Josef Laufer - Jedna píseň mu poškodila kariéru. Byl mužem mnoha profesí

Když jsem v roce 2018 v pražském Divadle na Perštýně sledoval, jak Josef Laufer přebírá na akci Mistr zábavního umění, napadlo mě, že ho pořádající umělecké sdružení ARTES vložilo do správných rukou. O muži mnoha profesí, jehož otec byl českého původu a matka rodilá Španělka, si můžeme myslet leccos, ale těžko někdo zpochybní, že to byl opravdový bavič a showman.

Smrt si říká rock'n'roll: Příběhy zesnulých hvězd

Interpret hitu Sbohem, lásko, já jedu dál a vydařených coverů Fever nebo La Bamba, který zemřel v sobotu ve věku 84 let, se vedle hraní a zpívání se živil i jako režisér, spisovatel, moderátor nebo tlumočník. Několik nezapomenutelných rolí vytvořil i v televizních inscenacích, zábavných pořadech, seriálech a na stříbrném plátně, kde debutoval v kultovním muzikálu Starci na chmelu v roce 1964. Byl jedním ze tří kytaristů v černém oblečení, kteří se zjevují během děje s písní Milenci v texaskách.

Stál u zrodu tuzemského bigbítu

Poprvé se Laufer, který po vojně vystudoval herectví na pražské DAMU, výrazněji prosadil v první polovině šedesátých let ve slavném bigbeatovém pásmu divadla Semafor Ondráš podotýká. V hudební sérii připravené Karlem Marešem a Jiřím Štaidlem vystupovalo mnoho rokenrolových průkopníků jako Yvonne Přenosilová, Miky Volek nebo Pavel Bobek. Podle hudebního publicisty Miloše Skalky byl Laufer poslední ze čtyřlístku silného ročníku 1939, kam řadí ještě Karla Gotta, Evu Pilarovou a Naďu Urbánkovou.

"Nepochybně byl výjimečný tím, že jak byl multifunkční, tak si dokázal poradit se spoustou věcí. Snad jenom neskládal hudbu, ale psal výborné texty, byl scenárista, dramaturg i režisér a kromě toho měl herecké ambice. A všechno to dělal moc dobře," uvedl Skalka.

Pro ty, kdo znají Laufra jenom jako baviče z televizních estrád nebo z filmu Kameňák, kde ztvárnil postavu Lea Kohna, může být překvapením, že stál u zrodu tuzemského bigbítu. V 60. letech byl členem dnes již legendárního Olympiku. "Skvěle vypadal, skvěle tancoval i mluvil a docela hezky zpíval. Zaujal převzatou skladbou Fever, kterou zpíval jenom s basovou kytarou a s bicími. To bylo číslo, které mělo vždycky obrovský úspěch," uvedl v rozhovoru s ČTK kapelník Petr Janda.

Skalka připomněl, že píseň Fever známou mimo jiné z podání Elvise Presleyho, Laufer doprovázel "skvělým mimickým pohybem, až to bylo dojemné". Laufer plynně ovládal španělštinu a angličtinu, později si jako mimořádně jazykově talentovaný člověk přibral ještě němčinu, čehož uměl ve své kariéře využít.

Všestranný talent

Laufer, kterého poslední čtyři roky lékaři po nezdařené srdeční operaci udržovali v umělém spánku, byl také talentovaným sportovcem. Muzikantští kolegové proto na něho vzpomínají jako na dobrého tenistu. Kontrabasista a hudební producent Karel Vágner považuje zemřelého Laufera, se kterým hrál tenis a jezdil po světě s fotbalovým klubem osobností AMFORA, ze jednoho ze svých nejlepších kamarádů. "Přeju mu, ať je tam někde nahoře šťastný a hraje své oblíbené pecky s kapelou, která už je tam taky. Začíná nás být málo," podotkl.

Za šoumena a tenisového kolegu Laufera označila i zpěvačka Helena Vondráčková. "Prožili jsme spolu spoustu spolupráce a spoustu příjemných chvil strávených každý rok na tenise v Přerově, kde jsme bojovali s tenisovým míčkem a užívali krásného volna. Uměl navodit atmosféru a strhnout lidi," vzpomínala.

Laufer se narodil 11. srpna 1939 jako Don José Pedro Rodriguez de Montagnes Laufer v Sables d’Ollone v Bretani ve Francii. Jeho otec Maxmilián Laufer byl lékař židovského původu. Matka Edelmira Perez de Montanězová byla ze Španělska. Rodiče se potkali ve Španělsku v době občanské války. Část dětství prožil v Anglii. Domů se rodina vrátila v roce 1947 a od roku 1950 žila v Praze. Jižanský vzhled Laufera předurčil k filmovým rolím postav exotického původu. Ztvárnil třeba akrobata Paola ze seriálového televizního zpracování Bassova Cirkusu Humberto. Dostal ale také hlavní roli novináře Egona Erwina Kische v seriálu Tržiště senzací.

Jeho jméno je spjato také s kontroverzní písní Dopis Svobodné Evropě věnované rozvědčíkovi Pavlovi Minaříkovi, který údajně připravoval pumový útok proti rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově. Laufer, který společně s autorem hudby Bohuslavem Myslíkem napsal její text, mnohokrát bezvýsledně vysvětloval, že píseň myslel jako parodii a stejně tak označoval za nesmysl zprávy o tom, že byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti pod krycím jménem Vostrý. "Nikdy jsem nebyl v komunistické straně ani estébákem," prohlásil.

Text: Roman Jireš, foto: Divadlo Broadway
Témata: Josef Laufer, Olympic, Kameňák, smrt, umělý spánek, zástava srdce