeným a deštivým jarem, kdy jsme si odběr bedýnek museli o týden posunout. Zelenina nedozrávala a nerostla. Červenec byl zase na druhou stranu extrémně teplý, po dobu několika týdnů nám nespadla ani kapka, rozmnožili se škůdci, hlavně krytonosci, kteří se k nám stahovali ze sousedních polí po sklizni řepky a napadali nám veškerou brukvovitou zeleninu. Ekologické zemědělství je náročnou disciplínou, hlavně co se týče nemožnosti předpovědět průběh sezony kvůli nestálému počasí. Zemědělec musí být neustále ve střehu a připraven změnit plány, např. vysázet jiný druh zeleniny. Musí se přizpůsobit. A díky změně klimatu můžeme očekávat nejspíše ještě extrémnější výkyvy počasí.

Doporučili byste mladým lidem, ať se pouští do farmaření a zemědělství? 

Mladí zemědělci si musí dobře promyslet celý koncept svého hospodaření, musí si spočítat, jestli jsou schopni se uživit a zároveň se fyzicky a mentálně nezničit. Jako mikro zemědělec si musíte řešit nejenom administrativu, ale samozřejmě také odbyt zeleniny, marketing, sociální sítě. Je toho samozřejmě hodně, ale dobrý koncept má určitě budoucnost.

Co vám na tom všem přináší největší radost?

Určitě pozitivní zpětná vazba, návraty našich hostů do ubytování každý rok, pocit, že to, co děláme má nějaký dosah, a třeba i jen malý pozitivní dopad na krajinu a komunitu okolo nás.

Čeho máte největší odbyt? 

Zeleninové bedýnky skládáme podle toho, jaké druhy zeleniny máme aktuálně na zahradě a ve fóliovníku k dispozici. Na jaře to je převážně listová zelenina, chřest, rebarbora, bylinky, v létě bedýnkám kraluje hlavně plodová zelenina: rajčata, papriky, lilky, cukety, okurky a na podzim zase dýně, zelí, kořenová zelenina. Veškerou zeleninu, kterou vypěstujeme prodáme ve formě bedýnek, takže nejezdíme ani na trhy nebo neprodáváme přes online řetězce.

Tento koncept známý především v Severní Americe a západní Evropě, se nazývá KPZ, neboli komunitou podporované zemědělství. Zákazník se na začátku sezony domluví se svým farmářem na pravidelném odběru bedýnek. Farmář má tak jistotu odbytu své zeleniny, zákazník zase ví, odkud zelenina z bedýnky pochází. Zákazník svým odběrem podporuje lokální farmáře, farmář kolem sebe zase vytváří komunitu odběratelů. Celý řetězec cesty jídla je tak zkrácen na minimum, z čehož benefitují všichni, včetně životního prostředí.

Kdybychom měli říct, která zelenina je nejoblíbenější, tak to budou nejspíše rajčata, ty miluje opravdu každý náš zákazník.

Pracujete na statku sami nebo máte i sezónní pracovníky?

Pracujeme tu sami. Minulý rok jsme začali spolupracovat s Farmářskou školou, takže nám na statek jezdí studenti, kteří nám tu v rámci praktické výuky pomáhají s pěstováním zeleniny. Tento rok máme navíc velkou poptávku přes dobrovolnické portály Workaway nebo HelpX od dobrovolníků z celého světa, kteří k nám na statek chtějí přijet, pomoct a něčemu novému se naučit. A nesmíme zapomenout na naše kamarády a rodinu, kteří také čas od času přiloží ruku k dílu.

Co nového na statku chystáte? Kam ho budete směřovat?

Na statku jsme během minulého půlroku zrekonstruovali stodolu, kterou budeme používat k seminářům a workshopům. Je ale možné si ji také pronajmout a využít k soukromým oslavám nebo menším svatbám. Rádi bychom také přikoupili pozemek v okolí, kde bychom začali s novým konceptem: agrolesnictví, což je vlastně spojení sadařství, pěstování jedlých keřů, zeleniny a živočišné výroby. Nápadů máme v hlavě spoustu, ale jejich realizace samozřejmě závisí na více faktorech.

Autory článku jsou Ivana Pohořalová (Dobro-družný statek) a Alvin Korčák (Impact Hub Brno). Text vznikl v rámci projektu Živý region Podbrněnsko. Financován byl z Norských fondů.