Pandemie a válka na Ukrajině proměnily profil typických kupců nemovitostí u moře. Třeba ve Španělsku kupují kolem čtyřiceti procent nemovitostí lidé, kterým na čtyřicet teprve táhne. Užít si je chtějí už v aktivním věku.

Zaklapnout počítač a po práci vyrazit na pláž, chlazenou sangrii nebo paellu de mariscos – jen pár důvodů, proč se Adam Švestka rozhodl pořídit apartmán na jihu Španělska. Země s třemi sty slunečnými dny v roce, kde teploty od dubna do listopadu obvykle neklesají pod dvacítku, nabízí vysokou kvalitu života i dostupné ceny a lékařskou péči.

Španělský trh je navíc bezpečným prostředím pro stabilní investici. „Když máte vystudovanou španělskou vysokou školu, hrajete golf, rodiče jdou pomalu do důchodu, a navíc jsou vaše obchodní aktivity se Španělskem propojené, byl to racionální krok spojit příjemné s užitečným,“ vysvětluje osmatřicetiletý muž, jehož firma Workswell v Česku vyvíjí a vyrábí termokamery.

Až devadesát procent její produkce míří na export a západní i jižní Evropa jsou pro firmu nejsilnější trhy. „Letecká dostupnost z Malagy je opravdu jednoduchá, tudíž lze cestovat za byznysem po celé Evropě i mimo ni,“ pochvaluje si Švestka.

Podobné rozhodnutí jako on dělá stále více třicátníků, což dokládá i analýza bankovní instituce UCI, zaměřující se na poskytování hypoték na španělské nemovitosti: po covidu a ruském útoku na Ukrajinu stoupl zájem o nákup bytů a vil mezi nerezidenty o pětačtyřicet procent a profil typického kupce se proměnil.

Dříve to byl manželský pár mezi padesátkou a šedesátkou s odrůstajícími dětmi, vyšším vzděláním i ročním příjmem, který si nemovitost pořizoval s vidinou důchodu u moře. Dnes si stále častěji nemovitosti pořizují už třicátníci – a především lidé, kterým pandemie ukázala, že je možné jejich práci dělat odkudkoli.

Že se tento trend netýká jen mileniálů z Velké Británie, Německa nebo Francie, potvrzují zkušenosti Lucie Pilipové Gaffi, majitelky firmy Mediterranea Real Estate Investments, která prodává nemovitosti ve Středozemí převážně zájemcům z Česka už pětadvacet let.

„V současnosti tvoří už zhruba čtyřicet procent mladší klienti kolem čtyřicítky. Největší zájem je o španělské oblasti Costa Blanca, Costa del Sol a Kanárské ostrovy,“ potvrzuje Gaffi. Většina jejích klientů pořizuje nemovitosti v zahraničí z vlastních ušetřených peněz, protože to považují za vhodnou investici.

„Za stejné peníze jako v Česku pořídíte nemovitost v zahraničí a třeba u moře,“ souhlasí Adam Švestka. Je však důležité počítat s tím, že nejde pouze o zábavu, ale se zahraniční nemovitostí jsou vždy spojené i určité povinnosti.

„Pokud člověk plánuje primárně pronajímat, může si ve Španělsku najmout agenturu, která se bude starat o vše od úklidu, předávání klíčů až po komunikaci s klienty,“ popisuje Švestka. Sám se však pro pořízení apartmánu rozhodl hlavně kvůli možnosti odjet k moři do vlastního.

Tady se opravdu cítíme jako doma.

„Asi to známe všichni, pronajmeme si ubytování a vždycky nám něco chybí, ať jde o kávovar nebo oblíbený hrníček na čaj. Tady se opravdu cítíme jako doma,“ raduje se Švestka. Klíčové pro něj bylo, aby se apartmán nacházel bezprostředně na pobřeží.

„Samozřejmě existuje široká nabídka v druhé nebo třetí linii, ale když už apartmán u moře, tak jsme opravdu chtěli vyjít brankou přímo na pláž,“ přibližuje rodinné rozhodování.

Pokud zrovna v apartmánu nikdo z rodiny není, nabízí ho známým a kamarádům. „Když jsme ho vybavili a zařídili, rozhodli jsme se vůbec nenabízet pronájem přes Booking nebo Airbnb, i když podle informací od sousedů, kteří to tak dělají, jsou letní měsíce opravdu vytížené,“ říká Švestka. 

Hypotéku Češi ve Španělsku čerpat mohou, ale situace jim podle Lucie Pilipové Gaffi nepřeje. „Česko není v eurozóně a španělské banky by podle nařízení Evropské centrální banky měly nabídnout hypotéku ve vaší měně. Tím by na sebe banka vzala riziko směnného kurzu, což je vzhledem k chování české koruny v posledních letech dost riskantní,“ vysvětluje.

Úroky u španělských bank se pohybují mezi 3,5 a 4,5 procenty a sama prý hypotéku pro klienta za posledních pět let nevyjednala. Na dům nebo byt v zahraničí je možné čerpat úvěr i v Česku – do zástavy je však potřeba dát českou nemovitost. 

Dalším trendem je podle Gaffi společný nákup dvou generací. „Rodiče mají naspořeno nebo prodali firmy, a děti, které už mají vlastní vyšší příjmy, jsou schopné se zavázat. Z mých zkušeností tvoří za poslední tři roky rodiče a děti každou třetí koupi,“ dokládá Gaffi.

To je i případ rodiny pětatřicetileté Terezy Salte, která investovala do apartmánu ve španělském Torrevieja v oblasti Costa Blanca spolu s částí rodiny ze strany svého norského manžela. 

„Přišlo nám skvělé rozptýlit risk, ale už v této chvíli víme, že u jedné investice nezůstaneme,“ říká podnikatelka, která stojí například za agenturou Elite Bloggers zastřešující stovky influencerů. „Táta mě vždycky učil, že bychom měli naši rodinnou ekonomiku stavět jako židli, stojící na několika nohách. Investice do nemovitosti v zahraničí je další noha naší židle,“ vysvětluje Salte.

Go big!
Vydání Forbesu Go big!

Potenciál rodina viděla hlavně v konkrétním developerském projektu nedaleko moře, což je u novostaveb ve Španělsku dnes už výjimečné. Vyhovuje jí spojení do půl hodiny vzdáleného Alicante, kam v sezoně létají přímé spoje z Prahy i Pardubic a cesta trvá dvě a půl hodiny.

„Za rok, co apartmán máme, jsme v něm zatím strávili dva měsíce, což je mnohem víc, než jsme původně očekávali. Milujeme to tu. Po zbytek roku byt pronajímáme – rezervace jsme spustili před pár dny a už teď nám zbývá jen pár volných týdnů v sezoně,“ popisuje Salte využití nemovitosti, kterou zafinancovali z vlastních zdrojů a pro nižší část využili americkou hypotéku.

Mezi svými přáteli má několik rodin, které vlastní nebo jsou ve fázi nákupu apartmánu v téže oblasti. „Torrevieja začíná být velmi populární mezi mladými lidmi. Dříve to bylo spíš místo na důchod, ale mladí lidé vidí velký potenciál ve skvělé investici. Ceny jsou mnohem nižší než v Alicante nebo v okolí Marbelly,“ říká Tereza Salte a dodává, že cena jejich nemovitosti vzrostla od koupě o čtyřicet procent.