Aktuální situace v Sýrii je velmi napjatá, protirežimní rebelové obsadili druhé největší město v zemi Aleppo. Podle dvou odborníků na problematiku Blízkého východu, které EuroZprávy.cz oslovily, není možnost rozpadu režimu syrského prezidenta Bašára Asada vůbec nereálná. Prostřednictvím opozičních sil projektuje své zájmy v Sýrii také Turecko.
Současná ofenziva, kterou zahájila koalice známá jako „Vojenské operační velení“, zahrnuje mix islamistických frakcí a umírněných skupin, přičemž vůdčí úlohu má Hayat Tahrir al-Sham (HTS). Tato skupina, dříve spojená s al-Káidou, se stala de facto vládnoucí silou v Idlibu a má spojence jak mezi tureckými podporovanými frakcemi, tak mezi skupinami, které byly dříve podporovány USA. Situace je dále komplikována tím, že SDF (Syrské demokratické síly), vedené Kurdy, má napjaté vztahy s Tureckem.
Ofenziva začala v době, kdy Asadova vláda čelí problémům na několika frontách. Rusko, hlavní vojenský partner Sýrie, je stále zapojeno do války na Ukrajině, což oslabuje jeho schopnost pomoci Asadovi. Írán čelí útokům od Izraele, které zasáhly Hizballáh, což je důležitý íránský spojenec v Sýrii. Tyto faktory umožnily rebelům podniknout jejich útok s relativní volností.
Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity považuje rozpad Bašárova režimu za reálnou alternativu. „Na druhou stranu, toto se predikovali již v roce 2011 a nakonec se syrský prezident udržel u moci. Zdali je současná situace pro něj vážnější či nikoli, to v tuto chvíli nelze adekvátně posoudit. V Sýrii panuje obrovský chaos, nikdo pořádně neví, co se tam kde děje a jaké to bude mít důsledky,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.
Expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik z olomoucké Univerzity Palackého rovněž vidí rozpuštění režimu jako možné. „Rozpuštění je možné, ale pouze v případě, že Írán a Rusko neobnoví syrský režim. Dosud režim přežíval především díky podpoře Íránu, Hizballáhu a Ruska. Budeme si muset počkat, zda Rusko a Írán plně zmobilizují své zdroje na podporu Asada,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.
„Pokud se taková podpora dlouhodobě neuskuteční, mohli bychom začít vážně diskutovat o možnosti rozpadu režimu,“ doplnil Bacik.
Kraus zdůraznil, s jakou dynamikou vývoj v Sýrii probíhá. „Ta dynamika je strašlivě vysoká, když syrská armáda dokázala v podstatě během pár hodin ztratit kontrolu nad druhým největším městem v zemi (Aleppo). Bude hodně záležet na tom, jakou míru podpory Bašár Asad od svých spojenců dostane. Těmi jsou především Írán a Rusko,“ popsal.
„Oba tito aktéři se ale delší dobu soustředí na paralelní konflikty, které je stojí velké množství koncentrace a energie. V případě Ruska se jedná o válku na Ukrajině, v případě Íránu o konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem. Je proto velkou neznámou, jaké mají ještě k dispozici kapacity a vůli Asada udržet u moci,“ dodal.
Kraus ani neodmítl, že by se na scénu mohl vrátit Islámský stát. „ISIS se samozřejmě také může vrátit na scénu, vyloučené to není. Ovšem v tuto chvíli jsou aktivní zejména skupiny, které jsou historicky a strukturálně navázány na Al-Káidu, tedy do určité míry konkurenční sunnitská extremistické uskupení,“ pokračoval.
Během tohoto konfliktu je naprosto klíčová role Ankary. „Vzhledem k tomu, že se jedná o skupiny napojené a dlouhodobě podporované Tureckem, tak je třeba zde sledovat tureckou politiku a národní zájem v oblasti. Turkům jde v prvé řadě dlouhodobě o likvidaci režimu Bašára Asada a oslabení Sýrie, případně vůbec likvidaci tohoto státu jako životaschopné entity,“ shrnul Kraus.
„V tom jim ale systematicky brání Íránci a Rusové. Ti mají ale nyní jiné starosti, a to je důvod, proč se Turci prostřednictvím těchto skupin rozhodli jednat právě teď. Zamýšleným výsledkem může klidně být další zábor syrského teritoria pro Turecko a faktická, nikoli de iure teritoriální expanze Turků, oslabení či svržení Bašára Asada, ale také mocenské vystrnadění Rusů a Íránců, důležitých regionálních rivalů Turecka, ze země,“ vysvětlil brněnský bezpečnostní expert.
Bacik útočící skupiny nepovažuje za nic nového. „Domnívám se, že tyto skupiny nepředstavují nic zásadně nového, ale spíše další fázi probíhající syrské krize, která trvá již téměř 15 let. Od roku 2011 jsme byli svědky podobných výkyvů situace v Sýrii,“ přiblížil.
Expert z olomoucké univerzity potvrdil Krausova slova o roli Turecka. „Tentokrát se zdá, že cílem povstalců je ukončit kontrolu syrského režimu na severu země. Tato strategie je v souladu se zájmy Turecka a pro Západ by mohla být potenciálně formulována jako snaha o oslabení íránského a ruského vlivu v Sýrii. Ještě však není jasné, jak to zapadne do širšího mezinárodního kontextu,“ nastínil Bacik.
„Ačkoli jsou tyto skupiny některými západními mocnostmi do jisté míry vítány kvůli jejich symbolickému zpochybnění upadající role Ruska a Íránu, jiné je zároveň uznávají jako teroristické organizace. To vytváří velmi složitou a nejistou situaci,“ podotkl. „Pokud toto hnutí přetrvá, může to mít významné důsledky. Především může posílit vliv Turecka v severní Sýrii a dále zkomplikovat již tak nestabilní regionální dynamiku,“ upozornil Bacik.
„No a jako bonus si zde Turci určitě začnou vyřizovat (účty) s kurdskými bojovníky, s nimiž mají dlouhodobé spory nejen v Sýrii, ale také v Iráku a na vlastním území,“ uzavřel Kraus.
Syrská občanská válka začala v roce 2011 v rámci širších protestů Arabského jara, kdy demonstranti požadovali svržení prezidenta Bašára Asada. Syrská vláda reagovala násilím, což vedlo k vzniku různých rebelantských skupin, které byly podporovány zahraničními mocnostmi s protichůdnými zájmy.
Spojené státy, Turecko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty podporovaly opoziční frakce, zatímco Rusko a Írán stáli za Asadovým režimem. V průběhu času se do konfliktu zapojily také extremistické skupiny jako ISIS a al-Káida, což situaci ještě více komplikovalo.
Související

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA

Život ve válečné zóně: Syrské město Sweida je v plamenech, obchody a domy jsou vypáleny, stovky lidí zemřely
Aktuálně se děje
včera

Pivo je na stole. Rakušan a Fiala se sešli na očekávané schůzce, Hřib nepřišel
včera

Metro na lince C nejezdilo. Policie marně hledala muže v tunelech
včera

Egyptem otřásla tragédie. Utopilo se několik dětí, událost se vyšetřuje
včera

Drama na řece. Muž napadl lidi a zmocnil se lodi, policistům neuprchl
včera

Zemětřesení na Orlíku. Otřesy pocítili lidé v širším okolí přehrady
včera

Dnes je Mezinárodní den psů. Nejvěrnější psí přítel člověka uhynul před 90 lety
včera

Trump si chválí konverzace s Putinem. Nejnověji spolu řešili jaderné zbraně
včera

Miroslav Plzák se narodil před sto lety. Radil skutečně někdy zatloukat při nevěře?
včera

Výhled počasí do konce astronomického léta. Teploty budou klesat
včera

OSN po zabití desítek lidí včetně novinářů v Gaze žádá spravedlnost
včera

Írán je po červnové válce v hluboké krizi. Tamní režim je ale velmi pevný, rozložit ho bude těžké
včera

Závody ve zbrojení můžeme prohrát, přiznávají Ukrajinci. Rusko výrazně navyšuje produkci dronů
včera

The Guardian: Útok na novináře nemusel být omyl. Izrael záměrné zabíjí civilisty a záchranáře
včera

Lékař Pavel Jajtner na kandidátce Spolu skončil. Odstoupil po smrti novorozence
včera

Expert varuje před zdánlivým klidem: Írán není poražen, shání zbraně a chystá se na válku
včera

Moldavsko se rychle blíží vstupu do EU. Ukrajinu nechává za sebou, navzdory její oběti
včera

Tchajwanci se chystají na útok Číny. Sami přitom nevěří, že k němu dojde
včera

Trump přejmenuje Pentagon
včera

Izraelci vyrazili do ulic. Demonstranti pálí pneumatiky a blokují dopravu
včera
Historický krok: Trump coby první prezident vyhodil šéfku Fedu. Ta odstoupit odmítá
Donald Trump oznámil, že odvolal guvernérku Federálního rezervního systému Lisu Cookovou. Podle dopisu, který zveřejnil na sociálních médiích, je to vůbec poprvé ve 111leté historii, kdy prezident odvolal guvernéra centrální banky.
Zdroj: Libor Novák