Scholz přijel do Kyjeva, Rusové zabíjeli na západě Ukrajiny

Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes deset let brání ruské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun). Při ruském úderu na západoukrajinský Ternopil zemřel nejméně jeden člověk.

„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ řekl Scholz během své předem neohlášené návštěvy. „Ukrajina se může na Německo spolehnout,“ dodal.

Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Poté si politici společně prohlédli výstavu ukrajinských dronů.

Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro napadenou zemi. Od začátku plnohodnotné ruské invaze z února 2022 Berlín podle údajů spolkové vlády poslal nebo slíbil Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur (asi 707 miliard korun). Do této částky je započítaný i nový balík pomoci.

Systémy protivzdušné obrany

„Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady. A dalo by se k tomu přidat ještě pár dalších zemí,“ komentoval Scholz objem německé pomoci Kyjevu. Berlín dodá Ukrajině v prosinci mimo jiné tanky Leopard, systémy protivzdušné obrany IRIS-T, bezpilotní letouny a zimní vybavení.

Scholz na společné tiskové konferenci se Zelenským zároveň prohlásil, že další systémy protivzdušné obrany dodá Německo v příštím roce, a uvedl, že jeho návštěva Kyjeva svědčí o neochvějné podpoře Ukrajiny ze strany Německa. „Zde v Kyjevě to dávám Putinovi velmi jasně na vědomí. Máme výdrž a budeme stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl kancléř.

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany k ochraně důležitých objektů před četnými ruskými raketovými útoky. Scholz přislíbil Kyjevu pomoc s ochranou ukrajinské energetické infrastruktury, která je nadále terčem ruských úderů. „Putin chce, aby lidé zmrzli. Nedovolíme, aby jeho cynická kalkulace uspěla,“ prohlásil Scholz.

Scholz také slíbil ukrajinskému prezidentovi, že Rusko nebude v případě mírových jednání mezi oběma zeměmi klást Ukrajině své podmínky. „Nic, co se týká Ukrajiny, nebude rozhodnuto bez Ukrajiny,“ prohlásil německý kancléř.

Německo čekají v únoru předčasné parlamentní volby, jejich favoritem je podle průzkumů opoziční konzervativní CDU/CSU. Scholzova návštěva se tedy koná v době volební kampaně v největší a ekonomicky nejsilnější zemi EU.

Scholz odmítá dodat taurusy, popudil Kyjev telefonátem s Putinem

Ukrajina dlouhodobě na německou vládu naléhá, aby jí poskytla střely s dlouhým doletem Taurus. Scholz to ale odmítá s tím, že chce zabránit zatažení Německa a NATO do války. Berlín na rozdíl od jiných spojenců Kyjeva nepovolil Ukrajině používat německé zbraně k úderům v hloubi ruského území, smí je nasazovat jen v příhraničí.

Ukrajinské vedení podráždilo také diplomatické úsilí kancléře Scholze, který v polovině listopadu po téměř dvou letech telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle Zelenského tak otevřel pověstnou Pandořinu skříňku, neboť šéfovi Kremlu pomáhá dostat se z izolace.

Scholz přijel do Kyjeva v době, kdy ruská armáda na východě Ukrajiny za poslední dva měsíce postupovala nejrychleji od března 2022. Zároveň panuje nejistota ohledně další americké pomoci vzhledem k blížícímu se nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

V neděli do Kyjeva přijeli nový předseda Evropské rady António Costa a nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, aby hned po nástupu do funkce vyjádřili s Ukrajinou solidaritu a ujistili ji o pokračování pomoci ze strany sedmadvacítky. Na začátku zimy je v důsledku ruských útoků do velké míry poničená ukrajinská energetická infrastruktura.

9 minut
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k přípravám na další zimu pod ruskými útoky (2. prosince 2024)
Zdroj: ČT24

Ruský dron zasáhl bytový dům v Ternopilu

V noci před kancléřovou návštěvou zaútočilo Rusko mimo jiné na západoukrajinské město Ternopil. Dron okupantů tam zasáhl obytný dům a nejméně jednoho člověka zabil, další mají těžká zranění.

„Obytná budova byla poškozena,“ uvedla na síti Telegram vojenská správa v Ternopilu. „Jsou bohužel oběti – jeden člověk zemřel, další lidé utrpěli vážná zranění.“ Později doplnila, že zranění jsou tři. Několikapatrový dům po útoku začal hořet, požár zachvátil několik bytů v nejvyšším podlaží. Poškozeny jsou také domy v okolí, včetně školy, a dvacet aut.

Ruský útok na ukrajinský Ternopil
Zdroj: Reuters/The State Emergency Service of Ukraine

V okolí Kyjeva sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana asi dvacet ruských dronů, sdělil šéf vojenské správy metropole Serhij Popko. „Dronů nebylo málo a útočily jako dříve – ve vlnách a z různých směrů,“ popsal a dodal, že v hlavním městě se útok obešel bez zraněných i materiálních škod.

Rusko tvrdí, že v noci na pondělí zničilo nad několika svými oblastmi patnáct ukrajinských dronů. Moskva vždy uvádí jen údajně sestřelené ukrajinské bezpilotní stroje, nikoliv celkový počet útočících dronů. Úřady v Bělgorodské oblasti tvrdí, že jeden z dronů tam zranil člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 26 mminutami

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 46 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...