S českou pomocí vznikne na Ukrajině nový závod na munici, řekl Šmyhal

„Spolupráce mezi našimi zeměmi je velmi široká,“ prohlásil Fiala. Zdůraznil, že je vzájemná a výhodná pro obě strany. „Náš export na Ukrajinu je vyšší o 25 procent,“ podotkl například. Kyjev může s podporou dále počítat, řekl. „Soustředili jsme se (dnes) na rozšíření hospodářské spolupráce, na obnovu Ukrajiny,“ dodal Fiala s tím, že se české firmy čím dál více zapojují do obnovy tamní infrastruktury zničené ruskými útoky, potenciál dalšího růstu vidí premiér v modernizaci jaderných elektráren na Ukrajině.

Představitelé obou vlád podepsali na tiskové konferenci řadu memorand a dohod o další spolupráci, například v oblasti obrany, zdravotnictví nebo energetiky. Ještě tento týden pak předseda české vlády stvrdí v Londýně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu o dlouhodobé podpoře.

Šmyhal poděkoval za neutuchající podporu ve vojenské nebo ekonomické oblasti. „Česko a Ukrajina budují pevný strategický svazek,“ prohlásil. Spolupráce učiní Evropu bezpečnější a přinese výhodu oběma zemím, míní. Oznámil, že zástupci českých a ukrajinských zbrojovek podepsali smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o pušky Bren 2 České zbrojovky nebo malorážkovou munici firmy Sellier & Bellot. Obě firmy se navíc dohodly s ukrajinskými partnery na spolupráci při výrobě několika typů malorážového střeliva a obě již podepsaly smlouvy o dodávce zboží a služeb s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice.

Výcvik a vrtulníky

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k česko-ukrajinské spolupráci při vzniku nového závodu na výrobu munice novinářům řekla, že by mohla fungovat podobně jako česko-ukrajinská firma na výrobu dronů U&C UAS. Část výroby a zaměstnanců bude podle ní působit z Česka, vývoj bude na straně Ukrajiny. Existuje podle ní také příslib, že by Ukrajinci, kteří by pomáhali v rámci českého obranného průmyslu, mohli mít výjimku z mobilizační vyhlášky.

Ministryně se zástupci ukrajinské vlády také jednala o výcviku vojáků v Česku i případném připojení k polské iniciativě na výcvik takzvané ukrajinské legie. Myšlenka této iniciativy je podle Černochové nová a Česko k ní shání další potřebné informace. Během léta očekává setkání s polským protějškem, aby si vyměnili představy a možnosti.

Česko je podle ukrajinského premiéra výrobcem některých zvláštních zařízení a součástek, které jsou pro napadenou zemi nesmírně důležité. Ukrajinská strana požádala, aby kontrakty mezi českými výrobci a jinými zeměmi byly odloženy a Ukrajina byla prioritní, řekl Šmyhal.

Předseda české vlády také odkázal na první setkání vlád před necelými dvěma lety. Prahu tehdy reprezentovalo sedm ministrů. Od té doby se spolupráce s Kyjevem prohloubila, úterní jednání vazby dále upevnilo. Zástupci obou vlád hovořili také o české iniciativě na zajištění munice v zemích mimo Evropskou unii, prvních padesát tisíc kusů už Kyjev převzal. „Doufáme ve společné projekty v oblasti výroby munice na území České republiky a v bezpečných místech na Ukrajině a společnou opravu vrtulníků na území České republiky,“ řekl také Šmyhal.

Z hlediska energetiky Česko podpořilo vznik vodíkového koridoru pro přepravu obnovitelného vodíku vyrobeného na Ukrajině, který by následně proudil do Evropské unie, konkrétně do průmyslových regionů v Německu. Jednání o memorandu se vedou také se Slovenskem a Německem. Cílem projektu je zajistit dodávky potřebných objemů obnovitelného vodíku do EU a zároveň posílit energetickou bezpečnost Ukrajiny a její integraci do evropské energetické sítě.

Ministři probrali na bilaterálních schůzkách praktické změny vedoucí k prohloubení dosavadních forem spolupráce. Probrali i příležitosti pro české firmy v dopravě, stabilizaci vnitřních uprchlíků na Ukrajině či léčbu ukrajinských občanů v tuzemských zdravotnických zařízeních.

Na Ukrajině jsou v současné době aktivní zhruba dvě stovky českých firem. Nejvíce v Kyjevě a přilehlém okolí, Lvovsku a Dněpropetrovsku a také v Zakarpatské oblasti.

Šmyhal: Česko je klíčový partner Ukrajiny

Ukrajinský premiér Šmyhal si od mezivládních konzultací v Praze sliboval debatu o posílení obranné a průmyslové spolupráce nebo o zabavení ruského majetku. Česko je podle něj klíčovým partnerem Ukrajiny, je mimo jiné velmi nápomocné na cestě země do Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Ruskem napadená země podle Šmyhala od prvních dnů invaze pociťuje nesmírnou solidaritu ze strany českého lidu i vlády. Zmínil dodávky vojenského materiálu i všeobecnou diplomatickou podporu na všech úrovních, dále podporu protiruských sankcí, dodávky energetických zařízení či zdravotnického materiálu. Za zásadní označil i zapojení českého byznysu, váží si také podpory zřízení speciálního tribunálu pro vyšetřování zločinu ruské agrese a pomoci v navrácení unesených dětí.

Úterní konzultace by podle ukrajinského premiéra měly upevnit a rozvíjet předchozí úspěchy vzájemných vztahů. Ukrajinská vláda přijela do Prahy s poměrně ambiciózními cíli, podotkl. Prvním je posílení ukrajinské obranné, průmyslové a technologické základny a nastavení společných byznysových iniciativ na úrovni zbrojařského průmyslu.

Druhým úkolem je podle Šmyhala koordinace úsilí, co se týče zavádění mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a podpora země ve vstupu do EU a NATO. Česko spolupředsedá pracovní skupině, která se zabývá zajištěním jaderné bezpečnosti, což premiér ocenil.

Za další cíl označil Šmyhal zesílení protiruských sankcí a konfiskaci ruského majetku v Česku a jeho využití pro obnovu Ukrajiny. Čtvrtým bodem jsou konkrétní infrastrukturní a strategické projekty a vytvoření podmínek k zapojení českého byznysu na Ukrajině. Tamní vláda bude poskytovat všestrannou podporu a pomoc firmám, které by chtěly investovat na Ukrajině, podílet se na obnově země a umístit tam své výrobní kapacity, uvedl. Jako poslední bod zmínil prohloubení vzájemného obchodu a vylepšení logistiky.

Humanitární pomoc

Česko nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s nedávným útokem na největší ukrajinskou dětskou nemocnici Ochmatdyt. To, že pomoc bude po tomto útoku spíše materiální, předpokládal redaktor ČT Ondřej Pražák. „Česko také nabízelo, že by se o tyto pacienty mohlo postarat přímo v tuzemsku. Mluvil o tom český prezident Petr Pavel ve Washingtonu na summitu NATO se svým protějškem Volodymyrem Zelenským,“ dodal.

„Nakonec se ale zdá, že bude bráno v potaz potenciální riziko – protože převoz pacientů na takovou vzdálenost je logisticky náročný a může to znamenat také možné riziko pro ně samotné. V první řadě se v tomto ohledu hledala pomoc přímo na Ukrajině,“ doplnil Pražák.

„Je to výrazem mimořádně nadstandardní úrovně vzájemných vztahů České republiky a Ukrajiny,“ komentoval setkání ve vysílání ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Připojil také, že zahraniční výjezdy nejsou pro ukrajinskou vládu standardní praxí. „Nicméně Ukrajinci k podobným formátům sahají tam, kde existuje vůle na druhé straně,“ doplnil. Jednou z klíčových agend je energetika a její obnova. V Česku se pak mluví i o spolupráci v obranné oblasti, zejména v souvislosti s muniční iniciativou.

Na uspořádání nynějšího jednání se premiéři dohodli při návštěvě Šmyhala v květnu v Praze. „Bezpečnostní opatření jsou adekvátní situaci,“ sdělil poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Česko patří mezi dlouhodobé podporovatele země, která přes dva roky čelí otevřené ruské vojenské invazi.