Karlovy Vary - Americký herec, režisér, scénárista a hudebník Viggo Mortensen dnes v Karlových Varech osobně uvedl pro veřejnost svůj film Až na konec světa. Film byl zahajovacím na pátečním slavnostním večeru. Dnes ho poprvé mohli vidět i běžní návštěvníci festivalu. Zaplněný velký sál potleskem uvítal jak Mortensena, tak herce Sollyho McLeoda, který ve filmu rovněž hraje. Při debatě s diváky, která na hercovu žádost následovala po promítání, se dotazy nejvíce točily kolem tématu samostatnosti hlavní hrdinky a kombinace Mortensenova režírování a hraní v jednom filmu. Herečka Jiřina Bohdalová v Karlových Varech uvedla digitálně restaurovaný snímek režisérky Ester Krumbachové Vražda ing. Čerta z roku 1970.
Mortensen při debatě s diváky přiznal, že původně hlavní postavu Holgera Olsona ve svém filmu Až na konec světa hrát neměl. Řekl, že na poslední chvíli přišli o herce, tak se role ujal sám, aby zabránil komplikacím. Hlavní hrdinku Vivienne ztvárnila herečka Vicky Kriepsová. "Jsou samostatné, nezávislé a až celkem tvrdohlavé. Ona (Vivienne) je tak trochu jako má matka," řekl herec. Dodal také, že prostředí 19. století a divokého západu, kde panovalo bezpráví, zvolil záměrně, protože je nadčasové a hlavně v tomto prostředí šlo ještě lépe vykreslit touhu být sama sebou patrnou u hlavní hrdinky.
Mortensena stejně jako na uvedení filmu při zahájení, doprovodil i na dnešní představení čtyřiadvacetiletý skotský herec Solly McLeod. Ve filmu hraje zápornou postavu. V duchu sporu jejich filmových postav se oba herci po celou debatu vzájemně poštuchovali, čímž hlediště velkého sálu opakovaně rozesmáli i roztleskali.
Mortensen se proslavil rolí Aragorna v trilogií Pán prstenů. Ve filmu Až na konec světa se ale kromě herectví chopil i dalších rolí. Film napsal, režíroval, složil k němu hudbu. Snímek je dobovou romancí zasazenou do westernového prostředí. Mortensen v ní ztělesnil dánského přistěhovalce Holgera, šerifa v prašném nevadském městečku. Centrální figurou dění je ale nezávislá volnomyšlenkářka Vivienne, jež v Holgerovi našla partnera i spřízněnou duši, snažící se žít důstojný život ve světě násilnických primitivů.
Nový Mortensenův film je jeho druhým režijním dílem. Před třemi lety debutoval dramatem Ještě máme čas. Návštěvníci karlovarského festivalu uvidí Až na konec světa ještě v pátek v městském divadle. Vstoupí následně i do české distribuce.
Mortensen je hlavní hvězdou letošního 58. ročníku Mezinárodního filmového festivalu. V pátek na úvod festivalu převzal Křišťálový glóbus za přínos světové kinematografii.
Film Vražda ing. Čerta ze sbírky Národního filmového archivu vstoupil znovu do české distribuce 14. února, ještě předtím ho na přelomu ledna a února představili na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. Bohdalovou při prezentaci v zaplněném kině karlovarského hotelu Pupp přivítal bouřlivý aplaus vestoje.
"Ester Krumbachová byla neskutečný originál, v tom filmu dělala všechno, vyrobila mi i šaty. Nevím, jestli se v mé postavě viděla, ale pamatuju si, že v maskérně dávala hlavu vedle mě, abych ji byla podobná," vzpomínala. "Jestli vám pánové někdo viděl až do krku a duše, tak to byla Ester, ta vás odhalila. Něco tak vtipného a přesného na mužské jsem dlouho neslyšela," dodala.
V komorní tragikomedii o vztahu muže a ženy se v hlavních rolích objevil filmový pár Bohdalová a Vladimír Menšík. Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativy obrazu a zvuku uložené v NFA. Digitální restaurování z daru Milady Kučerové a Eduarda Kučery loni realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s NFA a Státním fondem kinematografie.
Vražda ing. Čerta je jediným filmem, který Krumbachová režírovala. Tato výtvarnice, dramaturgyně a scenáristka měla zásadní podíl na úspěchu mnoha desítek děl zejména v éře československé nové vlny, například filmů O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Valerie a týden divů nebo Kladivo na čarodějnice.
Tuzemské digitálně restaurované filmy se v posledních letech staly součástí filmových festivalů. Například loni herec Jan Kačer a kameraman Ivan Šlapeta na festivalu v Karlových Varech uvedli premiéru digitálně restaurovaného filmu Každý den odvahu režiséra Evalda Schorma. Festival Berlinale v retrospektivní sekci promítl Sedmikrásky, jeden z režijních vrcholů Věry Chytilové.V roce 2022 festival v Benátkách zařadil do programu digitálně restaurovanou verzi psychologického thrilleru Ucho autorské dvojice Jan Procházka a Karel Kachyňa. Ve stejném roce festival Berlinale uvedl restaurované Skřivánky na niti Jiřího Menzela. Film z roku 1969 byl po svém dokončení dvě desítky let v trezoru.
Slavný černobílý snímek českého režiséra Gustava Machatého Extase z roku 1932 získal na festivalu v Benátkách v roce 2019 cenu za nejlepší restaurovaný film v sekci Venice Classics.
V polovině letošního května V pražském kině Lucerna představili televizní film Svatá režiséra Jiřího Stracha s třiadevadesátiletou Bohdalovou v hlavní roli. Ztvárnila vitální důchodkyni Olgu, která přežila hrůzy gulagu a musí se vypořádat se svou minulostí. Bohdalová jako herečka debutovala v šesti letech v roce 1937 v němém filmu Pižla a Žižla na cestách. "Nejvíce mě rozesmálo, že do poslední role ve Svaté mě museli udělat starší," konstatovala dnes Bohdalová.