Za pouhých pár měsíců před dosažením čtvrtstoletí ve funkci, ruský vůdce, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, Vladimir Putin v úterý složí přísahu na kopii ústavy a zahájí další šestileté funkční období prezidenta, které bude opět provázáno s mimořádnou mocí.
Od doby, kdy se Vladimir Putin stal prezidentem na konci roku 1999, se Rusko proměnilo v monolit, kde utlačuje politickou opozici, potlačuje nezávislé novináře a prosazuje prudérní "tradiční hodnoty". Jeho dominující vliv zahrnuje i vojenské konflikty, jako je válka na Ukrajině, která přináší Rusku zisky na bojišti a současně vyvolává mezinárodní odpor a ekonomické sankce. Putinovo příští funkční období přináší otázky ohledně jeho dalšího směřování. V nedávném projevu slíbil bránit ruskou suverenitu a bezpečnost občanů a zdůraznil sílu ruské armády a její schopnost vést ofenzívy. Také tvrdil, že ruská armáda „získala obrovské bojové zkušenosti“ a „pevně drží iniciativu a vede ofenzívy v řadě sektorů“.
„Válka na Ukrajině je ústředním bodem jeho současného politického projektu a nevidím nic, co by naznačovalo, že se to změní. A to má vliv na všechno ostatní,“ řekl Brian Taylor, profesor Syrakuské univerzity a autor knihy „Kodex putinismu“, v rozhovoru pro The Associated Press.
"Ovlivňuje to, kdo je na jakých pozicích, ovlivňuje to, jaké zdroje jsou k dispozici a ovlivňuje ekonomiku, či úroveň vnitřní represe," dodal.
To povede k obrovským nákladům, které mohou vyčerpat peníze určené na domácí projekty a reformy ve vzdělávání, sociální péči a boji s chudobou, o nichž Putin podrobně hovořil ve svém dlouhém projevu.
Putin podle Taylora zavádí Ukrajinu do velkolepých historických souvislostí ruských zemí a přisuzuje jí i takový význam. Tyto myšlenky podle něj předčí jakékoli sociálně ekonomické programy.
Pokud by válka neskončila úplnou porážkou jedné strany a Rusko by si ponechalo část dobytého území, evropské země se obávají, že by to mohlo Putinovi dát odvahu k dalšímu vojenskému dobrodružství v Pobaltí nebo Polsku.
„Je možné, že Putin má velké ambice a bude se pokoušet opakovat úspěch na Ukrajině s novým útokem jinde,“ napsal profesor mezinárodních vztahů Stephen Walt v časopise Foreign Policy. „Ale je také možné, že jeho ambice jsou omezeny tím, co Rusko dosáhlo - za obrovskou cenu - a že nemá potřebu ani touhu po další expanzi.“
Nicméně, Walt dodal: „Rusko nebude schopno zahájit novou agresivní válku, dokud válka na Ukrajině definitivně neskončí.“
Někteří tvrdí, že tato racionální obava není na místě. Maksim Samorukov z Carnegie Russia Eurasia Center uvedl, že „Moskva pravděpodobně dělá sebezničující chyby, motivována Putinovými náladami a iluzemi“.
Samorukov v komentáři pro Foreign Affairs naznačil, že věk Putina může ovlivnit jeho rozhodování. Tvrdí, že 71letý Putin pravděpodobně vnímá svou omezenou časovou perspektivu, což mohlo hrát roli při jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu.
Vstup do nového funkčního období může Putinovi přinést slabší kontrolu nad mocí, než by se mohlo zdát.
Ruská politická elita se stává stále více poddajnou vůči Putinovým rozkazům a přijímá jeho paranoidní pohled na svět. Existuje obava, že se režim může rozpadnout, stejně jako sovětský předchůdce před třemi desetiletími.
Putin dále demonstruje odpor vůči Západu, což se projevuje nejen ve zlosti nad podporou Ukrajiny, ale také v boji proti tomu, co považuje za podkopávání morálních hodnot Ruska.
Navzdory Putinově represi opozice a nezávislých médií stále existuje potenciál pro další kontrolu informačního prostoru, včetně vytvoření „suverénního internetu“.
Inaugurace Putina přichází dva dny před Dnem vítězství, ruským svátkem připomínajícím dobytí Berlína v druhé světové válce. Putinova rétorika ukazuje snahu o ospravedlnění války na Ukrajině jako srovnatelného boje s nacistickým Německem.
Související
Putin opět zpochybnil Zelenského legitimitu. Ukrajinský parlament respektuje
Na Ukrajině v utajení působí vojenští instruktoři z Francie a Polska, prohlásil Putin
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 7 minutami
V Liberci udeřil blesk do zámeckého parku. Zraněných je přes deset lidí
před 26 minutami
Izraelci pokročili v operaci v Rafáhu. Navzdory návrhu na příměří
před 1 hodinou
Rusky mluvící cizinci napadli v Praze sbírku pro Ukrajinu + VIDEO
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Důchody, koks a eurovolby
před 2 hodinami
ZOO odhalila jméno novorozeného orangutana. V indonéštině znamená naději
před 2 hodinami
Čínská sonda Čchang-e 6 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli vesnici v Doněcké oblasti
před 3 hodinami
Na den přesně před 190 lety se narodila Tereza Stolzová. Stala se z ní světoznámá operní pěvkyně
před 4 hodinami
Počasí se ještě neumodřilo. V Česku hrozí bouřky, hladiny mohou opět stoupat
před 4 hodinami
Trump se připojil na TikTok, který chtěl v minulosti zakázat
před 5 hodinami
Eurovolby se blíží. Na ANO se dotahuje Spolu, ukazuje nový průzkum
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk od krajní pravice. Kvůli plánu pro Gazu
před 6 hodinami
Kasparov je pro Moskvu zahraničním agentem. Hrozí mu stíhání
před 7 hodinami
Kde rostou houby? Sezóna začala, šance se zvyšuje každým dnem
před 8 hodinami
Soul čelí náletům balónů s odpadky či exkrementy. Posílá je KLDR
před 8 hodinami
Zelenskyj by opět neměl chybět na summitu zemí G7
před 8 hodinami
Čína varovala Tchaj-wan. Snahy o nezávislost by prý skončily zkázou
před 10 hodinami
Předpověď počasí na příští víkend. Léto by měl připomínat více
včera
Starliner ani dnes do vesmíru nevzlétne. Odpočet se zastavil na poslední chvíli
včera
Zesnulý šéf Wagnerovců Prigožin má u hrobu novou sochu
Zesnulý zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který loni uspořádal vzpouru proti Putinovu režimu, se dočkal nové sochy. Odhalena byla v sobotu u jeho hrobu v Petrohradě, vojáci k ní položili květiny, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková