Hyacinty patří mezi první posly jara. Pro svoje bohaté květenství, intenzivní květinovou vůni a pestrou paletu barev zdobí zahrádky, jarní truhlíky, ale neudělá ostudu ani na slavnostně prostřeném stole. Právě tento omamně vonící kousek jarní přírody mě inspiroval k výrobě dózičky s víčkem. Květinová nádobka může sloužit jako šperkovnice, cukřenka, solnička či schránka na libovolné drobné poklady. Ale pěkně popořádku. Vezmeme si pracovní zástěru, uřízneme kus hlíny a jdeme na to...
Materiál a pomůcky:
- keramická hlína KS
- miska, igelit, nožík, houbička, štětec
- šlikr
- hráškově zelená glazura PD 420
- bílá glazura PW 185
- fialová glazura se zelenými efekty GL 687 Glimmer Lilac
- oxid mědi
Misku vysteleme igelitem a kuličkovou metodou vytvoříme 2 stejné misky. Vnitřní prostor pěkně uhladíme.
Dbáme na to, aby byla tloušťka stěny všude stejná. Okraj seřízneme do rovna nožíkem.
Misky k sobě cvičně přiložíme. Případně upravíme okraje, aby slepením vznikla koule. Narýhujeme okraje a přilepíme šlikrem k sobě.
Necháme mírně zavadnout.
Nožíkem vyřízneme v horní polovině víčko se zobáčkem. Řez vedeme pod úhlem, aby víčko nezapadávalo.
Upravíme plochy řezu. Díky vyříznutému zobáčku vždy víčko správně nasměrujeme.
Naše dóza je inspirována rozkvétajícími hyacinty. Na pokličku tedy vyrobíme úchytku ve tvaru květu z kuliček hlíny s řadou lístků okolo.
Úchytku přilepíme šlikrem a víčko přiklopíme. Necháme schnout společně a poté také zavřenou dózu přežahneme.
Do rýh zatřeme oxid mědi, ze zbytku plochy oxid zase houbičkou setřeme. Poté naneseme bílou glazuru zvenku i uvnitř.
Lístky glazujeme hráškově zelenou a květ fialovou glazurou se zelenými efekty Glimmer Lilac.
Pálíme přiklopené, plochy spoje necháme bez glazury.
Vypálíme na vysoký výpal 1180 °C.
Autorka/foto: Michala Šmikmátorová
Golem 2/2024
Milí přátelé keramiky,
vítejte u dalšího čísla Golema, v pořadí druhého tohoto roku. Pravidelně po odletu Golema do tisku řeším otázku, co s těmi dvaceti výrobky, co tu balancují na okraji zcela zaplněného parapetu s výčitkou: Tak, co jako teď bude? Některé kousky prostě pošlu zpět, protože je vyrobil někdo z kroužku nebo kurzu a trpělivě čeká, až si je milostivě nafotíme, popíšeme, nerozbijeme a zase je v pořádku vrátíme. Část věcí menších rozměrů šupnu do našich květináčů, ve kterých však již pro samé keramické artefakty nejsou ty nebohé rostliny vůbec vidět. Naštěstí v úterky vodí moje máma našeho Jirku z družiny domů a celkem ochotně odnáší pár věcí jako drobné dárky pro svoje kamarádky. Nehledí na moje protesty, že zezadu to není naglazované nebo mi to upadlo a je to lepené z několika desítek kousků. No budiž, hlavně že vzniká volný prostor a začíná být vidět trochu z okna.
Stále ovšem významný počet užitných ploch obývají hloučky keramických štamgastů. Tak jo, vezmu je do zahrady v našem vnitrobloku. Slunce tam olízne cihlovou zídku jen odpoledne, jinak je tato půvabná zelená oáza v centru Brna obklopená ze všech stran vysokými starými činžáky ve stálém stínu. Z květin a bylinek to tím pádem zvládají jen ty nejstatečnější druhy. Neusnadňují jim to ani pravidelné nájezdy několika předškoláků a malých školáků, naše nevyjímaje, kteří tu naši odvážnou květenu s úspěchem likvidují v zápalu her i přes naše výhružné hulákání z oken. Nicméně výsledky keramického snažení zapíchnuty v měkké hlíně jsou kupodivu celkem odolné, a tak se okraje čtvercové zahrady pyšní různými hmyzími příbytky, mýdlenkami, cedulkami s nápisy, polovinami talířů, hlavami dinosaurů, hrnky bez uší, divoce naglazovanými prapodivnými postavičkami, kusy cedníků a konviček bez víčka a domečky pro včely, žabky a křečky.
Představuji si, jak se tu jednou v daleké budoucnosti bude někdo hrabat v záhoně a narazí na kus žabího domku, pokladničku ve tvaru tučňáka nebo stojánek na vajíčko. Co si asi pomyslí? Poběží se svým nálezem domů, kde se všichni seběhnou a budou hádat, jak je to staré a k čemu to asi sloužilo? Sem se něco kulatého dávalo, ale co? Přijde mi to komické. Takový vtípek pro budoucí generace. Máte se, holenkové, na co těšit! Teď tam nově přibude domek pejska a kočičky, aromalampa bez nožky a pár knoflíků. Doufám, že vás to jednoho krásného dne při zahradničení mile překvapí, drazí budoucí sousedé...
Michala Šmikmátorová/šéfredaktorka
