Zahraniční politika voliče v USA obecně příliš nezajímá, ale válka v Gaze se už nyní přenesla na půdu několika amerických univerzit a stává se tak jedním z rozhodujících témat v prezidentském volebním boji.
Vývoj konfliktu v Gaze, který podle všeho nemá brzkého konce, přivedl amerického prezidenta Joea Bidena k nečekanému prohlášení: 8. května v interview pro televizi CNN potvrdil, že Spojené státy jsou sice nadále zavázány poskytnout Izraeli dodávky zbraní jako například raketové střely Iron Dome a další zbraňové komponenty, ale přestanou mu dodávat útočné prostředky (zejména dělostřelecké granáty), které by mohly být použity k útoku na Rafáh – poslední místo, které stále ovládá Hamás.
Zároveň připustil, že v Gaze byli zabiti civilisté municí dodanou Spojenými státy, čímž dal svým způsobem za pravdu kritikům americké pomoci Izraeli a roli, kterou USA v tomto konfliktu sehrávají.
Podle agentury Reuters (9. května 2024) není tento krok nijak překvapivý. Joe Biden už měsíce naléhá na izraelského premiéra, aby při útocích v Gaze byly lépe chráněny zájmy civilního obyvatelstva. Bezprostředním impulsem k omezení americké pomoci měl být telefonický rozhovor už z počátku dubna poté, co bylo v důsledku izraelského útoku omylem zabito sedm humanitárních pracovníků z organizace World Central Kitchen.
Tehdy měl americký prezident izraelského premiéra varovat a dát mu ultimátum: buďto citlivější postup s důrazem na ochranu civilistů, nebo se dosud bezpodmínečná americká pomoc vůči Izraeli změní.
Jakkoli je zjevné, že Spojené státy nemají zájem Izrael „hodit přes palubu“, ani jej nutit k ukončení veškerých bojových operací, prohlášení Joea Bidena nelze brát ne lehkou váhu.
Pětina Američanů v průzkumu odpověděla, že válka s Hamásem zajistí Izraeli bezpečnost, čtvrtina si ale myslí pravý opak
Na jedné straně USA stále patří mezi nejspolehlivější spojence Izraele a vztahy obou zemí lze bez nadsázky označit za „výjimečné“. Potvrzují to i dlouhodobé průzkumy agentury Gallup: v posledních 20 letech vyjadřovalo Izraeli podporu – „velmi“ nebo „převážně“ (very/most favorable) – přes 60 % Američanů, v případě Palestinců se podpora pohybovala kolem 20 %.
Na druhé straně má ale americká podpora Izraele svoji dynamiku a v únoru 2024 dosáhla nejnižší úrovně od února 2002. Podle komplexního průzkumu agentury Pew Research Center z března 2024 považuje 58 % Američanů důvody Izraele pro boj s Hamásem za oprávněné.
Nicméně způsoby, jakými tak Izrael činí, jsou hodnoceny více než rozporuplně: třebaže 38 % Američanů považuje válku Izraele v Gaze za přijatelnou (acceptable), jen o něco menší část (34 %) ji hodnotí zcela opačně, tedy jako nepřijatelnou (unacceptable) – ostatní dotazovaní se k této otázce buď neuměli, nebo nechtěli vyjádřit.
Pouze zhruba každý pátý Američan (22 %) je přesvědčen, že způsob, jakým Izrael vede válku proti Hamásu, zajistí izraelskému lidu větší bezpečnost, naopak asi čtvrtina dotázaných (27 %) odpověděla, že válka bezpečnost Izraelců sníží.
Ještě výraznější názorové rozdíly jsou patrné v rozložení podpory Izraele / Palestiny mezi voliči politických stran. Podle průzkumu Gallupu z poloviny března 2023, tedy dlouho před eskalací konfliktu na Blízkém východě, cítí sympatie se státem Izrael převážně republikáni, zatímco demokraté se přidali na stranu Palestiny.
Toto rozložení je relativně nové. Vůbec poprvé od chvíle, kdy je podpora dvou znesvářených entit na Blízkém východě monitorována, americké sympatie demokratů s Palestinci (49 %) převýšily sympatie s Izraelci (38 %) teprve v lednu 2023; zbytek (13 %) je nerozhodnutý nebo nemá žádnou preferenci.
Navíc – mezi nejodhodlanější stoupence palestinských zájmů patří mladí a vzdělaní voliči: přesně tuto voličskou skupinu se demokratům podařilo získat na svou stranu v prezidentských volbách v roce 2020. A přesně stejnou skupinu bude Biden potřebovat i tento rok.
Jsou to právě tato čísla, která přiměla Bílý dům, aby modifikoval svůj postoj a vyslyšel volání měnících se stranických preferencí. Pro Bidena je to složitá situace. Jeho postoje v minulosti byly vyloženě pro-izraelské nebo k Izraeli přinejmenším shovívavé.
Nicméně tentokrát je situace jiná: do prezidentských voleb 2024 zbývá necelý půlrok, přičemž průzkumy ukazují, že Bidenova podpora je doslova totožná s tou, kterou má jeho republikánský vyzyvatel Donald Trump. Biden si za daných okolností nemůže dovolit ztrátu žádné voličské skupiny.
Jaký dopad může mít vývoj v Gaze na prezidentské volby, zůstává nejasné. Obecně totiž platí, že americký volič se o zahraniční politiku nezajímá vůbec, a pokud ano, tak jen selektivně.
To ale ne nutně platí v době předvolební, kdy zahraničně-politické téma může sehrát roli katalyzátoru, který buď odradí, nebo naopak mobilizuje voliče, aby k volbám šli. Obzvláště u vybraných voličských skupin, jejichž hlas může rozhodnout patovou situaci v tzv. swing states, kde je podpora obou hlavních stran vyrovnaná.
Biden sází na šlapající ekonomiku. Zásadní roli ale bude hrát faktor, který ho může nemile překvapit
Podle některých analytiků – jako je například historik Andrew David – se z konfliktu v Gaze stává „klasická ukázka zahraničně-politické pasti“: Biden se dostává pod rostoucí tlak svých voličů, aby situaci řešil, nicméně řešení by vyžadovalo rozhodnou akci, ve které by musel vyjít vstříc různým lobby s protikladnými zájmy. A uspokojit obě strany – v tomto případě lobby židovské a lobby arabské – se ukazuje být nemožným.
Joe Biden zatím zvolil opatrnou „střední“ cestu: dal najevo, že nebude podporovat útočné akce Izraele v Gaze, nicméně učinil tak velmi diplomatickým způsobem. Spor mezi Izraelci a Palestinci zcela jistě nebude rozhodnut dříve, než v USA proběhnou prezidentské volby. Ve výsostném zájmu Joea Bidena proto bude, aby nemohl být s eskalací v Gaze ztotožňován.
