Štrasburk - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Veřejné finance zemí EU by se rovněž měly po období pandemie covidu-19 vrátit na udržitelnou úroveň.
Nová pravidla počítají mimo jiné s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení bude více než dosud zohledňována individuální situace jednotlivých zemí.
Reformu Paktu stability a růstu navrhla Evropská komise v dubnu 2023, členské státy o ní původně měly hlasovat již loni v říjnu, nakonec se shodu v rámci sedmadvacítky povedlo najít až na konci prosince, dohoda v trialogu s Evropským parlamentem byla nalezena letos v únoru. "Nová pravidla pomohou dosáhnout vyrovnaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, uskutečnit strukturální reformy a podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU," komentovalo to tehdy belgické předsednictví v Radě EU.
Dosavadní unijní fiskální pravidla vyžadovala, aby veřejný dluh členských zemí nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesměly převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho opětovné naplňování odložila později i energetická krize způsobená válkou na Ukrajině.
Následně měla začít původní pravidla opět platit, většina členských států se k nim ale vracet nechtěla, proto se dojednávala pravidla nová. Proti sobě se ale postavily dvě skupiny států, sever včetně Německa, Nizozemska a také Česka, který prosazoval přísnější pravidla pro vysoce zadlužené, a jih, mimo jiné Itálie a Francie, který byl opačného názoru.
Nakonec bylo dosaženo kompromisu a nová pravidla, o nichž se jednalo dlouhé měsíce, budou flexibilnější, ale nadále počítají s tím, že státy, které překročí deficit ve výši tří procent HDP, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o 0,5 procenta HDP.
Fiskální pravidla tvoří celkem tři normy, všechny byly europoslanci přijaty. Většina českých europoslanců dvě nařízení a směrnici odsouhlasila, u jedné z norem se jen čtyři europoslanci z ODS a dva z ANO zdrželi hlasování. Kdo hlasoval ve všech třech případech proti, byli jen Kateřina Konečná (KSČM) a Ivan David a Hynek Blaško (oba SPD).
"Úkolem fiskálních pravidel není předepsat vládám, co a jak mají či nemají financovat. Ale zamezit jim, aby po sobě zanechaly obří dluhy. Neopakujme epizody, co přivádějí naše rozpočty do krize. Neodpovědné hospodaření jednoho člena unie totiž vede k problémům všech," uvedl český europoslanec Luděk Niedermayer, který se na vyjednávání norem podílel. "Jsem moc rád, že se návrh nesoucí i můj rukopis stihl projednat do konce mandátu tohoto parlamentu a byl úspěšně potvrzen plénem. Věřím, že nová pravidla pomohou, aby nezodpovědné rozpočtové politiky méně ohrožovaly životy lidí a nedestabilizovaly ekonomiku Evropské unie," dodal.
Zpravodaj návrhu, německý europoslanec Markus Ferber z lidovecké frakce EPP během dnešní debaty zdůraznil důležitost odpovědné rozpočtové politiky. "Dosavadní pravidla nefungovala příliš dobře, mnoho států nedodržovalo stanovené rozpočtové hranice," uvedl Ferber s tím, že díky stabilním financím bude možné zvýšit konkurenceschopnost EU.
Jak ho doplnila další zpravodajka, portugalská europoslankyně Margarida Marquesová ze socialistické frakce, mnozí se domnívali, že reformovat rozpočtová pravidla bude nemožné, nakonec se to ale podařilo. "Všichni jsme museli udělat ústupky, mnohé byly obtížné," prohlásila Marquesová. Nová pravidla jsou mnohem lepší než ta stará, flexibilnější, demokratičtější, jsou progresivní a mají poprvé silnou sociální dimenzi, dodala.
Podle eurokomisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho bylo dosaženo dobrého kompromisu. "Budeme postupně snižovat státní dluh a rovněž dlouhodobě chránit veřejné investice," řekl v dnešní debatě. Belgický europoslanec Philippe Lamberts z frakce Zelených nová fiskální pravidla naopak ostře kritizoval. Podle něj se v nich hovoří o úspornosti, která bude znamenat "svěrací kazajku pro členské státy". "Žádám, abyste odmítli tyto ničivé návrhy," řekl před hlasováním.
"Je nutné kontrolovat zadlužování členských států, na druhou stranu je potřeba hledat i určitou flexibilitu, jakým způsobem reagovat na mezinárodní situaci," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, lidovecká frakce EPP). V této souvislosti zmínil důležitost investic v oblasti obrany. "Členské státy musí investovat do bezpečnosti. Musíme se k této povinnosti postavit čelem, dalším krokem musí být, abychom dokázali přimět evropské banky, aby podporovali investice do naší kolektivní bezpečnosti, tedy do obrany," dodal.
