Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden podepsal návrh zákona o pomoci pro Ukrajinu, Tchaj-wan a Izrael, což znamená, že Spojené státy vyčlení na balíček pro Kyjev přibližně 61 miliard dolarů. Několik hodin předtím ho podpořil Senát.

Návrh zákona poskytuje 60,8 miliardy dolarů. Prostředky na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny, na vyzbrojení Izraele a humanitární pomoc pro Palestince, na nákup zbraní pro Tchaj-wan a posílení bezpečnosti v indo-pacifické oblasti.

„Podporujeme nyní Ukrajinu, aby zabránila Vladimiru Putinovi zatáhnout v budoucnu Spojené státy do války v Evropě,“ řekl Joe Biden během projevu po podpisu zákona. Toto je velký den pro světový mír. Vím, že Ukrajina má vůli vyhrát, dodal, cituje ho agentura Reuters.

Dodal, že nyní udělá vše pro to, aby se balíček pomoci dostal co nejdříve do Kyjeva. Musíme jednat rychle - zdůraznil. Oznámil také, že „doslova během několika hodin“ začnou USA posílat zařízení na Ukrajinu.

Návrh zákona navíc obsahuje řadu pravomocí uvalit další sankce na Írán a Rusko, ustanovení opravňující prezidenta přidělit zmrazená ruská aktiva (4–5 miliard dolarů) na pomoc Ukrajině a zákon, který má čínského vlastníka TikTok donutit prodat aplikaci do 12 měsíců.

V horní komoře Kongresu USA (Senátu) hlasovalo 79 senátorů ve prospěch návrhu zákona a 18 bylo proti. Mezi odpůrci byli tři demokraté kritičtí k Izraeli a 15 republikánů, kteří požadovali začlenění omezení migrace do návrhu zákona. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Joe Biden USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

Čína

Místo lesů továrny, rakovina a deformované děti. Jak se žije ve městě, které má monopol na vzácné kovy?

Město Pao-tchou (Baotou), ležící na okraji pouště Gobi v severní Číně, je centrem čínského průmyslu vzácných zemin. V srdci této oblasti, domova 2,7 milionu obyvatel, se běžný život podobá mnoha jiným druhotřídním čínským městům. Moderní nákupní centra se západními značkami jako Starbucks a KFC kontrastují s rušnými ulicemi plnými místních restaurací a hrajících si dětí. Jakmile se však člověk vydá na periferii města, odhalí drsnější realitu: nekonečné továrny a kouřící komíny, které ukrývají jednu z nejdůležitějších karet Číny v globálním technologickém a geopolitickém soupeření – monopol na vzácné zeminy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

OC Palladium

Policie uzavřela kvůli bombové hrozbě tři velká pražská nákupní centra

Čtvrteční ráno v Praze narušil rozsáhlý bezpečnostní zásah v několika velkých obchodních centrech. Důvodem je anonymní e-mail, který dorazil krátce před zahájením provozu a obsahoval výhrůžku umístěním výbušného zařízení. Policie následně uzavřela prostory obchodních domů na Chodově, Černém Mostě a v centru města v Palladiu na Náměstí Republiky.

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

před 4 hodinami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Evropa se bojí Merze. Nevěří, že s Trumpem vyjedná vyváženou dohodu

Německý kancléř Friedrich Merz vyvíjí silný tlak na Brusel, aby do několika dní uzavřel obchodní dohodu se Spojenými státy. Obává se, že pokud Evropská unie nebude jednat rychle, skončí s výrazně horší dohodou než ostatní, přičemž hlavní výhody si zajistí americký prezident Donald Trump. V samotné EU ale roste nervozita, že výsledek bude silně nevyvážený – ve prospěch Washingtonu.

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Von der Leyenová se snaží zachránit svou politickou kariéru. Odstřihne části Green Dealu

Ursula von der Leyen, prezidentka Evropské komise a někdejší lékařka, se pokouší zachránit svůj nejambicióznější politický projekt – Zelenou dohodu pro Evropu – tím, že některé její části obětuje. V atmosféře politického odporu, v němž se ekologická legislativa stává terčem jak pravicových populistů, tak i korporátních lobbistů a jejích vlastních spolustraníků z Evropské lidové strany (EPP), přistupuje ke strategii „amputace“, která má za cíl ochránit jádro.

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu

Prošli jsme spolu peklem, prohlásil Trump a vyzval Izrael, aby zrušil stíhání "velkého hrdiny" Netanjahua

Americký prezident Donald Trump se ostře vložil do probíhajícího korupčního procesu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V prohlášení na sociálních sítích označil celý soudní proces za „hon na čarodějnice“ a vyzval k jeho okamžitému zrušení. Svého dlouholetého spojence a politického partnera popsal jako „velkého hrdinu“ a „nesmírně oddaného obránce Svaté země“.

před 6 hodinami

včera

NATO

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve středu prohlásil, že během nedávného 12denního konfliktu s Íránem utrpěl jaderný program Teheránu „systematické škody“, které ho podle izraelských odhadů posunuly o několik let zpět. Podle něj se nejednalo o jeden izolovaný zásah, ale o soustavné poškození celého projektu. „Dosažené kumulativní výsledky nám umožňují říci, že íránský jaderný projekt byl vážně, široce a hluboce zasažen,“ uvedl Zamir. Dodal, že Izrael tímto splnil svůj cíl – odstranění „okamžité existenční hrozby“ ze strany Íránu.

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí zítra: Tropy ukončí bouřky, mohou být i velmi silné

Nejen středa, ale také čtvrtek se v Česku neobejde bez varování kvůli počasí. Vysoké teploty budou panovat i zítra, a to na větším území než dnes. Zároveň mají hrozit silné až velmi silné bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v Haagu sešel se Zelenským. NATO zjemnilo postoj k Rusku, aby nenaštvalo USA

Na summitu NATO v Haagu se uskutečnilo klíčové setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Summit, který podle mnohých pozorovatelů odrážel zájmy amerického lídra, přinesl zásadní rozhodnutí: členské státy aliance se zavázaly zvýšit své obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035. Informaci přinesl britský server The Independent.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

včera

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy