Kalousek ostře ke knize o Zemanovi: Prochlastat se téměř k exitu a být zachráněn není spiknutí

Miroslav Kalousek a Miloš Zeman

Miloš Zeman v exkluzivním rozhovoru zhodnotil českou zahraniční politiku

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se ostře pustil do bývalého prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s novou knihou Spiknutí, která má poodhalit okolnosti hospitalizace v ÚVN po sněmovních volbách 2021 a údajný pokus některých zákonodárců odstranit hlavu státu. „Prochlastat se na hranici exitu a být zázračně zachráněn, tomu se říká štěstí, ne spiknutí,“ nebral si servítky Kalousek. Za spiknutí naopak označil jedno ze Zemanových kontroverzních rozhodnutí v roce 2013.

„Žijeme v době matení pojmů, uvádějme je na pravou míru. Spiknutí, to bylo například odmítnout jmenovat vládu s většinou ve Sněmovně a jmenovat Rusnokovu vládu bez sněmovní podpory,“ uvedl Kalousek na sociální síti X.

Připomněl tak bouřlivé události, k nimž došlo na české politické scéně v roce 2013. V červnu zmíněného roku odstoupil Petr Nečas z postu premiéra v důsledku kauzy Nagyová. O dva dny později ODS přišla s tím, že má za Nečase náhradu – jako novou premiérku navrhla Miroslavu Němcovou, s čímž souhlasili i partneři z TOP 09 a LIDEM. Koalice také garantovala podporu alespoň 101 poslanců.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jestli Kalousek založí novou stranu, bude to obrovská chyba, varuje Pekarová

Jenže Miloš Zeman – tou dobou asi tři měsíce v prezidentském úřadu – udělal velmi kontroverzní krok. Místo aby pověřil sestavením kabinetu Němcovou, jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Jeho kabinet pak vládl déle než půl roku bez důvěry Sněmovny.

Zeman si na rozdíl od Kalouska nemyslí, že by se dopustil spiknutí. „Ano, jmenoval jsem Rusnoka premiérem v době, kdy Petr Nečas podal demisi. Mohl jsem jmenovat Mirku Němcovou a obávám se, že by to byla dosti značná katastrofa. Když si přečtete Ústavu, zjistíte, že prezident má právo jmenovat premiéra, a to bez jakýchkoliv omezujících podmínek,“ řekl loni v březnu ve vysílání CNN Prima NEWS.

Kalouskův vzkaz na síti X měl však ještě pokračování. „Prochlastat se na hranici exitu a být zázračně zachráněn, tomu se říká štěstí, ne spiknutí,“ sdělil exministr financí. Jde bezpochyby o narážku na novou knihu Luboše Procházky a Radima Panenky s názvem Spiknutí. Kniha má pojednávat o okolnostech Zemanovy hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) po volbách v roce 2021.

Napětí mezi Hradem a Senátem

Tehdejší prezident v nemocnici, kam byl převezen v bezvládném stavu, strávil celkem 48 dní. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s prezidentovým chronickým onemocněním, které ale blíže neupřesnili. Člen prezidentova lékařského konzilia Pavel Pafko v době hospitalizace řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, a naznačil, že jde o cirhózu jater.

Část veřejnosti i někteří politici ostře kritizovali mlžení hradní kanceláře o Zemanově zdravotním stavu. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se proto oficiálně dotázal ÚVN. Ta ve své odpovědi sdělila, že Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Část poslanců a senátorů včetně Vystrčila začala mluvit o tom, že v případě nezlepšení prezidentova zdravotního stavu bude nutné přistoupit k aktivaci článku 66 Ústavy, což by znamenalo dočasný převod části prezidentských pravomocí.

Vzhledem ke zlepšení Zemanova stavu nakonec Vystrčil přípravy na aktivaci zmiňovaného článku ukončil. Zeman později chování Vystrčila a některých dalších zákonodárců označil za hyenismus a pokus o puč.

Kniha Spiknutí, v níž Zeman vylíčil svůj pohled na věc, mluví o údajném pokusu odstranit prezidenta, do čehož se kromě Vystrčila měli zapojit také premiér Petr Fiala (ODS), senátor Pavel Fischer, ale i ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a mnoho dalších.

Tagy: