Favoritem voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 je hnutí ANO. Za hlavního vyzyvatele lze podle volebních preferencí považovat koalici SPOLU – pokud ODS, TOP 09 a KDU-ČSL potvrdí pokračování spolupráce. V parlamentu by neměli chybět ani Piráti, zástupci SPD a Starostové. Jaké další strany mají podle aktuálních volebních modelů šanci na zvolení a proč někdy může rozhodovat spíše volební potenciál než preference?
Volební průzkumy pro parlamentní volby 2025
Volby do Poslanecké sněmovny se blíží. Přesný termín zatím stanovený není, nejpozději 90 dnů před volbami ho vyhlásí prezident Petr Pavel. Vzhledem k termínu posledních parlamentních voleb je jisté, že k volebním urnám půjdeme na podzim roku 2025. Agentury zkoumající volební preference nás ale již nyní zásobují modely, které odhadují výsledky voleb. Co se dá z volebních průzkumů aktuálně vyčíst?
ANO si udržuje náskok
Jasným favoritem parlamentních voleb 2025 je hnutí ANO. Hlavní opoziční strana vedená Andrejem Babišem si podle většiny volebních průzkumů udržuje podporu více než 30 % voličů. V březnu roku 2024 atakovaly volební preference hnutí ANO v průzkumu agentury Kantar dokonce 40 %. Podle aktuálních průzkumů bychom se tak ani neměli ptát, kdo volby do parlamentu vyhraje, ale spíše o kolik.
Vládní strany musí kandidovat SPOLU
K volebním preferencím hnutí ANO se nejvíce přibližuje koalice SPOLU. Subjekt složený z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se v průzkumech umisťuje na druhé příčce se ziskem přesahujícím 20 %. Nutno dodat, že členové vítězné koalice z parlamentních voleb 2021 zatím společnou kandidaturu nepotvrdili. Spolupráce se ale jeví jako velmi pravděpodobná a naznačují ji i prohlášení koaličních politiků. Volební preference samostatných stran tak vysoké pochopitelně nejsou – ODS většinou nepřekračuje 15 %, TOP 09 a KDU-ČSL dokonce balancují na hraně zvolení.
Piráti, SPD a Starostové aneb „desetiprocentní“?
Nejdramatičtější souboj se aktuálně svádí o třetí příčku. Volební preference okolo 10 % dlouhodobě vykazují Piráti i SPD. Pirátská strana tentokrát nebude kandidovat v koalici s hnutím STAN. Jak Ivan Bartoš, tak Vít Rakušan tuto možnost ve svých prohlášeních vyloučili. Také Starostové se ve volebních průzkumech přibližují k 10% hranici.
SOCDEM, KSČM, Přísaha – život na hraně
Poslední parlamentní volby v roce 2021 přinesly jeden unikát. Více než milion voličů hlasovalo pro strany, které se nakonec do parlamentu nedostaly. Propadl téměř každý pátý hlas – nejvíce v historii samostatné České republiky. Nejblíže k překonání potřebné pětiprocentní hranice byla Přísaha vedená Robertem Šlachtou, která získala 4,68 % hlasů. Z Poslanecké sněmovny po 30 letech vypadla ČSSD se ziskem 4,65 %. Obě strany se letos pokusí o reparát, ČSSD již pod novým názvem SOCDEM.
Tradiční značku ČSSD se pokouší vzkřísit Jiří Paroubek, který vede subjekt s názvem Česká suverenita sociální demokracie.
Návrat na hlavní politickou scénu chystají také komunisté – možná v levicové koalici Stačilo!, jež zformovali pro volby do Evropského parlamentu. V Poslanecké sněmovně by rád zasedl i organizátor protivládních demonstrací Jindřich Rajchl se stranou PRO. Své naděje živí i Svobodní, Zelení a Trikolora. Ta však ve volbách v roce 2024 testuje spolupráci s SPD.
Volební preference stran pro volby do Poslanecké sněmovny: Jak je číst?
Na volební preference je nutné nahlížet opatrně. V minulosti jsme opakovaně viděli, jak se předběžné odhady mohou od konečných výsledků výrazně lišit. Je potřeba si uvědomit, že volební preference vždy zachycují jen aktuální výsledek průzkumu, který byl provedený ve vybraném čase, určitou metodou a na malém (byť většinou reprezentativním) vzorku populace.
Opomíjet nelze uváděnou statistickou chybu. U větších předpovídaných zisků obvykle činí až 3 %. Při běžném intervalu spolehlivosti 95 % znamená podpora strany ve výši 23 % „pouze“ to, že by se výsledek daného subjektu při hypotetických 100 měřeních v 95 případech pohyboval mezi 20–26 %. Během 5 zbylých měření by výsledek ležel mimo vymezený interval.
Přesnost volebních průzkumů komplikují také nerozhodnutí voliči. V praxi se až třetina voličů rozhoduje v posledním týdnu před volbami. Jejich rozhodnutí ovlivněné hlavní fází kampaně a klíčovými televizními debatami se tak do volebních preferencí nepromítne – tím spíše, že v posledních třech dnech před volbami se volební průzkumy v ČR již zveřejňovat nesmí.
Volební preference může zkreslovat i zvolená metodologie nebo tzv. syndrom stydlivého voliče. Ten označuje situaci, kdy se dotazovaný za svoji volbu stydí a raději v průzkumu uvede jinou stranu. Kvůli „stydlivým voličům“ typicky dochází k podhodnocení kontroverzních stran a kandidátů. Data agentur nám tedy poskytují informace, které o stavu ve společnosti výrazně vypovídají, ale stále k nim musíme přistupovat obezřetně.
Stranické vs. voličské preference
Volební průzkumy bývaly v minulosti často špatně interpretovány. Uživatelé výstupů zaměňovali různé druhy volebních preferencí a ve veřejném prostoru docházelo ke zkreslení výsledků. Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR) proto iniciovalo zavedení jednotné terminologie. V rámci hlavních výstupů výzkumu byly definovány stranické a voličské preference.
- Stranické preference: Vypovídají o rozložení politické přízně mezi všemi osobami s volebním oprávněním. Do výpočtu stranických preferencí jsou zahrnuté i osoby, které k volbám nepůjdou nebo neví, koho budou volit.
- Voličské preference: Zahrnují jen osoby, jež by pravděpodobně šly volit. Lidé, kteří ještě neví, jestli by se voleb zúčastnili a koho by případně volili, mají samostatnou kategorii. Voličské preference se proto více podobají skutečným výsledkům voleb.
Jako další základní termín byla definovaná volební prognóza, jejímž cílem je odhadnout výsledek budoucích voleb. Především kvůli nestabilitě voličských postojů v ČR ale agentury začaly časem pracovat spíše s volebními modely, které ukazují hypotetický výsledek voleb v době sběru dat.
Volební potenciál
Nevyzpytatelný pohled na volební preference mohou zpřesnit další sledované ukazatele. K nejdůležitějším patří volební potenciál. Tato hodnota vyjadřuje, kolik procent hlasů by strana získala, pokud by přesvědčila všechny voliče, kteří o její volbě uvažují. Respondenti mohou v průběhu volebního průzkumu označit více zvažovaných subjektů. U grafů vyjadřujících volební potenciál se proto nenechte překvapit tím, že součet hlasů přesahuje 100 %. Zahrnuté jsou názory všech dotazovaných, kteří účast ve volbách nevylučují – včetně nerozhodnutých voličů.
Podle průzkumu Medianu z dubna 2024 má nejvyšší volební potenciál ANO s 40,5 procenty, následujÍ ODS (22 %), Piráti (20,5 %), STAN (18 %), SOCDEM (12,5 %) a SPD (14 %). Srovnatelný potenciál mají další vládní strany TOP 09 (11,5 %) a KDU-ČSL (9 %) i mimosněmovní PRO 2022 (9 %), KSČM (10 %) a Přísaha (9 %).
Síla volebního potenciálu se naplno projevila v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Koalici SPOLU se podařilo oslovit většinu potenciálních voličů – a to z velké části na úkor koalice PirSTAN, jejíž volbu zvažovaly podobné skupiny voličů.
Voličské jádro
Dalším ukazatelem zveřejňovaným agenturami v rámci volebních průzkumů je voličské jádro. Údaj vyjadřuje procento voličů, kteří jsou pevně rozhodnuti danou stranu volit. Voličské jádro bude vždy menší než volební potenciál strany. Z pohledu politických stran je voličské jádro velmi důležité – obvykle se jedná o voliče, kteří ke straně mají silný a dlouhodobý vztah. Větší volební jádro mívají etablované politické strany. Naopak u nových stran a hnutí bývá procento pevně rozhodnutých voličů nižší.
Podle průzkumu Medianu z dubna 2024 má nejvyšší volební jádro ANO s 24,5 procenty, následují ODS (7 %), SPD (6,5 %), Piráti (4 %) a KSČM (2,5 %) a STAN (2,%).
Volební model
Na základě nasbíraných dat z volebních průzkumů vytváří agentury volební modely. Jejich cílem je ukázat výsledek hypotetických voleb konaných v době sběru dat. Volební model pracuje jen s respondenty, kteří by k parlamentním volbám pravděpodobně dorazili. Hlasy nerozhodnutých voličů se rozdělují mezi kandidující subjekty podle odpovědí na doplňující otázky.
Výsledky volebního modelu by se v době těsně před volbami měly nejvíce přibližovat jejich reálnému výsledku. Nicméně i při interpretaci volebních modelů je nutné zohlednit, že se značná část voličů rozhodne až v posledním týdnu před volbami.
Agentury pořádající volební průzkumy v ČR
Volební průzkumy v České republice zpracovává několik agentur. K nejznámějším patří Median, STEM, STEM/MARK, Kantar, Data Collect, Ipsos a CVVM.
- Median: Česká výzkumná agentura založená v roce 1993 Přemyslem Čechem. Median se zabývá zejména výzkumem trhu, médií a veřejného mínění. Kromě ČR působí i na Slovensku.
- STEM: Agenturu STEM založil v roce 1990 Jan Hartl. Organizaci lze označit za první polistopadovou tazatelskou síť. V roce 2015 změnila společnost STEM právní formu na zapsaný ústav. Působí tak jako nezávislá a nezisková výzkumná instituce.
- STEM/MARK: Z agentury STEM se v roce 1994 vyčlenila sesterská akciová společnost STEM/MARK. Zaměřuje se především na výzkum trhu, spotřebního chování a médií.
- Kantar: Kantar CZ je součástí Kantar Group – globální společnosti se sídlem v Londýně. Na českém trhu získala skupina Kantar svoji současnou podobu spojením výzkumných společností Millward Brown a TNS Aisa. V oblasti volebních průzkumů je Kantar známý zejména díky spolupráci s Českou televizí.
- Data Collect: Výzkumná agentura Data Collect se v Česku a na Slovensku odlišuje hlavně svými rozsáhlými online panely. Od roku 2018 je společnost součástí mezinárodní rodiny Talk Online Panel.
- Ipsos: Počátky dnešního Ipsosu v ČR sahají do roku 1992, kdy Radek Jalůvka založil agenturu Tambor. Do Tamboru v roce 2006 majetkově vstoupila globální společnost Ipsos. Z hlediska dosaženého ročního obratu je Ipsos největší výzkumnou agenturou v Česku.
- CVVM: Volební průzkumy přináší také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) – výzkumné oddělení Sociologického ústavu AV ČR. Historie organizace sahá až do roku 1946, kdy začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné centrum vzniklo v roce 2001 převedením svého předchůdce (IVVM) z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Metodologie agentur
Agentury ve svých volebních průzkumech využívají různou metodologii. Její pochopení přispívá k lepší interpretaci výsledků. Jedním z klíčových aspektů je výběr vzorku dotazovaných. V praxi se využívají dva základní postupy – pravděpodobnostní (náhodný) výběr a nepravděpodobnostní (v případě volebních průzkumů typicky kvótní) výběr. Druhá varianta výrazně převažuje. Instituce mají k dispozici údaje o složení populace včetně informací o věkové struktuře či dosaženém vzdělání. Dokáží tak vytvořit reprezentativní vzorek, který odpovídá zmenšenině české populace.
Liší se rovněž metody sběru dat pro volební průzkumy. K používaným metodám patří:
- osobní rozhovor s vytištěným dotazníkem (PAPI) nebo zaznamenáváním odpovědí respondenta do počítače či tabletu (CAPI),
- telefonický rozhovor (CATI),
- online dotazník (CAWI/CASI),
- dotazování poštou (dnes již prakticky nepoužívané).
Obvyklé postupy hlavních agentur v ČR při tvorbě volebních průzkumů jsme shrnuli do následující tabulky.
Agentura | Výběr vzorku | Používané metody |
Median | Kvótní výběr v náhodně vybraných oblastech ČR | Osobní dotazování s využitím laptopů (CAPI), telefonické dotazování s využitím PC (CATI), dotazování nezastižitelných skupin online (CAWI) |
STEM | Kvótní výběr | Online dotazování (CAWI), telefonické rozhovory (CATI) |
STEM/MARK | Kvótní výběr | Online dotazování (CAWI), telefonické rozhovory (CATI) |
Kantar | Kombinace náhodného a kvótního výběru | Telefonické rozhovory se záznamem do počítače (CATI), webové dotazování z řízeného panelu respondentů (CAWI) |
Data Collect | Náhodný výběr | Telefonické dotazování náhodně generovaných čísel (CATI), online dotazování (CAWI) |
Ipsos | Kvótní výběr | Online dotazování (CAWI) |
CVVM | Kvótní výběr | Osobní rozhovory tazatele s respondentem (CAPI a PAPI) |
Výzkumné agentury používané metody v jednom volebním průzkumu často kombinují. V těchto případech je nutné zohlednit, v jakém poměru byly metody nakombinovány a která převažovala.
Chybovost a proč se volební průzkumy liší
Již samotný pohled na metodologie agentur napoví, proč se výstupy volebních průzkumů liší. Například zmiňovaný syndrom stydlivého voliče se daleko více projeví při osobním a telefonickém dotazování než v online prostředí.
Rozdíly ve volebních průzkumech samozřejmě způsobuje i jejich načasování. Výzkum vždy vypovídá o náladě ve společnosti v době dotazování. Za měsíc může být stav zcela jiný. Změnit se mohou poměry ve společnosti nebo aktuální ekonomická situace. Přijít mohou kontroverzní výroky politiků či korupční skandály. V neposlední řadě může mezi volebními průzkumy dojít k zásadní změně životních podmínek dotazovaného.
Spolu s různorodou metodologií a načasováním volebních průzkumů vstupují do hry další aspekty – statistická chyba, nerozhodnutí voliči nebo třeba formulace výzkumných otázek. Jak se tedy v nepřehledné situaci vyznat? Odborníci doporučují sledovat volební průzkumy různých agentur. Jejich výsledky si vždy zasaďte do kontextu zohledňujícího použité metody a datum provedení výzkumu. Kromě volebních preferencí se zaměřte také na dlouhodobé trendy, které dobře zachycují vývoj na politické scéně.
