Praha - Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech.
Fotogalerie
Na Ukrajině se odehrává dlouhodobý konflikt s nejistým výsledkem. Čas ale může hrát ve prospěch Ukrajiny i jejích podporovatelů, pokud se sjednotí a poučí z předchozích dvou a půl let, míní Pavel. Rusko se v tuto chvíli stále domnívá, že nemá důvod měnit svůj přístup. K dosažení míru je nutné zajistit dostatečnou a předvídatelnou podporu Ukrajiny, řekl prezident.
Podle Pavla je nutné posílit materiální kapacity, aby bylo možné napadené zemi poskytnou veškeré nezbytné zdroje. Stále podle něj existuje prostor pro větší efektivitu.
"Žijeme ve stále více konfliktním světě. Přesto stále pevně věřím, že mezinárodní pořádek založený na pravidlech a spolupráci je výhodný nejen pro Západ, ale pro všechny členy mezinárodní komunity," řekl prezident. Pravidla a instituce z doby po druhé světové válce někdy možná mohou vyžadovat reformy, fragmentace ale všechny oslabuje, poznamenal.
"Otevřený konflikt je katastrofální cestou pro každého. Platí to i pro Rusko, které je určitě slabší a křehčí dnes, než před rokem 2022," uvedla hlava státu. Prezident zmínil také roli Číny, která má podle něj nejsilnější pozici k tomu, aby pomohla ukončit ruskou agresi proti Ukrajině.
Evropa podle Pavla čelí strukturálním ekonomickým výzvám, nízká soběstačnost v surovinách, lécích či polovodičích brání jejímu hospodářskému rozvoji. Dřívější energetická závislost na nepředvídatelných partnerech ukázala, že "krátkodobé ekonomické výhody mohou přinést dlouhodobé bolesti hlavy".
Přestože Evropa zůstává lídrem v mnoha oblastech, propadá se za Spojenými státy, některými asijskými zeměmi či Indií v řadě technologických odvětví. "Je čas si uvědomit, že naše technologická kompetence a vývoj silně tvaruje naši geopolitickou relevanci a bezpečnost našich občanů," uvedl Pavel.
Ocenil tak vznik nového GeoTech centra, které podle prezidenta propojí politické a technologické lídry k diskusím o společné odpovědnosti v ochraně demokracií a prosperity. "Není pochyb o tom, že potřebujeme více kooperace nejen mezi vládami a byznysem, ale také mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Ale spíše bych řekl mezi Evropou, USA a demokratickými zeměmi po celém světě," dodal.
Vyzval ke zbourání bariér a prohloubení spolupráce ve vědě, výzkumu, vývoji a například v kvantových výpočtech, umělé inteligenci, kybernetické bezpečnosti či moderních obranných technologiích.
V době, kdy si mezinárodní prostředí klade značné nároky, se Severoatlantická aliance (NATO) vrací ke svému původnímu úkolu, a to ke kolektivní obraně, řekl Pavel. Je podle něj potřeba také obnovit kapacity evropského obranného průmyslu, umět čelit sabotážím a kybernetickým útokům. Společnosti se musí stát odolnější vůči dezinformačním kampaním, dodal prezident.
Pavel: Regulace AI je částečně potřebná, nesmí ale být přehnaná
Regulace umělé inteligence (AI) je částečně potřebná, sektor ale nesmí být přeregulovaný, technologický rozvoj potřebuje určitou svobodu. V diskusním panelu na konferenci Globsec to řekl prezident Pavel. Podle slovinské prezidentky Nataši Pircové Musarové je důležité, že Evropská unie k regulaci přistoupila skrze právní předpis známý jako AI Act, který platí od začátku srpna.
Mezinárodní bezpečnostní prostředí je v současnosti řízeno soutěží mezi demokracií na jedné straně, různými druhy autokracie na druhé, míní prezident. Někde uprostřed je pak poměrně velká skupina zemí a národů, které nejsou rozhodnuté, kterou cestou jít. Mají pragmatickou spolupráci s některými z autokratických režimů, pravděpodobně frustraci z nedostatečné schopnosti demokratických států ohledně prohloubení spolupráce, a zároveň jsou pod vlivem propagandy, která vykresluje demokracii jako systém, který selže.
Technologie jsou a vždy byly nástrojem moci. Ten, kdo v nich dosáhne zásadního průlomu, bude mít velkou výhodu v prosazování svého systému hodnot, domnívá se prezident. Všechny demokratické země se podle něj musí zabývat tím, aby technologie sloužily k podpoře demokratických hodnot a nebyly zneužity těmi, kdo chtějí více kontrolovat své občany a využívat je ke své například vojenské dominanci.
Podle Pircové Musarové musejí technologie a regulace jít ruku v ruce. Existují podle ní tři pilíře regulace AI. První značí to, k čemu nesmí být umělá inteligence využita. Druhý se zaměřuje na potenciálně nebezpečné technologie, jež mají být pod dohledem a regulací, což je právě jádrem evropského aktu. Třetí pak značí odvětví, v němž využití AI neznamená žádnou hrozbu.
Pavel uvedl, že částečně regulaci podporuje, ne však přehnanou, která by omezila technologický vývoj. Pokud by byla regulace přílišná, otevřel by se tím prostor pro konkurenty, kteří by podobnou úroveň omezení nezavedli.
Na Globsecu vystoupil v panelu o kybernetické bezpečnosti a nových technologií včetně umělé inteligence také ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V EU je podle něj v oblasti nových technologií a jejich regulace velké množství přístupů a nacházení kompromisu mezi všemi členskými státy není jednoduché. "Jdeme krok za krokem v procesu budování důvěry s mými protějšky z celé Evropy," řekl. EU je podle něj aktuálně trochu přeregulovaná. "Jsme přehlceni počtem nových regulací, směrnic a podobně. A nejsme schopni implementovat všechny včas a přicházíme s dalšími," dodal.
Během konference byla spuštěna také nová iniciativa Globsecu s názvem GeoTech Center se sídlem ve Washingtonu. Vede jej americký generál John Allen, cílem je efektivnější propojení politických i technologických lídrů Evropy a USA. Má tak vzniknout síť odborníků na technologie, politiků a dalších s cílem sblížit přístup Evropy a USA k využití moderních technologií a zároveň položit základ pro stálou diskusi o dopadech nových technologií na bezpečnost.
Centrum podpořil i prezident společnosti Microsoft Brad Smith, který v diskusi oznámil, že firma poskytne tři miliony dolarů (zhruba 68 milionů korun) na podporu centra v příštích třech letech. Pavel doufá v to, že se k iniciativě připojí například zástupci Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu, případně Izraele.
"Cokoli se stane na poli technologií, jako je AI, jako jsou velká data, biotechnologie, bude mít vážný dopad na naše životy a všechny jeho aspekty, ať už v ekonomice, bezpečnosti, ve školství, v sociálním životě," uvedl Pavel na pozdější tiskové konferenci. Je podle něj proto důležité diskutovat o těchto záležitostech s privátními společnostmi. Podle Allena se má centrum zaměřit na dvě věci - evropskou aplikaci inovací a propojení Severní Ameriky a Evropy v technologické budoucnosti.
Havlíček: Evropská unie je přeregulovaná a příliš závislá na dotacích
Evropská unie je přeregulovaná a příliš závislá na dotacích. Firmy ztrácejí konkurenceschopnost a stěhují se do jiných oblastí, řekl na konferenci Globsec první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Za důležité považuje mimo jiné investovat do vědy a výzkumu a do kvalitního vzdělání na všech úrovních a podpořit vznik start-upů a spin-off firem.
Vrcholní představitelé EU podle Havlíčka neumějí připustit, že některé věci se nepovedly. Unii podle něj v oblasti nových technologií porážejí nejen Spojené státy, ale také asijské země v čele s Čínou. Evropské ambice týkající se klimatických cílů jsou v některých případech kontraproduktivní, například uzavíráním oceláren se jent rozšiřuje dovoz oceli z Asie.
"Evropská unie je přeregulovaná a příliš závislá na dotacích. Je potřeba si také připustit, že univerzity propadají ve světových žebříčcích. Že firmy ztrácejí konkurenceschopnost a přesouvají se do jiných destinací," řekl Havlíček a zmínil Spojené státy, Čínu či Indonésii.
Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy je nutné zachovat velký průmysl, stejně jako malé a střední podniky, udržovat předvídatelné ceny energií srovnatelné s dalšími zeměmi, posílit energetickou a surovinovou soběstačnost. Za důležité považuje také investice do vědy, vývoje, inovací a vzdělávání nebo motivaci mladých lidí, aby začali s vlastním byznysem.
Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu, řekla v Praze von der Leyenová
Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků, řekla v Praze předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. "Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci," řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou. "Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru," podotkla. Je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.
Je podle ní novou realitou, že střední Evropa není jen geograficky v srdci Evropy, ale je také politicky a strategicky zásadní pro budoucnost Evropské unie. Odolnost většiny zemí střední Evropy tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině podle ní byla a je pozoruhodná. "Od té doby co ruské tanky vjely na Ukrajinu, stali jste se tlukoucím srdcem evropské solidarity," řekla.
Ruská agrese na Ukrajině podle ní ukázala, že ekonomická vzájemná závislost není zárukou bezpečí, ale zranitelností. "Byla to iluze. (Ruský prezident Vladimir) Putin vyměnil prosperitu své země za své vlastní imperiální ambice," uvedla.
Evropa podle ní překonala svou dlouhotrvající neochotu utrácet dostatek peněz za svou vlastní obranu. "Ochrana Evropy je především povinnost Evropy," řekla. Přestože NATO zůstává centrem společné obrany, jsou podle ní potřeba silnější evropské pilíře. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. "Je to strategická odpovědnost Evropy," dodala.
