Štrasburk - Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, dnes v rezoluci odsoudili poslanci Evropského parlamentu (EP). Poslední usnesení v tomto volebním období, v němž poslanci hodnotili stav demokracie a dodržování hodnot právního státu v Maďarsku, také poukazuje na několik závažných obav, zejména vzhledem k nadcházejícím eurovolbám i předsednictví Maďarska v Radě EU. Podle textu se EP obává, že maďarská vláda nebude schopna tuto roli věrohodně plnit.
Poslanci také vyzvali Evropskou komisi (EK), aby přehodnotila své rozhodnutí o rozmrazení fondů EU, a označili tento krok za nepochopitelný.
Na závěr plenární rozpravy přijali europoslanci (399 hlasů pro, 117 proti a 28 se zdrželo hlasování) rezoluci, v níž odsoudili závažné nedostatky týkající se soudnictví, boje proti korupci a střetu zájmů, svobody médií, základních práv, fungování občanské společnosti nebo dodržování zásad jednotného trhu.
Z 21 českých europoslanců jich usnesení podpořilo deset. Pro hlasovali všichni tři zástupci Pirátů (Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa, frakce Zelených), Martina Dlabajová a Dita Charanzová (nezávislé, zvolené za ANO) z frakce Renew, Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO) ze socialistické frakce, Luděk Niedermayer (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce EPP i Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) z frakce EPP se zdržela. Proti bylo zbylých devět europoslanců: Kateřina Konečná (KSČM, levicová frakce GUE/NGL), Ivan David i Hynek Blaško (oba zvolení za SPD), tři europoslanci z konzervativní frakce ECR (Alexandr Vondra, Evžen Tošenovský, Jan Zahradil, všichni ODS) i Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík (všichni ANO, frakce Renew).
Při pohledu na poslední případy "trvalého, systémového a záměrného porušování" unijních hodnot parlament odsoudil přijetí maďarského zákona o svrchovanosti, který podle vládnoucí strany Fidesz zabrání nepřiměřenému zasahování zahraničních osob nebo skupin do národní politiky. Norma ustanovila takzvaný úřad pro ochranu svrchovanosti, který má zjišťovat a vyhodnocovat rizika politického vměšování. Podle europoslanců "rozsáhlé pravomoci úřadu a přísný systém dohledu a sankcí zásadně porušují demokracii ... a řadu unijních předpisů". Zákon rovněž trestá nedovolené zahraniční financování stran nebo skupin kandidujících ve volbách až tříletým vězením.
Poslanci proto v usnesení žádají Evropskou komisi, aby požádala Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku o předběžné opatření k pozastavení platnosti zákona, neboť se podle nich dotýká zásady svobodných a spravedlivých voleb.
Europoslanci znovu odsoudili rozhodnutí komise odblokovat přes deset miliard zmrazených eur (více než 250 miliard korun) z unijních podpůrných fondů i přes přetrvávající kritiku porušování principů právního státu v Maďarsku. EK peníze uvolnila v předvečer prosincového summitu, na němž členské státy jednaly o navýšení unijního rozpočtu a zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a dalšími zeměmi. Evropský parlament kvůli tomu již dříve zažaloval EK u Soudního dvora EU. V dnešním usnesení europoslanci znovu zdůraznili, že podle nich EK postupovala nepochopitelně.
V rezoluci Evropský parlament také vyjádřil obavy, že maďarská vláda nebude schopná důvěryhodně plnit své povinnosti v rámci předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2024. Na závěr europoslanci vyzvali k vytvoření komplexního mechanismu na ochranu hodnot Evropské unie.
