Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

Sam Jacobs, šéfredaktor časopisu Time, v dopise čtenářům napsal, že Trump vyhrál „za to, že vedl comeback historických rozměrů, za politickou realignaci, která nemá obdoby, za přetváření amerického prezidentského úřadu a změnu role Ameriky ve světě, je Donald Trump osobností roku 2024.“

Tento významný okamžik si Trump připomene ve čtvrtek, kdy spolu s několika členy své rodiny slavnostně zazvoní na burze v New Yorku. Poprvé byl oceněn v roce 2016, kdy se po svém prvním volebním vítězství stal prezidentem Spojených států.

Tradice časopisu Time, která začala v roce 1927 pod názvem „Muž roku“, oceňuje jednotlivce nebo hnutí, jež „bez ohledu na to, zda v dobrém či špatném smyslu, nejvýrazněji ovlivnili události daného roku“. Mezi předchozími laureáty najdeme například klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou, bývalého prezidenta Baracka Obamu, papeže Františka, zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga nebo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Do letošního výběru finalistů se dostala desítka osobností, mezi nimi i viceprezidentka Kamala Harrisová, Kate, princezna z Walesu či šéf Tesly Elon Musk, který je nyní blízkým poradcem Donalda Trumpa a má vést nově vytvořený poradní sbor nazvaný „Ministerstvo vládní efektivity“.

V charakteristice pro seznam finalistů časopis uvedl, že Trumpovo volební vítězství v roce 2024 bylo „ohromujícím politickým comebackem“. Trump aktivoval mladé mužské voliče, díky nimž dosáhl přesvědčivého vítězství, získal poprvé většinu hlasů v lidovém hlasování a proměnil všechny klíčové státy ve svůj prospěch.

Trumpovo vítězství má několik historických rozměrů. Stane se nejstarším prezidentem v historii USA a zároveň prvním odsouzeným zločincem, který byl zvolen prezidentem. Na jaře tohoto roku byl Trump v New Yorku uznán vinným ve 34 bodech obžaloby za podvody.

V rámci své kampaně Trump poskytl časopisu Time několik rozhovorů, ve kterých hovořil o plánech na druhé funkční období, včetně reformy imigračního systému a deportace milionů lidí.

Trump, který v roce 2015 kritizoval rozhodnutí časopisu, když místo něj vybrali německou kancléřku Angelu Merkelovou, označil ocenění v roce 2016 za „velkou čest“. „Hodně to pro mě znamená, protože jsem vyrůstal s časopisem Time. Je to velmi důležitý magazín,“ řekl tehdy.

Od té doby však Trump často kritizoval volby časopisu Time, včetně letošní volby zpěvačky Taylor Swiftové za osobnost roku, kterou označil za „absurdní“. 

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Evropa se bojí Merze. Nevěří, že s Trumpem vyjedná vyváženou dohodu

Německý kancléř Friedrich Merz vyvíjí silný tlak na Brusel, aby do několika dní uzavřel obchodní dohodu se Spojenými státy. Obává se, že pokud Evropská unie nebude jednat rychle, skončí s výrazně horší dohodou než ostatní, přičemž hlavní výhody si zajistí americký prezident Donald Trump. V samotné EU ale roste nervozita, že výsledek bude silně nevyvážený – ve prospěch Washingtonu.
Benjamin Netanjahu

Prošli jsme spolu peklem, prohlásil Trump a vyzval Izrael, aby zrušil stíhání "velkého hrdiny" Netanjahua

Americký prezident Donald Trump se ostře vložil do probíhajícího korupčního procesu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V prohlášení na sociálních sítích označil celý soudní proces za „hon na čarodějnice“ a vyzval k jeho okamžitému zrušení. Svého dlouholetého spojence a politického partnera popsal jako „velkého hrdinu“ a „nesmírně oddaného obránce Svaté země“.

Více souvisejících

Donald Trump

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Evropa se bojí Merze. Nevěří, že s Trumpem vyjedná vyváženou dohodu

Německý kancléř Friedrich Merz vyvíjí silný tlak na Brusel, aby do několika dní uzavřel obchodní dohodu se Spojenými státy. Obává se, že pokud Evropská unie nebude jednat rychle, skončí s výrazně horší dohodou než ostatní, přičemž hlavní výhody si zajistí americký prezident Donald Trump. V samotné EU ale roste nervozita, že výsledek bude silně nevyvážený – ve prospěch Washingtonu.

před 59 minutami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Von der Leyenová se snaží zachránit svou politickou kariéru. Odstřihne části Green Dealu

Ursula von der Leyen, prezidentka Evropské komise a někdejší lékařka, se pokouší zachránit svůj nejambicióznější politický projekt – Zelenou dohodu pro Evropu – tím, že některé její části obětuje. V atmosféře politického odporu, v němž se ekologická legislativa stává terčem jak pravicových populistů, tak i korporátních lobbistů a jejích vlastních spolustraníků z Evropské lidové strany (EPP), přistupuje ke strategii „amputace“, která má za cíl ochránit jádro.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu

Prošli jsme spolu peklem, prohlásil Trump a vyzval Izrael, aby zrušil stíhání "velkého hrdiny" Netanjahua

Americký prezident Donald Trump se ostře vložil do probíhajícího korupčního procesu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V prohlášení na sociálních sítích označil celý soudní proces za „hon na čarodějnice“ a vyzval k jeho okamžitému zrušení. Svého dlouholetého spojence a politického partnera popsal jako „velkého hrdinu“ a „nesmírně oddaného obránce Svaté země“.

před 2 hodinami

včera

NATO

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve středu prohlásil, že během nedávného 12denního konfliktu s Íránem utrpěl jaderný program Teheránu „systematické škody“, které ho podle izraelských odhadů posunuly o několik let zpět. Podle něj se nejednalo o jeden izolovaný zásah, ale o soustavné poškození celého projektu. „Dosažené kumulativní výsledky nám umožňují říci, že íránský jaderný projekt byl vážně, široce a hluboce zasažen,“ uvedl Zamir. Dodal, že Izrael tímto splnil svůj cíl – odstranění „okamžité existenční hrozby“ ze strany Íránu.

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí zítra: Tropy ukončí bouřky, mohou být i velmi silné

Nejen středa, ale také čtvrtek se v Česku neobejde bez varování kvůli počasí. Vysoké teploty budou panovat i zítra, a to na větším území než dnes. Zároveň mají hrozit silné až velmi silné bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v Haagu sešel se Zelenským. NATO zjemnilo postoj k Rusku, aby nenaštvalo USA

Na summitu NATO v Haagu se uskutečnilo klíčové setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Summit, který podle mnohých pozorovatelů odrážel zájmy amerického lídra, přinesl zásadní rozhodnutí: členské státy aliance se zavázaly zvýšit své obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035. Informaci přinesl britský server The Independent.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Raději vězení než Ukrajina. Ruští dezertéři se nechávají zatknout, aby se vyhnuli návratu na frontu

Zatímco útěk z Ruska je pro mnoho dezertérů z armády nedostupný, roste počet těch, kteří se vědomě snaží skončit ve vězení. Věří, že to je jediný způsob, jak se vyhnout návratu do války na Ukrajině. Právníci těchto mužů tak stojí před neobvyklým úkolem: zajistit svým klientům skutečný trest odnětí svobody — protože podmínka by mohla znamenat okamžitý návrat na frontu.

včera

NATO

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

včera

Izrael

Může příměří mezi Íránem a Izraelem přežít? Je potřeba splnit dvě zásadní podmínky

Po dvanácti dnech intenzivních bojů oznámil prezident Donald Trump příměří mezi Izraelem a Íránem. Zůstává otázkou, zda jde o začátek trvalého míru, nebo jen o krátkou pauzu před dalším kolem bojů. Historie podobných konfliktů naznačuje, že mír má šanci přežít jen za dvou podmínek: buď dojde k úplnému poražení jedné strany, nebo se vytvoří rovnováha strachu – tedy vzájemné odstrašení.

Aktualizováno včera

včera

Andrej Babiš

Tohle má být budoucí premiér? Babiš zablokoval Sněmovnu, místo jednání o postižených řečnil o Čapím hnízdu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si ve středu přivlastnil řečnický pultík Poslanecké sněmovny a více než tři a půl hodiny jej využíval k osobní obhajobě v kauze Čapí hnízdo, kterou označil za „politický proces“. Místo aby poslanci projednávali naplánované zákony, včetně zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené, museli poslouchat jeho dlouhý monolog.

včera

včera

Ilustrační foto

Írán podle jaderného fyzika Wagnera pravděpodobně obohacuje uran s cílem získat jadernou zbraň

Írán podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR zřejmě směřuje k získání jaderné zbraně. Nasvědčují tomu úrovně obohacení uranu, které dalece převyšují potřeby civilního jaderného programu. „Případné školní nebo výzkumné reaktory, které by Irán chtěl realizovat pro svůj jaderný výzkum a vzdělávání, vystačí s nízko obohaceným uranem do 20 %,″ uvedl Wagner pro EuroZprávy.cz. Íránci přitom mají k dispozici uran obohacený až na více než 80 %.

včera

Trump přirovnal útok USA na Írán k jadernému bombardování Japonska

Během vystoupení na summitu v Haagu Donald Trump kontroverzně přirovnal nedávný americký úder na Írán k rozhodnutí Spojených států svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy