Na pohřeb šéfa Hamásu přišly tisíce lidí, Turecko vyhlásilo národní smutek

Truchlící se shromáždili ve velké mešitě severně od Dauhá, kromě Háníjova možného nástupce Chálida Mišála se smutečního obřadu zúčastnil mimo jiné katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Haníjova rakev byla zabalena do palestinské vlajky a do mešity byla vnesena spolu s rakví jeho bodyguarda, který při středečním výbuchu také zahynul.

V Dauhá v pátek rtuť teploměru vystoupala ke 44 stupňům Celsia, což však truchlící neodradilo od toho, aby „vzdali Haníjovi hold“, uvedla stanice al-Džazíra. Do mešity, která má kapacitu asi 30 tisíc lidí, se všichni nedostali. Stovky lidí proto zůstaly před ní, aby slyšely alespoň modlitby. Když Haníjovu rakev do mešity nesli, lemoval budovu dav lidí, kteří provolávali „svobodná Palestina“. Kolem mešity na bezpečnost během celého obřadu dohlíželo velké množství policistů. Po modlitbách v mešitě byl Haníja, který v Kataru v předchozích několika letech žil, pohřben ve městě Lúsajl.

Smuteční obřad s Haníjovým tělem se konal už ve čtvrtek v Teheránu, kde byl šéf Hamásu zabit zřejmě nastraženou bombou poté, co tam přijel na slavnostní přísahu nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. V Teheránu vedl pohřební modlitby nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který slíbil Haníjovu smrt pomstít. O pomstě hovoří i další spojenec Hamásu, libanonské šíitské hnutí Hizballáh, jehož šéf Hasan Nasralláh Izraeli vzkázal, že už překročil červenou linii a musí očekávat pomstu na všech frontách od těch, kdo stojí na straně Gazy. Pomstu Izraeli slíbili i jemenští povstalci.

„Naše dnešní poselství okupaci (Izraeli) je, že se potápíte hluboko do bahna a váš konec se blíží víc než kdy jindy. Haníjova krev změní všechny rovnice,“ prohlásil v telefonátu s agenturou Reuters vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí, který se pohřbu rovněž zúčastnil. Haníja byl tváří vnější diplomacie skupiny a byl zapojen do nepřímých rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda zahájila ofenzivu po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael z loňského 7. října.

Ještě před pohřbem se s úřadujícím politickým šéfem Hamásu Mišálem a Haníjovými syny setkal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, oznámila turecká diplomacie a zveřejnila na síti X fotografie ze schůzky s tím, že Fidan hovořil s „mučedníkovými syny“.

Turecká ambasáda v Tel Avivu spustila v den pohřbu svou vlajku na půl žerdi na teroristovu počest, což se nelíbilo izraelské diplomacii, která si kvůli tomu předvolala zástupce tureckého velvyslance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předtím vyhlásil kvůli zabití šéfa islamistů den národního smutku.

„Izrael nebude tolerovat projevy účasti na smutku za vraha, jako byl Ismáíl Haníja,“ avizoval izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. „Pokud chtějí zástupci velvyslanectví truchlit, ať jedou do Turecka a truchlí společně se svým vládcem Erdoganem, který podporuje teroristickou organizaci Hamás a její vražedné a teroristické činy,“ dodal. Vlajky na půl žerdi podle listu The Jerusalem Post spustily i další turecké ambasády po celém světě.

Policie ve východním Jeruzalémě po tradičních pátečních modlitbách zadržela muslimského duchovního Ikrímu Saída Sabrího, který vedl modlitby v mešitě al-Aksá na Chrámové hoře. Izraelská policie vyšetřuje, zda se kázáním nedopustil „podpory terorismu“. Sabrí tvrdí, že šlo o „chvalozpěv“ a soustrastné kázání. Několik izraelských politiků, včetně ministrů vnitra Mošeho Arbela vyzvalo, aby bylo imámovi odebráno izraelské povolení k pobytu, uvedl server The New Arab.

Obavy z vícenásobného úderu

„Největší noční můra Izraele je, že bude napaden z několika stran,“ upozornil v pořadu Interview ČT24 bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jižní křídlo z jeho pohledu vypadá „volnější“, nicméně severní a východní křídla jsou v současné chvíli „velice napjatá“.

Zabití šéfa Hamásu Haníji hodnotí Bříza jako „obrovský úspěch Izraele“. I když se Izrael k činu oficiálně nepřihlásil, má Bříza za to, že je to jistota. V kontextu regionálních zvyklostí jsou podobné útoky ještě horší, než „narušení územní celistvosti“. „Je to prostě a jednoduše narušení prestiže – a to v tomto regionu je zásadní, protože Írán aspiruje na roli regionální velmoci,“ pokračoval.

„Ve chvíli, kdy se mu toto stane, ještě při příležitosti inaugurace nového íránského prezidenta, tak to je opravdu katastrofální selhání, likvidace prestiže Íránu. Už jen proto to Írán nemůže nechat bez odezvy,“ pokračoval.

Nedomnívá se, že možná odezva bude „tak mohutným útokem“, jaký byl zaznamenán v dubnu letošního roku. „To znamená koordinovaný útok několika set bezpilotních prostředků, střel s plochou dráhou letu a balistických raket – domnívám se, že to tak mohutný útok nebude. Už jenom proto, protože nedošlo k smrti žádného íránského vysoce postaveného představitele,“ dodal Bříza.