V Německu, kde se snaží už nějaký ten rok velmi vehementně lidem vnucovat elektromobily, nyní zjistili, že nejsou dražší pouze v případě jejich nákupu, ale dráž vyjde také jejich provoz – v porovnání s auty na fosilní paliva.
Tedy konkrétně částka, kterou zaplatí za nabíjení elektromobilů, je vyšší než částka, kterou dají majitelé motorových vozidel za natankování. Srovnání je ve spotřebě na ujetých 100km.
Není tedy divu, že objednávky na elektrická auta klesají a rozhodně je zájem o ně mnohem menší, než německá vláda očekávala. Jde však o trend, který je patrný po celé Evropě.
Poptávka po elektromobilech stále klesá. Jak v pondělí informoval Spolkový úřad pro motorovou dopravu, v dubnu bylo na silnice uvedeno téměř 29 700 osobních automobilů s čistě bateriovým pohonem.
Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku to bylo jen minus 0,2 procenta. Na druhou stranu v březnu zaznamenal obzvláště malý počet nově registrovaných elektromobilů, a to téměř o 30 procent méně než před rokem.
To je v souladu se střízlivými výsledky průzkumu německého automobilového průmyslu mezi 36 000 přidruženými autosalony.
Na otázku ohledně očekávaných příchozích objednávek 91 procent prodejců ohodnotilo situaci se soukromými objednávkami elektromobilů jako „velmi špatnou“ (55 procent) nebo „špatnou“ (36 procent). U komerčních zákazníků bylo toto číslo jen o něco nižší – 83 procent.
„Na trhu vidíme rostoucí nejistotu ohledně rozjezdu elektromobility,“ uvedl dopravní expert Constantin Gall z poradenské společnosti EY. „Zákazníci pochybují o vyhlídkách elektromobilů, i když politici již nejsou ochotni tuto technologii propagovat.“
Očekávané prodeje aut se zážehovými a vznětovými motory vypadaly mnohem lépe: 30 % prodejců v segmentu soukromých zákazníků očekávalo „dobrou“ situaci v objednávkách a 46 % očekávalo neutrální nebo stabilní situaci.
Prodej elektromobilů pravděpodobně nepodpoří ani nedávno zveřejněná zpráva „ Charging Station Check 2024, “ kterou provedl poskytovatel zelené elektřiny LichtBlick ve spolupráci s poskytovatelem dat Statista.
Podle studie stojí každá kilowatthodina elektřiny nabitá na veřejných nabíjecích stanicích v průměru 55 centů na běžných nabíjecích stanicích (AC) a až 66 centů na rychlonabíjecích stanicích (DC). I při spotřebě elektřiny pouhých 20 kWh tedy vznikají náklady 11,10 nebo 13,11 eur na vzdálenost 100 kilometrů.
Na druhou stranu, pokud vlastníte vozidlo se spalovacím motorem se spotřebou šest litrů na 100 kilometrů, zaplatíte pouze 10,38 eura. U levnější nafty je rozdíl ještě větší. Absurdním důsledkem je, že tankování je levnější než nabíjení na silnici.
Jedním z důvodů je, že průměrná cena za naúčtovanou kilowatthodinu elektřiny se oproti poslední kontrole na dobíjecí stanici zvýšila, přestože průměrné náklady na elektřinu pro domácnosti ve stejném období klesly.
„Ceny na čerpacích stanicích a na dobíjecích stanicích vytvářejí falešné pobídky pro motoristy, a tím podporují chování, které poškozuje klima. Tento vývoj je fatální,“ říká Markus Adam, šéf právního oddělení společnosti LichtBlick.
Tolik ve zkratce k situaci v Německu. Lze předpokládat, že německá vláda již brzy zasáhne a uvalí vyšší daň na pohonné hmoty, aby vyšlo nabíjení elektromobilů levněji.
Nicméně jednu maličkost zde neřeší: když se odvolávají na „zelenou elektřinu,“ tak si neuvědomují, že v mnoha případech pochází z uhelných elektráren, které byli Němci nuceni spustit poté, co vypnuli všechny jaderné elektrárny.
Větrníky a soláry by totiž jen stěží utáhly celé Německo. Obzvlášť v situaci, kdy se bude nadále tlačit na nákup elektromobilů a tepelných čerpadel (ta mají pro změnu nahradit vytápěni plynem nebo tuhými palivy).
