Netušíme, co je s izraelskými rukojmími, přiznal vlivný člen Hamásu

I po sedmi měsících konfliktu, který zasahuje většinu obyvatel oblasti, teroristé z Hamásu stále trvají na dvou zásadních podmínkách. „Požadujeme od Izraele jasný postoj k přijetí příměří a úplné stažení z Gazy,“ zopakoval vysoký představitel Hamásu Usáma Hamdán.

Pro židovský stát je ale takové ultimátum nepřijatelné. Válečný kabinet premiéra Benjamina Netanjahua vedle osvobození všech unesených usiluje i o úplnou eliminaci Hamásu. Klid zbraní je tak dokonalý hlavolam.

Ještě více vše aktuálně komplikuje přiznání, že Hamás nemá jasnou představu o počtu a stavu zbývajících rukojmí. „Nemám o tom žádné ponětí. Nikdo o tom nemá ani ponětí,“ přiznal pro americkou stanici CNN Hamdán.

Realita nebo taktika?

Podobná slova mohou signalizovat reálný stav s ohledem na devastaci Gazy, ale i vyjednávací taktiku k ukončení bojů. „Jednak tušíme, že 7. října se některá rukojmí dostala nejen do rukou Hamásu, ale i jiných organizací v Gaze, například Palestinského islámského džihádu. A také některých klanů, které dokonce chtějí rukojmí ‚zobchodovat‘ – prostě si pořídily rukojmí jako investici,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek zvrhlé jednání některých únosců.

Svou roli podle něj může hrát i chaos v regionu. „Zejména v prvních týdnech války došlo k faktickému rozdělení severu a jihu Pásma Gazy. Komunikace mezi těmi dvěma polovinami je těžká a populace na severu Pásma Gazy je limitovaná – také to může být důvod. A samozřejmě zároveň se může jednat o taktiku,“ dodal zpravodaj ČT.

Pokračování bojů podle investigace amerického deníku The Wall Street Journal může nahrávat právě cílům Hamásu. Lídr teroristů Jahjá Sinvár měl ve své dubnové korespondenci totiž hovořit o tom, že civilní oběti v pásmu Gazy jsou nezbytné a přínosné. „Do novinových titulků se dostaneme jen s krví. Žádná krev, žádné zprávy,“ hlásal terorista podle amerického listu.

Bílý dům volá po klidu zbraní

Autentičnost těchto výroků Hamás zpochybnil, stejně jako zatím poslední návrhy na příměří. Spojené státy, které se klid zbraní snaží zprostředkovat spolu s dalšími partnery v regionu, reagovaly bez obalu. „Je čas, aby skončilo smlouvání a začalo příměří. Je to tak jednoduché,“ konstatoval ministr zahraničí USA Antony Blinken.

Bidenův návrh příměří předpokládá tři etapy. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmí držených Hamásem výměnou za palestinské vězně se má izraelská armáda stáhnout z obydlených oblastí Gazy a umožnit palestinským civilistům návrat domů. Tato fáze by měla trvat šest týdnů.

Zbývající rukojmí mají být propuštěna ve druhé fázi, kdy se rovněž mají trvale ukončit boje a izraelská armáda se má zcela stáhnout z Pásma. Poslední fáze počítá s obnovou zničeného regionu. Hamás s dohodou v obecné rovině souhlasí, vyjádřil ale obavy, zda ji Izrael bude dodržovat, píše Reuters.

Válka v Gaze mezitím pokračuje a operace izraelské armády už zasahují i do mimořádně zranitelného Rafahu, i když zatím podle všeho nemají obvyklou intenzitu. „Ještě jsme nezaznamenali zahájení něčeho, co by vypadalo jako velká vojenská operace v plném rozsahu. Rozhodně ne v dimenzích operací v Chán Júnisu, v Gaza City (nebo) jinde v Pásmu Gazy,“ podotkl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Alan Miller.

Izraelské velení pověřené vedením bojů na jihu Gazy dalo v pátek jasně najevo, že armáda se v Rafahu nezastaví, dokud nedosáhne stanovených cílů.

Mrtvých přibývá

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy byla spuštěna v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž přišlo o život 1200 lidí a dalších 250 jich bylo odvlečeno do zajetí.

Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem tvrdí, že izraelští vojáci už připravili o život přes 37 tisíc Palestinců, přes 85 tisíc jich bylo údajně zraněno. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Netanjahuova vláda tvrdí, že neútočí na civilisty, ale pouze na členy hnutí Hamás.