Brusel - Ministři 15 členských zemí EU včetně České republiky žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu, potvrdila dnes mluvčí Evropské komise. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že EU musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra ČR, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska.
Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému EU, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států EU," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
Zástupci států přitom v dopise navrhují i možná řešení. "V první řadě podporujeme vytváření komplexních, vzájemně výhodných a trvalých partnerství s klíčovými partnerskými zeměmi na migračních trasách," říkají ministři. Migranti by tak získali alternativu k tomu, aby "riskovali své životy během nebezpečných cest". Tato partnerství by se mohla inspirovat například nedávným memorandem o porozumění mezi EU a Tuniskem.
Dopis rovněž zmiňuje prozkoumání dalších možností, včetně "mechanismů, které by byly zaměřeny na odhalování, zachycení nebo v případě nouze na záchranu migrantů na volném moři a jejich přemístění na předem určené bezpečné místo v partnerské zemi mimo EU, kde by mohla být nalezena trvalá řešení pro tyto migranty". Jde o inspiraci projektem italských center pro žadatele o azyl v Albánii. Ten ale zatím nebyl spuštěn.
Součástí celoevropské reakce by mělo být rovněž účinnější navracení osob, které nepotřebují mezinárodní ochranu, stojí v dopise. "Je důležité, aby členské státy měly možnost přemístit ty žadatele o azyl, pro které je k dispozici bezpečná alternativa třetí země, do těchto zemí," dodávají ministři vnitra s tím, že zintenzivnit by se měl i boj proti převaděčství.
Členské státy Evropské unie již dříve odsouhlasený migrační balíček definitivně potvrdily tento týden v úterý na jednání v Bruselu. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi, stejnou pozici držela česká vláda už od února. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.
Český premiér Petr Fiala v této souvislosti již v pondělí uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Právě proto se Česko zapojilo do neformální skupiny států, které podle něj chtějí jít v této záležitosti dál, řešit migraci i mimo území Evropské unie a bojovat s převaděčstvím a pašeráctvím lidí.
