Během války s Hizballáhem by na Izrael pršely tisíce raket denně, varuje analýza

„Rozsáhlý vzdušný a pozemní izraelský útok proti Hizballáhu, který je nejvíce vyzbrojenou skupinou na Blízkém východě, by mohl způsobit nepokoje v celém regionu a mohl by být výrazně destabilizujícím faktorem. Zvláště v době, kdy Spojené státy vstupují do klíčové fáze kampaně před prezidentskými volbami,“ píší Foreign Affairs. Zároveň web připomíná, že izraelská armáda (IDF) minulý měsíc informovala, že byly schváleny plány na plnohodnotný útok na jih Libanonu, odkud Hizballáh na židovský stát útočí nejčastěji.

Podle FA nicméně není ani zdaleka jasné, zda by tato případná válka na libanonsko-izraelském pomezí skončila rychle a měla jasného vítěze, důsledky pro Izrael by přitom mohly být hodně „drsné“. „I když byla izraelská protivzdušná obrana dosud extrémně úspěšná proti raketovým útokům z Gazy, Libanonu, Iránu a Jemenu, totální válka s Hizballáhem by byla na úplně jiné úrovni,“ zdůrazňuje analýza.

Sedmkrát větší arzenál

Podle odhadů izraelských tajných služeb totiž Hizballáh disponuje více než sedminásobně větším arzenálem zbraní než palestinský Hamás a mnohem „smrtonosnější“ výzbrojí. Podle FA jde o stovky útočných dronů a až 150 tisíc raket různých typů včetně balistických, které dokáží zasáhnout cíle nejen v Tel Avivu, ale „jakékoli místo na území (židovského) státu“.

Americký Newsweek v této souvislosti upozorňuje, že Hizballáh neustále posiluje a aktuálně jsou jeho jednotky považovány za silnější než řádná libanonská armáda. V arzenálu má teroristické hnutí především rakety íránské a ruské provenience, zároveň podle Newsweeku jeho jednotky rozšiřují své bojové schopnosti například tím, že do původně „hloupých“ raket montují vyspělé komponenty, které výrazně zvyšují jejich přesnost a „stupeň nebezpečnosti pro Izrael“.

Kromě toho bojovníci Hizballáhu disponují také protitankovými střelami a podle Newsweeku dokonce i protilodní výzbrojí, kterou využili k úderu proti izraelské válečné lodi během izraelsko-libanonské války před osmnácti lety. Pokud jde o další výzbroj a personál, Izrael má podle portálu aktuálně k dispozici asi 173 tisíc vojáků v aktivní službě a může povolat přibližně tři sta tisíc rezervistů. Židovský stát rovněž disponuje asi 2200 tanky, 650 samohybnými houfnicemi a 300 kusy raketových dělostřeleckých systémů. Pokud jde o Hizballáh, tak ten má podle loňského odhadu k dispozici asi šedesát tisíc mužů.

Navzdory této převaze ve výzbroji analýza Foreign Affairs připomíná, že izraelské vojenské velitelství zodpovědné za „domácí“ obranu odhaduje, že pokud by právě teď vypukl otevřený konflikt mezi Jeruzalémem a Hizballáhem, jeho jednotky by vypouštěly na cíle v Izraeli kolem tří tisíc raket denně, což by mohlo naprosto zahltit protivzdušnou obranu.

„Izrael by se musel soustředit na obranu kritické infrastruktury a vojenských základen, civilistům by řekl, aby zůstali v krytech a doufali, že to dobře dopadne. Byla by to výzva výrazně větší než všechno, čemu izraelští vrcholní představitelé dosud čelili,“ míní FA.

Dodává, že zatím to vypadá, že obě strany potenciálního konfliktu se chovají zdrženlivě a snaží se vyhnout další válce v regionu. „Ale i pokud by se podařilo dosáhnout dohody mezi Izraelem a Hizballáhem, která by zahrnovala i stažení jednotek Hizballáhu od hranic, pro izraelské lídry by bylo velmi těžké nevyslyšet volání obyvatel, kteří preferují vyřídit Hizballáh jednou provždy,“ míní autor analýzy.

„Dočasná“ evakuace

V této souvislosti je pro vládu Benjamina Netanjahua ošemetná i otázka izraelských vysídlenců – po loňském sedmém říjnu, kdy na jih země vpadli bez varování teroristé z Hamásu, přibližně dvanáct set lidí povraždili a stovky dalších odvlekli, se okamžitě objevily obavy, že podobný přeshraniční přepad podnikne i Hizballáh. Proto bylo z měst a osad na severu Izraele evakuováno na šedesát tisíc lidí, kteří se museli přesunout například do hotelů.

FA upozorňuje, že ač toto bylo původně vnímáno jen jako dočasné opatření, tito lidé se domů nevrátili dodnes – a to i kvůli tomu, že Hizballáh si z opuštěných sídel udělal cvičnou střelnici a řada míst je tak už neobyvatelných. Kritika zaznívá i kvůli tomu, že tato rozsáhlá evakuace vlastně dala Hizballáhu několik kilometrů široké nárazníkové pásmo a ukončila na izraelsko-libanonské hranici status quo, který tam panoval v podstatě od války v roce 2006.

„Fakt, že přeshraniční střety vyhnaly z domovů dvojnásobný počet (120 tisíc) Libanonců, a to i z míst vzdálenějších od hranic, je pro tyto vysídlené Izraelce jen malou útěchou,“ uvádí FA. Portál dodává, že Jeruzalém konflikt s Hizballáhem v uplynulých měsících opakovaně eskaloval, nedávno například zabitím tří vysokých velitelů této šíitské teroristické skupiny.

Že je zatím Izrael v přeshraničních „přestřelkách“ s Hizballáhem výrazně tvrdší a aktivnější, ukazují i data shromážděná iniciativou Armed Conflict Location and Event Data Project (Acled), na která se v aktuálním článku odkazuje BBC. Podle nich došlo od loňského 8. října do letošního 5. července v oblastech poblíž izraelsko-libanonské hranice dohromady k 7491 útokům. Izrael jich má přitom „na kontě“ přibližně pětkrát víc než Hizballáh.

Data a jejich rozbor ukazují, že asi šedesát procent příhraničních sídel v Libanonu bylo do nějaké míry zasaženo izraelskými vzdušnými nebo dělostřeleckými údery. Od začátku přeshraničních potyček do 10. července tak mohlo být poškozeno až 3200 budov.

Podle BBC patří mezi nejvíce ostřelované libanonské komunity města Ajta aš Šáb (od října nejméně 299 útoků), Kfar Kila (přes 200 útoků) a Blida (nejméně 130 zásahů). Podle Acledu byly ve všech třech městech zasaženy civilní budovy. Podle výzkumnice Burcu Ozcelikové, která se věnuje bezpečnostním otázkám na Blízkém východě řadu let, Izrael na libanonská města u hranic cílí, protože věří, že jde o pozice, kde jsou příslušníci Hizballáhu opevnění. „Domnívají se, že mají dostatek důkazů o tom, že na dohled obytných domů tam jsou systémy opevnění a tunelů,“ vysvětlila.

Škody jsou pochopitelně i na opačné straně hranice. Izraelská média od října informují o více než tisícovce objektů poničených útoky Hizballáhu. BBC upozorňuje, že problémem jsou i požáry způsobené přeshraničními přestřelkami. S odkazem na data jednoho z výzkumníků z Kent State University britský web píše, že přímo v Izraeli a na jím okupovaných Golanských výšinách mohlo takto vyhořet až 55 kilometrů čtverečních území, v Libanonů o 15 kilometrů čtverečních méně.

Chaos a nejistota

Požáry vznikají podle BBC i kvůli tomu, že ve chvíli, kdy izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule) vyhodnotí, že přilétající raketa dopadne mimo zastavěné oblasti, ani se ji nepokouší sestřelit. Oheň následně poškozuje rozsáhlé oblasti zemědělské půdy či lesů. Ozceliková se domnívá, že Hizballáh se tímto způsobem chová úmyslně.

„Oni chtějí vyvolávat chaos a určitou nejistotu mezi obyvateli Izraele, což zase vytváří tlak na tamní vládu,“ popisuje vědkyně. Výše zmiňovanou evakuaci označuje v kontextu židovského státu za „neslýchanou“. Analýza Foreign Affairs v této souvislosti zmiňuje, že podpora útoku na Hizballáh může v nejbližší době začít v Izraeli růst.

„S tím, jak se blíží začátek nového školního roku, tak řada rodin ze severu Izraele ztrácí trpělivost. Zástupci tamních samospráv se obávají, že bez zásahu ze strany vlády se řada rodin rozhodne, že region opustí nadobro. Netanjahuův kabinet přitom nechvalně proslul tím, že zanedbává komunity na frontových liniích,“ tvrdí analýza FA s tím, že tématu nezvládnuté bezpečnostní situace na severní hranici se v uplynulých týdnech chopila opozice a Netanjahu tak může dospět k závěru, že „mu dochází čas“.