Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Ukrajině končí. Nové informace naleznete zde. Děkujeme za pozornost.
Při ruském náletu na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny zahynuli dva lidé a šest utrpělo zranění.
Bývalý ruský ministr obrany a nyní předseda ruské Federální bezpečnostní rady Sergej Šojgu je na předem neohlášené návštěvě Severní Koreje.
Ruská armáda zahájila protiofenzivu v Kurské oblasti, ale její územní zisky jsou zatím minimální. Uvádí to ve své nové analýze Institut pro studium války (ISW). Moskva tvrdí, že Rusové za dva až tři dny získali kontrolu nad deseti vesnicemi, podle ISW tomu tak není.
Kdo je velitel ruského letectva generál Sergej Kobylaš, kterého Ukrajinci viní z barbarského útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě. Narodil se na Ukrajině.
Rusko ukončilo akreditaci šesti pracovníků politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě, píše dnes agentura TASS s odvoláním na prohlášení tajné služby FSB. Ta uvedla, že u nich zjistila "známky zpravodajské a podvratné práce".
Zprávy z pátku 13. září
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani dnes podle agentury ANSA informoval, že si kvůli zařazení reportérky Rai Stefanie Battistiniové na seznam hledaných osob předvolal ruského velvyslance. Chtěl mu dát najevo "překvapení z ojedinělého rozhodnutí Moskvy".
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo šest zahraničních novinářů na seznam hledaných osob kvůli tomu, že ilegálně překročili hranici Ruska, aby informovali o dění v Kurské oblasti. Oznámila to agentura TASS. Do Kurské oblasti sousedící s Ukrajinou před několika týdny pronikla ukrajinská armáda.
Ruská tajná služba FSB v srpnu zahájila trestní řízení proti několika těmto novinářům, mezi kterými je britský zpravodaj americké televize CNN, reportér německé stanice Deutsche Welle, novinářka italské veřejnoprávní televize Rai a tři Ukrajinci z televizního kanálu 1+1. Agentura Reuters připomíná, že mediální společnosti, pro něž tito novináři pracují, uvedly, že reportážní cesty do Kurské oblasti byly oprávněné.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Lodě britského vojenského námořnictva uplynulý týden sledovaly pohyb čtyř ruských plavidel plujících Lamanšským průlivem a Severním mořem. Britské letectvo ve středu také sledovalo dvě ruská letadla poblíž vzdušného prostoru země, uvedlo britské ministerstvo obrany.
Británie při šest dní trvající námořní operaci spolupracovala s Kanadou, jejíž loď ruská plavidla doprovodila až k oblasti pod správou Britů. Když ji Rusové opouštěli, předala loď HMS Iron Duke dohled francouzské lodi FS Auvergne, neboť ruské lodě pokračovaly směrem k francouzským vodám.
"Měli bychom dále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy… a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu," řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem. Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů a Kyjev by podle šéfa polské diplomacie měl mít právo na sebeobranu. "Střely, které míří na civilní cíle, jsou odpalovány z bombardérů nad ruským územím. Tyto bombardéry startují z letišť na ruském území," řekl Sikorski.
Rusko se prostřednictvím mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova negativně vyjádřilo na adresu Donalda Trumpa i Kamaly Harrisové po debatě před americkými prezidentskými volbami. Peskov kritizoval, že oba kandidáti několikrát zmínili ruského prezidenta Vladimira Putina, a proto je vyzval, aby "nechali jeho jméno na pokoji".
"Útoky na pracovníky Červeného kříže co nejdůrazněji odsuzuji. Je nepřijatelné, aby ostřelování zasáhlo místa pro distribuci pomoci," řekla předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová Eggerová k ruskému útoku, při kterém zemřeli tři pracovníci Červeného kříže.
Tři pracovníci Červeného kříže dnes přišli o život při útoku, který ruská armáda podnikla v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezinárodní výbor Červeného kříže útok odsoudil.
Podle prokuratury v tomto regionu se terčem ruského dělostřeleckého útoku stala nákladní auta humanitární mise Červeného kříže. Bylo to ve vsi Viroljubivka, která se nachází v blízkosti frontové linie. Pracovníci organizace do ní přijeli, aby lidem rozdali brikety na vytápění domácností. Dva pracovníci také utrpěli zranění. Prokuratura případ vyšetřuje.
"V této válce je vše naprosto jasné: Rusko přináší zlo, Ukrajina chrání životy," napsal na svém telegramovém účtu Zelenskyj. "Jen společně může svět donutit Rusko, aby s tímto terorem přestalo," uvedl také.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentury AFP kritizoval Západ, který podle něj otálí, když Kyjevu zatím nepovolil útočit západními zbraněmi i na cíle hluboko na ruském území. Finální rozhodnutí zatím nepadlo, americký ministr zahraničí Antony Blinken ale v úterý před svou cestou do Kyjeva tuto možnost nevyloučil a americký prezident Joe Biden následně uvedl, že Bílý dům zrušení stávajícího omezení zvažuje.
"Buďme upřímní: zpoždění procesu použití zbraní (…) proti vojenským cílům na území Ruské federace znamená, že Rusko tyto cíle posouvá dále do (svého) vnitrozemí," řekl Zelenskyj.
Ukrajina černomořským koridorem vyváží okolo čtyř milionů tun obilí měsíčně. Koridor zřídila loni v srpnu poté, co Rusko odstoupilo od černomořské obilné iniciativy vyjednané v roce 2022 za zprostředkování OSN a Turecka. Vodní cesta vede v blízkosti Rumunska a Bulharska kolem západního pobřeží Černého moře.
Ukrajina patří k předním světovým producentům a vývozcům obilí. Její dodávky jsou klíčové pro některé země na Blízkém východě a v Africe.
Mluvčí rumunské námořní správy Irina Puscasuová řekla, že napadené plavidlo nebylo v rumunských teritoriálních vodách a že ukrajinská strana Rumunsko nepožádala o žádnou formu pomoci. Později rumunská pobřežní stráž podle ruskojazyčného servisu BBC uvedla, že ve středu pozdě večer loď nacházející se ve výlučné ekonomické zóně Rumunska ve vzdálenosti asi 55 kilometrů od přístavu Sfantu Gheorghe v deltě Dunaje informovala o výbuchu na palubě. Pak doplula do přístavu Konstanca.
"Dnešní útok v Černém moři mířil na obyčejnou civilní loď, která těsně opustila ukrajinské teritoriální vody," oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ke zprávě, že ruská armáda podnikla útok na loď vezoucí obilí do Egypta. "Pšenice a potravinová bezpečnost by nikdy neměly být cílem raket," prohlásil. Ukrajina podle něho udělá vše pro ochranu svých přístavů, Černého moře a vývozu potravin na globální trhy.
Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že plavidlo bylo zasaženo v noci na dnešek nedaleko ústí Dunaje. Loď s obilím nebyla v době útoku v ukrajinském obilném koridoru, plula v rumunské výlučné ekonomické zóně, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
Ruská raketa zasáhla v Černém moři ukrajinskou nákladní loď s obilím, určeným Egyptu. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters Rusové plavidlo zasáhli v rumunských teritoriálních vodách.
Ani samotný pád Pokrovsku nie je taký strategický problém, aby viedol k akýmkoľvek "útekom". ProruSSkých diskutujícich to nepoteší, ale koho to zaujíma ;) Podľa UA ústavy nie je možné vykonávať voľby vo vojnovom stave, keď je časť krajiny okupovaná. A vládu treba nejako obmieňať. Je jasné, že proruSSkým prispievateľom je predstava obmeny vedenia krajiny na míle vzdialená, pretože si želejú vladimíra posvätného na veky vekov, ale opäť - koho to zaujíma..?
Škoda, že válka je mnohem výnosnější než diplomacie.
Na Donbase se nedaří...Buď má ta vláda, vlastně už bývalá, Zelenského plné zuby, nebo prostě už zdrhají, každopádně se něco děje - za půl roku to v ČR řeknou